Zlatoplodovité

Charakteristika

Stromy nebo výjimečně i keře. Borka je obvykle hladká a tenká, charakteristickým znakem čeledi je měkká červenavá vnitřní vrstva kůry, která má při promnutí mezi prsty zřetelně zrnitou strukturu. +more Listy jsou jednoduché, střídavé, se zpeřenou žilnatinou. Palisty jsou drobné nebo velké a nápadné, často opadavé. Časté jsou žlázky na řapíku nebo na horní straně listů. Květenství jsou různých typů, úžlabní, vrcholová nebo vyrůstající z kmene (kauliflorie). Květy jsou pravidelné nebo souměrné, oboupohlavné. Kalich je složen z 5 lístků. Koruna je pětičetná, plátky jsou volné, výjimečně je koruna redukovaná nebo chybí. Počet tyčinek je různý od 3 až po velmi mnoho. Semeník je svrchní, tvořený jediným (výjimečně 3) plodolistem, s 1 nebo 2 komůrkami. Plodem je suchá nebo dužnatá peckovice s 1 nebo výjimečně se 2 semeny.

Rozšíření

Čeleď zlatoplodovité je jednou z nápadných a důležitých tropických stromových čeledí. Je rozšířená v tropech celého světa. +more Zahrnuje asi 500 druhů v 17 až 18 rodech, největší druhová pestrost je v tropické Americe. Největším rodem je Licania (220 druhů). Rody Maranthes, Licania a Parinari mají pantropické rozšíření.

Převážná většina druhů se vyskytuje v nížinném deštném lese v malých nadmořských výškách, často na zaplavovaných půdách. V mnohých oblastech (např. +more v Amazonii) tvoří důležitou součást stromového patra.

Ekologické interakce

Chrysobalanaceae jsou opylovány celou řadou opylovačů. Drobnokvěté rody (Chrysobalanus, Parinari, Licania aj. +more) jsou nejčastěji opylovány drobnými včelami. Druhy rodu Couepia rozkvétají na noc a jsou opylovány lišaji nebo netopýry. Rod Hirtella je nejčastěji opylován motýly, druh Hirtella rugosa má převislé červené květy a je opylován kolibříky.

Semena z dužnatých plodů jsou šířena ptáky, savci včetně netopýrů a u některých pobřežních druhů rodu Licania dokonce i rybami. Některé druhy rodu Hirtella mají na vrcholu řapíku domatia obývaná mravenci rodů Allomerus, Azteca a Solenopsis.

Taxonomie

Jedná se o jasně vyhraněnou a monofyletickou čeleď, která byla ovšem v minulosti řazena různými taxonomy do různých řádů: růžotvaré (Rosales), čajovníkotvaré (Theales) nebo i do samostatného řádu Chrysobalanales. Podle kladogramů taxonomické skupiny APG je sesterskou skupinou čeleď Euphroniaceae.

Zástupci

grangerie (Grangeria) * hirtela (Hirtella) * likánie (Licania) * parinari (Parinari) * vraskoň (Acioa) * zlatoplod (Chrysobalanus)

Význam

Plody mnohých druhů jsou jedlé a jsou sbírány místním obyvatelstvem jako ovoce, zvláště rody Couepia a Parinari. Chrysobalanus icaco je ovoce známé ve Venezuele a Kolumbii pod jménem icacos. +more Z masivních děloh semen druhů Acioa edulis a Couepia longipendula je lokálně vyráběn kuchyňský olej. Některé druhy rodu Licania poskytují vysýchavý olej použitelný v malířství. Dřevo Chrysobalanaceae, obsahující křemičitá zrnka, je velmi obtížně opracovatelné a má široké pole využití. Je odolné proti termitům i proti sášni lodní.

Seznam rodů

Acioa, Afrolicania, Angelesia, Atuna, Bafodeya, Chrysobalanus, Couepia, Dactyladenia, Exellodendron, Gaulettia, Grangeria, Hirtella, Hunga, Kostermanthus, Licania, Magnistipula, Maranthes, Neocarya, Parastemon, Parinari

Odkazy

Reference

Literatura

Gentry A. H. +more Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. . * Berry P. E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IV). Timber Press, 1998. * Valíček P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. . * Nowak B. , Schulzová B. Tropické plody. Knižní Klub, 2002. . * Wagerfuhr R. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha: Grada Publishing, 2002.

Externí odkazy

[url=http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html]Angiosperm Phylogeny[/url] * [url=http://delta-intkey.com/angio/www/chrysoba.htm]The Families of Flowering Plants: Chrysobalanaceae[/url]

Kategorie:Botanické čeledi Kategorie:Malpígiotvaré