Zlatá bula ulmská

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Zlatá bula ulmská byla listina vydaná českému králi Přemyslu Otakaru I. císařem Fridrichem II. dne 26. července 1216.

Obecně se má za to, že zde šlo o prosazení dědičnosti českého království ve vládnoucím rodě Přemyslovců, ale to je mírně sporné. Již Zlatá bula sicilská se zmiňuje jak o „následovnících“, tak přímo o „dědicích“, a proto Přemysl Otakar I. +more neměl tedy zřejmě důvod toto „více rozviřovat“ dalšími zásahy. Ač se dnes často diskutuje o tom, že Zlatá bula sicilská zakotvovala volitelnost českých králů, tak v praxi se tato myšlenka nikdy neprosadila. Když se argumentovalo proti myšlence na volitelnost českých králů, dělo se tak opět (i) s odkazováním na Zlatou bulu sicilskou, navíc tendence k zavedení volitelnosti krále vyvolaly nakonec značný odpor. Snaha o prosazení volitelnosti krále pak vyvrcholila stavovským povstáním v letech 1618-1620. Tehdy se česká společnost rozdělila na loajalistickou část stojící za vládnoucí dynastií a část rebelantskou, která požadovala volitelného krále, státní samostatnost a potlačení práv měst. Jednání stavovských vzbouřenců bylo v rozporu ovšem i s dokumenty, které stály na počátku faktického mezinárodního uznání českého státu, mezi nimiž byla právě i Zlatá bula ulmská.

Vydání buly předcházel akt potvrzení, resp. deklarace syna Přemysla Otakara I. +more za českého krále Václava I. Důležité bylo, že tento akt (který je někdy vykládán jako volba, jindy je jeho charakter jakožto volby, popírán) podpořil i bratr Přemysla Otakara I. a strýc Václava I. markrabě moravský Vladislav Jindřich. Jak silně se proměnilo postavení Českého království na mocenské šachovnici Evropy dokazuje to, že následně byl k císaři vyslán toliko posel, a to arcijáhen bílinský Beneš. Jeho úkolem bylo Fridrichu II. Štaufskému vývoj v Čechách tlumočit. Arcijáhen Beneš ovšem vyzískal (nebo si vyžádal) stvrzující listinu potvrzující nastolený stav věcí. Ta vstoupila do dějin právě jako Zlatá bula ulmská (dle místa, kde byla vydána). V ní bylo uznáno, že v českém království se právo následnictví postupuje přímo ve vládnoucí dynastii (ve smyslu vládnoucí rodiny). Tedy dědictví trůnu bylo postupováno v rámci vládnoucí rodiny vládnoucího rodu. Jednak tím bylo definitivně kodifikováno právo volby tak, že je volena vládnoucí dynastie, není-li výslovně stanoveno jinak a ne tedy král jakožto osoba. Dále tím byl zrušen (do té doby alespoň teoreticky) platný stařešinský nástupnický řád (seniorát), a to tak, že již nemohlo platit nástupnické právo nejstaršího Přemyslovce, ale pouze nejstaršího příslušníka vládnoucí rodiny. To bylo dále upraveno roku 1231 ve Zlaté bule melfské. Předně však Zlatá bula ulmská vyřadila z nároků na český trůn vedlejší větve rodu Přemyslovců, jako byli např. Děpoltici. V roce 1228 vedla k upřednostnění Václava I. před Děpoltem III. při nástupu na český trůn.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top