Zora Šemberová

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Zora Šemberová (13. března 1913 Vyškov - 8. října 2012 Adelaide) byla česká tanečnice, taneční pedagožka (lidového a klasického tance, hereckého výrazu a pantomimy), choreografka (zvláště v činohře, opeře, filmu a pantomimě), zakladatelka a umělecká vedoucí souboru Australian Mime Theatre (A.M.T). Působila v Brně (Zemské divadlo), v Praze (Národní divadlo, taneční oddělení Konzervatoře Praha, Laterna magika) a v australském Adelaide (Flinders University).

V letech 1922-1928 a poté v letech 1932-1941 byla sólistkou Zemského divadla v Brně a v letech 1928-1932, poté 1943-1959 i sólistkou Národního divadla v Praze. Mezi tím působila jako sólistka v pražském Novém německém divadle či v pařížském Gaumont-Palace. +more Patřila k nejvýznamnějším interpretačním osobnostem českého tanečního umění. Zemřela 8. října 2012.

...
...
...
...
...
...
...
...
...
+more images (6)

Život

Narodila se do učitelské rodiny Jana Šembery a Františky Dušky Šemberové (rozené Starnovské). Její bratr Mirko Šembera působil jako právník. +more Sestra Šárka (provdaná Tesaříková) byla hudebnicí. V roce 1947 se provdala za lékaře MUDr. Václava Holuba, manželství trvalo do roku 1963. Během manželství se jim narodila dcera Pamela, která vystudovala herectví. Od roku 1968 žila trvale v Adelaide v Austrálii, kam původně odjela na pozvání Flinders University na krátkodobý pobyt. Vzhledem k okupaci Československa se rozhodla i s dcerou Pamelou nevrátit a v Austrálii se usadila. Z důvodu "nepovolené emigrace", se její jméno nesmělo v době normalizace objevovat v žádných publikacích. Změna nastala až po roce 1989, kdy byla rehabilitována a Českou republiku několikrát navštívila. Spolu se svým partnerem profesorem Jensem Rainerem Radokem, bratrancem režiséra Alfreda Radoka, poměrně hodně cestovala, v letech 1981-1986 žila v thajském Bangkoku.

Profesní školení a vzdělávání

V dětském věku navštěvovala brněnské soukromé studio Madame Gugenmotz, od roku 1921 pokračovala v profesním školení u baletního mistra Jaroslava Hladíka v Zemském divadle v Brně. Vzdělávala se v oboru klasický tanec u Olgy Preobraženské v Paříži v letech 1930-32 a znovu pak 1936-37, kdy se tam učila u Madame de Sèverac též španělské tance a hru na kastaněty. +more V roce 1934 absolvovala v Brně kurz taneční pedagogiky (se zaměřením na rytmickou gymnastiku, součástí studia byla i anatomie). V témže roce odjela na prázdninový kurz školy Rosálie Chladek v německém Hellerau-Laxenburgu, kde pak pokračovala ve studiu novodobého tance, současně si udržovala techniku klasického tance návštěvou tréninků ve Vídni. V roce 1941 se zdokonalovala v Berlíně u Tatiany Gsovski, po válce navštěvovala lekce zdravotní gymnastiky u PhDr. Heleny Vojáčkové. V letech 1970 a 1973 studovala pantomimu ve školách Etienna Decroux a Elly Jarosewicz v Paříži.

Kariéra tanečnice v baletních souborech

D. +more Šostakovič: Romeo a Julie), Brno, 1938 Jako tanečnice působila ve dvou trvalých angažmá, v Zemském divadle v Brně a v Národním divadle v Praze, krátkodobě i v Paříži. Do Zemského divadla v Brně byla přijata v roce 1921 jako elévka, v letech 1922-1930 jako členka baletního sboru, od roku 1932 do roku 1941, (kdy bylo divadlo nacisty uzavřeno), jako sólistka baletu. Tančila v choreografiích Jaroslava Hladíka, Máši Cvejičové, Emericha Gabzdyla a Ivo Váni-Psoty, v řadě význačných děl, která měla v Brně tehdy svou světovou premiéru (např. Hry o Marii B. Martinů a Romeo a Julie Sergeje Prokofjeva). V Brně se profilovala jako všestranná interpretka, což dokázala v roli Smrti v baletu Vítězslava Nováka Signorina Gioventù (premiéra 14. října 1937, chor. Ivo Váňa-Psota). Uměleckým vrcholem jejího brněnského angažmá se stala role Julie v Prokofjevově první verzi baletu Romeo a Julie, taktéž v choreografii Ivo Váni-Psoty (premiéra 30. prosince 1938). V Brně tančila ve více než čtyřiceti inscenacích baletního, operního i činoherního repertoáru. Angažmá v Národním divadle v Praze, ve kterém byla jako sólistka baletu s povinností sboru od roku 1943 do jeho uzavření nacisty v roce 1944 a pak následně v letech 1945-1959 jako sólistka, jí už ve srovnání s Brnem nepřineslo tolik významných příležitostí. Nejvíce z její všestrannosti a výrazové zralosti dokázal využít Saša Machov, pod jehož vedením nastudovala další emblematickou roli Viktorky ve stejnojmenném baletu Zbyňka Vostřáka (světová premiéra 30. června 1950). V Machovově choreografii nastudovala také roli Tao-Choa v Glierově Rudém máku, kterou před tím tančila v Brně ve verzi Ivo Váni-Psoty. Následně byly využívány zejména její znalosti a schopnosti z oboru lidových a charakterních tanců. Celkem zde jako tanečnice účinkovala ve třicítce inscenací.

