Zákula japonská

Popis

Opadavý a výběžkatý vzpřímený keř vysoký 1-3 m, větve zelené a lesklé, tenké, pupeny hnědavě zelené. Palisty jsou šídlovitě čárkovité, brzy opadávající. +more Listy jsou trojúhle vejčité, vejčitě kopinaté či podlouhle kopinaté, zašpičatělé, 2× hrubě pilovité, 2-7 (až 10) cm dlouhé, živě zelené, naspodu pýřité a bledší; báze zaoblená, uťatá nebo slabě srdčitá, řapíky 3-10 (až 15) mm dlouhé. Květy jednotlivé, zlatožluté, stopkaté, pětičetné, 3-6 cm široké, kalich pěticípý, kališní lístky velké, vejčité, špičaté, žláznatě pilovité, koruna pětičetná, korunní lístky široce eliptické, podlouhlé až okrouhlé, 8-20 mm dlouhé, tupé, krátce nehetnaté, čnělky nitkovité. Kvete v květnu až červenci. Plody jsou suché nažky, 5 mm dlouhé, hnědočerné, obvejcovité nebo polokulovité, lysé. Borka bohatě odnožujícího keře je dekorativní.

Rostlina nejlépe roste na plném slunci a má ráda dostatek vápníku. Snese až −29 °C. Bohatě odnožuje a časté seřezávání podporuje růst i vzhled.

Taxonomie

Vědecká synonyma * Corchorus japonicus (L.) Thunb. * Kerria japonica var. denticulata L. C. Wang & X. G. Sun * Kerria japonica var. typica Makino * Rubus japonicus L. * Spiraea japonica Desv.

Podřízené taxony - kultivary * Kerria japonica 'Albescens' (květy bílé); * Kerria japonica 'Aureovariegata' (středně velký, hustě větvený keř až 170 cm vysoký; listy 2-4 × 1-3 cm velké, nepravidelně zubaté až zastřihované, nepravidelně žlutavě lemované; květy jednoduché, zlatožluté); * Kerria japonica 'Aureovittata' (vzrůst široký a nízký; výhony zelené, žlutě pruhované); * Kerria japonica 'Cat’s Eye' (výška rostlin 60-90 cm; květy velké, zlatožluté - podobně jako kultivar 'Shannon'; listy úzce bíle olemované); * Kerria japonica 'Chiba Gold' (květy zlaté, kontrastují nepříliš výrazně s citrónově kartouzovými a bledě citrónovými odstíny listů; vhodná ke kombinaci s tmavěji vybarvenou vegetací); * Kerria japonica 'Geisha' (velikost rostlin asi 150 × 150 cm, listy nepravidelně zlatě postříkané, květy zcela plné, oranžovožluté; kvete v květnu; atraktivní zelené kmínky, nápadné zejména v zimě); * Kerria japonica 'Golden Guinea' (květy velké, jednoduché, zlatožluté); * Kerria japonica 'Kin-Kan' (velikost rostlin asi 150-180 cm, květy tmavě žluté, jednoduché, kvete v dubnu spolu s rašením listů; kmínky zelené s vertikálními žlutými proužky, pestrost je proměnlivá - od zcela krémových po zcela zelené); * Kerria japonica 'Picta' (výška kolem 150 cm, roste slaběji; listy šedozelené, bělavě lemované; špatně kvete, květy jasně žluté); * Kerria japonica 'Pleniflora' (plnokvětá, robustnější, vyšší než formy s jednoduchými květy, vzrůst přísně vzpřímený; nejznámější a nejrozšířenější plnokvětý kultivar); * Kerria japonica 'White Cloud' (poměrně nízko rostoucí, habitus široký, listy bíle skvrnité a pomoučené; květy bílé).

Ekologie

V domovině roste v křovinatých porostech podhorských a horských svahů, v pásmu od 200 do 3000 m n. m.

Zákula byla introdukována z Číny asi v roce 1834, dávno předtím však byla známa a pěstována v Japonsku. Praha byla jedním z prvních evropských měst, kde se zákula začala po introdukci pěstovat.

Pěstování

Kerria japonica V České republice se pěstuje zejména plnokvětý kultivar zákuly Kerria japonica 'Pleniflora'. +more Je vzrůstnější než základní druh s jednoduchými květy. Opadavý keř je vysoký do 2,5 m. Světle zelené vejčité listy jsou na okrajích dvakrát ostře pilovité, na bázi vejčité až klínovitě stažené ke krátkému řapíku, na vrcholku s prodlouženou špičkou. Kvete v květnu až v červnu. Kalich je v době květu odstálý, 0,5 cm dlouhý. Žluté květy jsou široké do 4-5 cm, s obvejčitými korunními lístky dlouhými do 2 cm, na bázi nehetnatě staženými. Plodem je nažka. Rostlina může namrzat, ale dobře regeneruje. Na podzim může remontovat (opakovaně kvést).

Přírodní botanická forma s jednoduchými květy se pěstuje méně často. Vermeulen uvádí, že plné květy kultivaru 'Pleniflora' nemají tentýž půvab jako květy původní zákuly připomínající květy pryskyřníku. +more Původní druh zákuly - Kerria japonica, (L. ) DC. - je po odkvětu vhodné prořezat, nejlépe odstraněním starých větví u paty keře. Zmlazování je potřebné, tříleté výhony již zpravidla odumírají.

Nároky

Spíše teplomilná dřevina. Při pěstování v mírném pásmu zákula roste dobře na slunci i v polostínu. +more Vhodná je propustná, humózní až hlinitá půda, dostatečně vlhká a zásobená živinami. Daří se jí v neutrální až mírně zásadité půdě (snese i mírně kyselou). Snáší exhalace. Dobře snáší řez, ale většinou jej nevyžaduje. Vyžaduje občasné zmlazení. Obvykle netrpí škůdci. Rostlina je mírně expanzivní, rozrůstá se podzemními výběžky a odnožemi.

Zákulu lze pěstovat i v nádobách. Je však třeba zabránit promrzání obalením nádoby nebo nádobu zapustit do země a rostlinu hojněji zalévat.

Rozmnožování

Rozmnožuje se řízkováním dřevitými i bylinnými řízky a odkopky.

Uplatnění

Zákula se hodí do zahrad a parků jako solitéra, do smíšených skupin, kolem vyšších stromovitých porostů, do volně rostoucích i tvarovaných živých plotů, větších alpín nebo do trvalkových výsadeb.

Obrázky

Soubor:Kerria japonica - flower.jpg|Z kultivarů je nejoblíbenější zákula japonská 'Pleniflora'

Odkazy

Reference

Literatura

DVOŘÁČEK, Pavel. Sadovnictví: pro odborná učiliště. +more 1. vyd. Praha: Septima, 2001. 94 s. . * VERMEULEN, Nico. Encyklopedie stromů a keřů. Praha: Rebo, 1998. 287 s. . * Zahradnický slovník naučný. 3, Ch-M. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1997. 559 s. .

Externí odkazy

[url=http://botany. cz/cs/kerria-japonica]popis na webu botany. +morecz [/url] * [url=http://www. kvetenacr. cz/detail. asp. IDdetail=719]popis na www. kvetenacr. cz [/url] * [url=http://botanika. wendys. cz/index. php/14-herbar-rostlin/511-kerria-japonica-zakula-japonska]popis na webu botanika. wendys. cz [/url].

Kategorie:Okrasné keře Kategorie:Růžovité Kategorie:Flóra Číny Kategorie:Flóra východní Asie