Zuiderzeewerken

mapa Zuiderzeewerken: nově získané území sytě zelenou barvou Zuiderzeewerken je názvem rozsáhlého projektu, který spočíval v přehrazení mořského zálivu Zuiderzee, díky kterému se ze zálivu stalo umělé přehradní jezero, dále pak výstavbě polderů a vysušení části tohoto jezera. Sestával z kombinace hrází, odvodňovacích a melioračních opatření, přečerpávacích stanic. Poprvé byl projekt představen roku 1891, poslední související stavební činnost skončila v roce 1975, tzn. že toto gigantické vodohospodářské dílo vznikalo déle než tři čtvrtiny století. Během projektu vznikla jezera IJsselmeer, Markermeer a několik takzvaných „okrajových jezer“ Randmeren.

Historie projektu

Ideje o přehrazení Zuiderzee se objevovaly již od 17. století, ale jejich realizace nebyla vzhledem k tehdejšímu technickému pokroku možná. +more Plány z druhé poloviny 19. století byly již realizovatelné. Roku 1891 představil vodohospodář a politik Cornelis Lely svůj projekt, který byl základem pro realizaci Zuiderzeewerken. Ten zahrnoval především uzavírací hráz spojující Severní Holandsko s Frískem a oddělující Waddenzee od původního mořského zálivu, ze kterého se stalo sladkovodní jezero IJsselmeer, a dále pět velkých polderů. Proti se stavěli rybáři žijící na pobřeží Zuiderzee, avšak po povodních v zimě 1916 nizozemská vláda projekt definitivně schválila dne 14. července 1918. Hlavními argumenty bylo: * zlepšení protipovodňové ochrany - pobřeží původního Zuiderzee bylo dlouhé 300 km, kdežto uzavírací hráz 30 km, což podstatně snížilo nebezpečí povodní přicházejících od volného moře * zvýšení zemědělské produkce - během 1. světové války byl v Nizozemsku nedostatek potravin, podpora zemědělství byla velkou prioritou * lepší řízení vodního hospodářství - hladina v jezeře IJsselmeer se dala lépe regulovat, zabránilo se zasolování půdy * rozšíření silniční komunikace - výstavba nových silnic po hrázích polderů.

Přehled stavebních akcí

Projekt	Délka hráze (km)	Rozloha (ha)	Zahájení stavby	Dokončení stavby	Odvodnění území
hráz Amsteldiepdijk	2,5	-	1920	31. července 1924	-
hráz Afsluitdijk	32	-	1927	23. +more května 1932	-
polder Andijk (pilotní projekt)	1,9	40	1926	začátek 1927	27. srpna 1927
polder Wieringermeer	18	20 000	1927	27. červenec 1929	31. srpna 1930
polder Noordoostpolder	55	48 000	1936	13. prosince 1940	9. září 1942
polder Oostelijk Flevoland	90	54 000	1950	13. září 1956	29. června 1957
polder Zuidelijk Flevoland	70	43 000	1959	25. října 1967	29. května 1968
hráz Houtribdijk	28	-	1963	27. září 1975	-
polder Markerwaard	28	41 000	z realizace polderu sešlo, v jeho prostoru se nachází jezero Markermeer	z realizace polderu sešlo, v jeho prostoru se nachází jezero Markermeer	z realizace polderu sešlo, v jeho prostoru se nachází jezero Markermeer

U polderů Noordoostpolder a Wieringermeer, které byly zbudovány přímým navázáním na okolní pevninu, bylo pozorováno snížení hladiny podzemní vody na původním území, což vedlo k jeho vysoušení a snížení úrodnosti. Zachováním dostatečně široké vodní plochy mezi původním pobřežím a novým polderem (takzvaná „okrajová jezera“ Randmeren) zůstal vodní režim původního pobřežního území nepozměněný a vodní hospodářství polderu je zcela nezávislé. Tento princip byl použit u polderů Oostelijk Flevoland a Zuidelijk Flevoland.

Oproti původnímu plánu, který počítal s výstavbou pěti hlavních polderů, bylo v průběhu prací odstoupeno od realizace polderu Markerwaard, když se pozornost a peněžní prostředky nizozemské vlády přesunuly na výstavbu protipovodňových hrází v Zeelandu (Deltawerken). Nově získané území rozlehlých polderů (Noordoostpolder, Wieringermeer a dvojpolder Flevopolder sestávající z Zuidelijk Flevoland a Oostelijk Flevoland) o celkové rozloze 1650 km² poskytlo projektantům různých oborů jedinečný prostor pro realizaci rozsáhlých projektů krajinného a městského inženýrství při formování nové kulturní krajiny. +more Většina území polderů (1650 km², což představuje přibližnou rozlohu okresu České Budějovice) je využívána pro zemědělství, v menší míře plní sídelní, industriální a ekologické funkce (především polder Zuidelijk Flevoland).

V roce 2016 byl spuštěn projekt Marker Wadden (již mimo projekt Zuiderzeewerken), který sestává z realizace skupiny umělých ostrovů ve východní části původně zamýšleného polderu Markerwaard v blízkosti hráze Houtribdijk. Důvodem výstavby ostrovů je zvýšení ekologické hodnoty území. +more Ostrovy nebudou zastavěny či zemědělsky využívány - mají vytvořit biotop podobný wattovému pobřeží, ale bez slapových jevů, protože Markermeeer není spojené s otevřeným mořem. V roce 2018 zde byl vyhlášen národní park Nieuw Land zahrnující i část polderu Zuidelijk Flevoland.

Fotogalerie

File:Zuiderzeewerken_proposal_1907. jpg|Plán z roku 1907 File:Afsluitdijk 01. +moreJPG|dobová fotografie z výstavby hráze Afsluitdijk File:Afsluitdijk met standbeeld Lely. jpg|hráz Afsluitdijk Soubor:North Holland with parts of Friesland and Flevoland by Sentinel-2. jpg|satelitní snímek severního Nizozemska File:Satellite image of Noordoostpolder, Netherlands (5. 78E 52. 71N). png|polder Noordoostpolder Image:Satellite image of Flevopolder, Netherlands (5. 48E 52. 43N). png|Zuidelijk a Oostelijk Flevoland.

Zajímavost

Projekt Zuiderzeewerken byl společně s Deltawerken v roce 1995 zařazen mezi „sedm moderních divů světa“ vybraných Americkou společností stavebních inženýrů (ASCE).

Odkazy

Reference

Související hesla

Saemangeum

Externí odkazy

Kategorie:Dějiny Nizozemska Kategorie:Geografie Nizozemska Kategorie:Severní Holandsko Kategorie:Flevoland