Zoborožec mindorský

Zoborožec mindorský (Penelopides mindorensis) je druh málo známého ohroženého zoborožce, který se endemicky vyskytuje pouze na filipínském ostrově Mindoro.

Systematika

Zoborožce mindorského formálně popsal v roce 1890 americký ornitolog Joseph Beal Steere. Druhové jméno mindorensis odkazuje k ostrovu Mindoro, čili znamená „mindorský“. +more Druh se řadí do rodu Penelopides; jedná se o monotypický taxon. Sesterským taxonem zoborožce mindorského (tzn. nejbližším příbuzným) je zoborožec luzonský (Penelopides manillae).

Výskyt

Jak už druhový název napovídá, zoborožec mindorský je endemický Mindoru, což je sedmý největší ostrov Filipín. Kdysi se vyskytoval i na ostrově Ylin. +more Obývá původní pralesní porosty, lesní okraje i sekundární lesy. Občas se vyskytuje i na osamocených vzrostlých kvetoucích stromech plantáží. Obývá hlavně nížinaté pralesy, výjimečně vystoupá do 1000 m n. m.

Popis

Zoborožec mindorský Jedná se o menší druh zoborožce dosahující délky těla kolem 45 cm. +more Na první pohled patrný silný zobák je u samce dlouhý 92-10 mm, u samice 84-93 mm. Samec má hlavu, krk a spodinu nažloutle bílou. Hrdlo a oblast ušních otvorů jsou černé. Svrchní část těla včetně křídel jsou černé. Ocas je cihlově načervenalý s širokým černým pruhem na konci. Mohutný zobák je černý se žlutým konečkem a žlutými pruhy přes horní čelist, na které je posazená nízká přilbice, která zasahuje zhruba do poloviny délky zobáku. Oblast kolem očí a na hrdle je neopeřená a prosvítá tak tělově zbarvená kůže. Duhovky samce jsou červenohnědé, nohy tmavě hnědé. Samice je oproti samci menší, s menší přilbicí, světle hnědýma duhovkama a tmavě modrou kůží kolem očí.

Biologie

+more50pm. wav|náhled'>Hlas zoborožce mindorského Živí se ovocem (převážně fíky), snad i velkým hmyzem. Jedná se stálý (nemigrující) teritoriální druh. Vyskytuje se v páru, občas i v malých skupinkách do 20 jedinců. O hnízdění se neví prakticky nic, snad hnízdí na stromech rodu Dipterocarpus.

Ohrožení a početnost

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje zoborožce mindorského za ohrožený druh. Hlavní hrozbu druhu představuje ztráta, přeměna a fragmentace nížinatých lesů, hlavního habitatu druhu. +more Sestupný populační trend je umocněn neutuchajícím tlakem lovců. Ještě v roce 1909 byl druhu popisován jako mimořádně hojný a v 70. letech 20. století byl na ostrově Midoro stále docela běžný. Současná početnost druhu je však velmi nízká, odhaduje se na pouhých 250-999 dospělých jedinců, což odpovídá asi 350-1500 jedincům.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Zoborožcovití Kategorie:Ptáci Orientální oblasti Kategorie:Endemity Filipín