Choreografická činnost

Zájem o choreografii projevila již v Brně, nejprve při tvorbě vlastních tanců a výstupů a poté v činohře (např. 1941 v Lermontově Maškarádě, režie K. +more Jernek). Choreografie se stavěla poté pro společné taneční koncerty s Mirkou Figarovou v době, kdy bylo Zemské divadlo zavřeno a dále pak s Laurette Hrdinovou a Jelizavetou Nikolskou v Praze a dalších městech v době protektorátu. Po osvobození se účastnila společné choreografie Nedbalovy Pohádky o Honzovi (22. února 1946) spolu s O. Dragovičovou, A. Landou, M. Zlochovským (vytvořila obrazy v 1. aktu a finále). Dále pak choreografovala představení pro Pražskou konzervatoř (např. 1947 Kostěj Nesmrtelný Rimského-Korsakova). V té době se také intenzivně zabývala lidovou taneční kulturou, což zúročovala i při tvorbě choreografií (např. Janáčkovy Lašské tance, 1949). Nejvíce spolupracovala s režiséry B. Hrdličkou, F. Pujmanem, V. Kašlíkem a A. Radokem. V roce 1959 se stala choreografkou a vedoucí taneční skupiny Laterny magiky, kde dále pokračovala její spolupráce s A. Radokem, ale jen krátce - po neschválení zájezdového programu (zejména části Otevírání studánek B. Martinů v roce 1960), museli oba z Laterny magiky odejít. Mimo Laternu magiku se však sešli při tvorbě představení ještě několikrát (naposledy v roce 1966). Spolupracovala také s filmem (Proti všem Otakara Vávry, Psohlavci Martina Friče atd. ).

Pedagogická činnost

Taneční pedagogika ji zajímala již od mládí, v Brně vedla krátce i svou soukromou školu. Po roce 1945, kdy došlo k založení tanečního oddělení Pražské konzervatoře, začalo její dlouhodobější pedagogické působení. +more Vyučovala lidový a od roku 1949 i klasický tanec, a to do roku 1968. Od roku 1968 vyučovala na dramatickém oddělení Flinders University v Adelaide pohybovou výchovu pro herce, základy klasického tance a posléze i pantomimu. Jako pedagog byla velmi ceněna zejména pro schopnost nadchnout studenty pro hloubku uměleckého výrazu. Zasloužila se o vydání knihy Jarmily Kröschlové Výrazový tanec v anglickém jazyce (2000, Currency Press, Sydney). Zora Šemberová s čestným doktorátem, který obdržela v roce 1970 na Flinders University v Austrálii. .

Vybrané role

Julie v baletu Romeo a Julie, chor. Ivo Váňa-Psota (Zemské divadlo v Brně 1938) * Viktorka v Viktorka chor. +more (Národní divadlo v Praze 1950) * Zobeida v Šeherezáda chor. Marina Olenina Dragovičová (Národní divadlo v Praze 1946) * Kalliopé v Apollon musagète chor. Máša Cvejičová (Zemské divadlo v Brně 1933) * Krasavice v Marnotratný syn chor. Máša Cvejičová (Zemské divadlo v Brně 1933) * Tao Choa v  Rudý mák chor. Máša Cvejičová (Zemské divadlo v Brně 1935) * Mlynářka v  Třírohý klobouk chor. Ivo Váňa-Psota (Zemské divadlo v Brně 1938) * Cikánka v Petruška chor. Ivo Váňa-Psota (Zemské divadlo v Brně 1940) * Vévodkyně v Šípková Růženka chor. Saša Machov (Národní divadlo v Praze 1948) * Marie Antoinetta v Plameny Paříže chor. Luboš Ogoun (Národní divadlo v Praze 1956) * Raguna v Labutí jezero chor. Ivo Váňa-Psota a Máša Cvejičová (Zemské divadlo v Brně 1941) * Melpomené v Prometheus chor. Jelizaveta Nikolská (Národní divadlo v Praze 1943) * Otrokyně v Polovecké tance chor. Marina Olenina Dragovičová (Národní divadlo v Praze 1946) * duet v Slovanské tance chor. Ivo Váňa-Psota (Zemské divadlo v Brně 1938) * duo Pastorale v Carmen chor. Saša Machov (Národní divadlo v Praze 1947) * Bakhanský tanec v Spartakus chor. Jiří Blažek (Národní divadlo v Praze 1957) * účinkování v Sylfidy chor. Máša Cvejičová (Zemské divadlo v Brně 1935).

