Zpravodajství (zpravodajské služby)
Author
Albert FloresZpravodajství je záměrná lidská činnost, která spočívá v utajovaném získávání a zpracovávání cizích utajených informací. Zpravodajstvím se tedy rozumí nejen jejich získávání, ale i analýza a vytvoření uceleného výstupu v podobě zpravodajského hlášení. Výkonem této činnosti se zabývají zpravodajské služby.
Pro efektivní výkon státní moci a rozhodovací proces jsou především nutné informace. Každý stát má právo a povinnost získávat informace důležité pro národní bezpečnost a ochranu svého zřízení. +more Protivník státu (cizí moc, teroristická či zločinecká organizace nebo subverzní organizace) své informace obvykle utajuje a není možné se k nim dostat jinými než zpravodajskými metodami.
Historie
Vývoj výrazu
Výraz zpravodajství vznikl překladem anglického výrazu Intelligence (z latinského intelligere - rozumět, chápat). Samotný překlad je zároveň používán i pro zpravodajství jako jednu z činností v oblasti žurnalistiky (v angličtině požívané News). +more Samotný výraz zpravodajství v oblasti civilních zpravodajských služeb je výraz novější; v minulých desetiletích se do češtiny prosadil spíše rusismus rozvědka (ze slova razvědnyj). Spojení Zpravodajská služba bylo požíváno spíše ve vojenské oblasti.
Chápání výrazu
Zpravodajství je zastřešující název pro souhrn činností vyvíjených zpravodajskými službami. V širším pojetí je chápáno jako utajované získávání informací, ale i jejich zpracování a interpretace jsou utajené (informace se mnohdy získávají i z otevřených zdrojů, např. +more médií, výsledná analýza ovšem již utajená je).
Samotné zpravodajství je provozováno dvěma hlavními představiteli zpravodajských služeb: * ofenzivní (též výzvědnou, špionážní) zpravodajskou službou * obrannou (též bezpečnostní, kontrašpionážní) zpravodajskou službou Kromě těchto dvou základních složek existuje ještě sběr informací na tzv. taktické úrovni, což je utajený sběr informací prováděný na území vlastního státu, např. +more utajeným pronikáním do kriminálně zaměřených skupin.
Proces zpravodajství
Náplní zpravodajství je zpravodajská činnost. Její součástí jsou:
* Sběr, uložení a utřídění (tzv. surových) informací * Analýza (tzv. surových) informací * Výstup v podobě vyhodnoceného zpravodajského poznatku
Sběr, uložení a utřídění informací
Do procesu zpravodajství vstupuje velké (mnohdy až nadbytečné) množství informací, jen malá část z nich je užitečná. Pracuje se s informacemi libovolného formátu. +more U získaných informací dochází k uložení (t. j. seskupení vzájemně souvisejících informací).
Analýza
V této fázi jsou získané informace přezkoumávány a je zjišťována jejich užitečnost pro další využití. Zároveň se zkoumá důvěryhodnost zdroje a hodnověrnost informace (tzv. +more zhodnocení). Informace je porovnávána s informacemi již známými z jiných zdrojů. Dále jsou jejich kombinováním vytvářeny modely vhodné pro tvorbu zpravodajských informací.
Výstup v podobě vyhodnoceného zpravodajského poznatku
Produktem zpravodajství je zpravodajská informace, což je taková informace, která se dá těžko získat a je chráněná a která je nutná pro rozhodovací proces představitelů (státu). Tato informace se oprávněným příjemcům předává ve formě výstupní zprávy.
Metody sběru informací
Metody získávání informací se dělí podle metody, zdroje či nástroje sběru na: * HUMINT (Human Intelligence) - z lidských zdrojů * OSINT (Open Source Intelligence)- z otevřených zdrojů * SIGINT (Signal Intelligence) - radiového zpravodajství * IMINT (Image Intelligence) - zobrazovací zpravodajství * LIAISON - spolupráce zpravodajských služeb na mezinárodní úrovni
Zpravodajská technika
Použití zpravodajské techniky se dělí na: * Techniku užívanou pro získávání informací (technika pro záznam zvuku, obrazu, dat či přístroje registrující vyzařování) * Techniku pro zpravodajskou komunikaci (vysílačky, telefony, šifrovací přístroje, zařízení pro elektronický přenos dat) * Techniku pro analýzu (počítače) * Techniku pro nelegální operace (trhaviny, zbraně či maskované pomůcky k témuž účelu, např. otrávené hroty atd. +more).
Rozvědky jednotlivých států
Historické
za socialismu byla československou rozvědkou I. správa SNB. +more Rozvědná škola KGB pro československou rozvědku se nacházela v malé vesničce Němčinovka, asi hodinu autem od Moskvy.
Současné
ČR: Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI, civilní rozvědka) a Vojenské zpravodajství (VZ; též Vojenská zpravodajská služba, VZS)
Literatura
ROEWER, Helmut; SCHÄFER, Stefan; UHL, Matthias - Encyklopedie tajných služeb ve 20. století, Euromedia Group, 2006
Související články
Reference
Externí odkazy
[url=http://www. absd. +moresk/co_je_zpravodajstvi]Co je to zpravodajství. Pokusy o definici pojmu a problémy překladu (Petr Zeman) na webu Asociácia bývalých spravodajských dôstojníkov Slovenska[/url] * [url=http://www. uzsi. cz/cz/vykladovy-slovnik. html]Výkladový slovník na webu Úřadu pro zahraniční styky a informace[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20081025143506/http://www. vzcr. cz/slovnik/zpravterm. aspx]Výkladový slovník na webu Vojenského zpravodajství[/url].