Ceny a vyznamenání

1950 1. cena kategorie sólistů za titulní roli Viktorky v celostátní soutěži Divadelní žatva * 1968 titul zasloužilá umělkyně (Praha) * 1979 čestný doktorát na Flinders University v Adelaide (Adelaide) * 1999 cena Thálie za celoživotní mistrovství (Praha) * 2005 cena Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí * 2007 ocenění Významná česká žena ve světě * 2008 cena ministerstva kultury Artis Bohemiae Amicis za šíření dobrého jména české kultury

File:ZS-0007. jpg|Zora Šemberová v roli Viktorky File:ZS-0008. +morejpg|Zora Šemberová v roli Viktorky. Scéna ve chvíli, kdy Viktorka pláče po vhození dítěte do splavu File:ZS-0018. jpg|Zora Šemberová v roli Julie v baletu Romeo a Julie, choreograf Ivo Váňa Psota File:ZS-0057. jpg|Zora Šemberová ve Slovácké suitě Vítězslava Nováka, Zemské Divadlo v Brně 1940 File:ZS-0063. jpg|Zora Šemberová v roli Viktorky - I. obraz File:ZS-0067. jpg|Zora Šemberová v představení Hry o Marii od Bohuslava Martinů.

Odkazy

Literatura

Šemberová, Zora. Na šťastné planetě. +more Spolupráce na textu: Věra Benšová-Matyášová, redaktorka: Helena Kazárová, předmluva: Jiří Kylián. Praha: Národní divadlo, 2008. * Český taneční slovník: tanec, balet, pantomima. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, 2001, xlii, 381 s. . s. 314 * Kazárová, Helena: Zora Šemberová - z Čech až na kraj světa. In: Tanec a balet v Čechách, Čechy v tanci a baletu. * Akademie múzických umění v Praze, 2015, s. 49-55. * Kazárová, Helena. „Božena Brodská, taneční historička: K životnímu jubileu“. Taneční listy. 2002, roč. 39, č. 7, s. 18. * Gremlicová, Dorota. „Zora Šemberová“. Taneční listy. 1992, roč. 30, č. 4, s. 4-5. * Krakešová, Eva. „Zora Šemberová první Julie“. Harmonie. 1998, roč. 6, č. 3, s. 16-17. * Mlíkovská, Jiřina. „Zora Šemberová“. Taneční listy. 1998, roč. 35, č. 1, s. 12-13. * Paseková, Dana. „Zora Šemberová, první Julie - první Viktorka“. Taneční listy. 1993, roč. 31, č. 6, s. 10-11. * Říha, Vladimír. „Česká tanečnice, choreografka a pedagožka Zora Šemberová (. )“. Hudební rozhledy. 2008, roč. 61, č. 5, s. 38. * Someš, Jaroslav. „Zora Šemberová: Na šťastné planetě“ [recenze]. Hudební rozhledy. 2008, roč. 61, č. 11, s. 57. * „Zora Šemberová“ [nekrolog Zory Šemberové]. Hudební rozhledy. 2012, roč. 65, č. 12, s. 30.

Reference

Externí odkazy

[url=https://operaplus. cz/tag/zora-semberova/]Zora Šemberová v archivu Opery Plus[/url] * [url=http://archiv. +morenarodni-divadlo. cz/default. aspx. jz=cs&dk=Umelec. aspx&ju=3711&sz=0&abc=S&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa]Výčet rolí Zory Šemberové v Národním divadle[/url] * [url=http://www. tanecniaktuality. cz/pocta-zore-semberove-a-jedine-uvedeni-scenickeho-zpracovani-otvirani-studanek-bohuslava-martinu-soubory-baletu-nd-a-laterny-magiky-zvou-v-nedeli-na-matine/]článek v Tanečních aktualitách[/url] * [url=http://www. cesky-dialog. net/clanek/5614-zora-semberova/]článek o Zoře Šemberové[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20150504235836/http://operaplus. cz/zora-semberova-na-stastne-planete/]článek o Zoře Šemberové[/url] * [url=http://www. kultura21. cz/ostatni/6099-zora-semberova]článek o Zoře Šemberové[/url] * [url=http://www. brno. cz/brno-aktualne/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/kdo-byla-zora-semberova-1913-2012/]článek o Zoře Šemberové[/url] * [url=http://www. divadelni-noviny. cz/zemrela-zora-semberova]Nekrolog Zory Šemberové[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20130618092418/http://www. ndbrno. cz/press/zemrela-prvni-predstavitelka-julie-zora-semberova]článek ND Brno[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160305015002/http://operaplus. cz/zemrela-zora-semberova-prvni-prokofjevova-julie/]článek OperaPlus[/url].

Kategorie:České tanečnice Kategorie:Čeští choreografové Kategorie:Čeští emigranti a exulanti Kategorie:Tanečnice Národního divadla Brno Kategorie:Tanečnice Národního divadla Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci Kategorie:Nositelé medaile Artis Bohemiae Amicis Kategorie:Držitelé Ceny Thálie za celoživotní mistrovství - balet, pantomima Kategorie:Narození 13. +more března Kategorie:Narození 1913 Kategorie:Narození ve Vyškově Kategorie:Úmrtí 8. října Kategorie:Úmrtí 2012 Kategorie:Úmrtí v Adelaide Kategorie:Ženy.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top