Zámecká jízdárna (Rychnov nad Kněžnou)

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Zámecká jízdárna v Rychnově nad Kněžnou je historická stavba nacházející se ve městě Rychnov nad Kněžnou v České republice. Tato jízdárna sloužila jako stáje pro koně, které sloužily šlechtě při lovech a dalších jezdeckých akcích. Jízdárna byla postavena v 18. století jako součást rychnovského zámku. Její architekturu navrhl italský architekt F. A. Quitainer. Stavba je vystavěna v barokním stylu a je jednou z nejvýznamnějších památek tohoto druhu v České republice. Jízdárna má dvě nadzemní podlaží, kde se nacházely stáje pro koně a ubytování jezdců. V přízemí se nachází velký prostor určený pro cvičení koní, který byl také využíván pro různé společenské akce a slavnosti. Ve stavbě je také přístupná muzejní expozice, která představuje historii jízdárny a ukazuje různé artefakty související s jezdeckým uměním. Jízdárna byla rekonstruována v 19. století a v současnosti je chráněnou kulturní památkou. Je také využívána pro pořádání různých výstav, koncertů a dalších kulturních akcí. Je jednou z hlavních turistických atrakcí města Rychnov nad Kněžnou a každoročně ji navštěvuje mnoho turistů.

Zámecká jízdárna, patřící do rozsáhlého barokního komplexu v Rychnově nad Kněžnou, vznikla kolem roku 1723 patrně podle návrhu Jana Blažeje Santiniho-Aichela pro hraběte Františka Karla II. Libštejnského z Kolowrat.

Samostatně stojící budova jízdárny se nachází východně od zámecké budovy v severozápadní části města Rychnov nad Kněžnou, které leží v podhůří Orlických hor asi 32 km východně od Hradce Králové. Rozlehlý barokní komplex zahrnující kromě zámeckého areálu i pozdě gotický kostel Nejsvětější Trojice se Santiniho průčelím, tvoří výjimečnou dominantu města, které se říká „rychnovské Hradčany“.

Jízdárna je v rámci areálu zámku je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Historie

První písemná zmínka o zámecké jízdárně pochází z kroniky piaristické koleje v Rychnově a vztahuje se k roku 1723, kdy byla upravována zahrada „pod jízdárnou“ a přitom bořeny domy, které zde zůstaly. V inventáři zámku, který pochází z roku 1716, není ještě jízdárna zmíněná. +more Z toho vyplývá, že stavba musela vzniknout mezi těmito dvěma lety, nejdříve však po roce 1719, protože mezi lety 1716 a 1719 se v zámeckém areálu nekonala žádná stavební činnost. Úprava zahrady pod jízdárnou musela navazovat na dokončení stavby jízdárny.

Novostavba jízdárny vznikla patrně podle návrhu Jana Blažeje Santiniho-Aichela pro hraběte Františka Karla II. Libštejnského z Kolowrat. +more Architektova přítomnost v Rychnově není nijak archivně doložena, ale díky pravděpodobné účasti na přestavbě zámku se Santini patrně podílel i na podobě jízdárny, která rovněž nese typické slohové znaky architektovy tvorby, jako tomu je i u zámecké budovy.

Interiér budovy byl roku 1727 vyzdoben freskami Jiřího Viléma Neunhertze (Bitva na mostě, Kolwratská orlice, mytologické scény), které byly bohužel zničené v 80. letech 20. +more století. Rovněž během 19. století byla jízdárna nevhodně využívaná a upravovaná na skladiště nebo služební byty.

Popis

Stavba na obdélném půdorysu byla se zámeckým areálem spojená krytou chodbou, která na budovu jízdárny navazovala na západní straně a vedla do vstupního prostoru. Ten tvoří schodiště a vstupy do lóží, nacházející se jak v přízemí, tak i v prvním patře. +more Stropy těchto lóží jsou zdobeny štukovými zrcadly. Do prostoru jízdárny vede otevřená trojice os členěná arkádami. Toto rozvržení může navazovat na kompozici vstupní stěny Borrominiho sálu Oratoria Filippinů v Římě. Samotná hala jízdárny má plochý strop vynášený nápadnými konzolami ve tvaru vztyčených volut a členěn štukovými profily formující bohatě oblamované plochy zrcadel, které byly původně zdobeny freskami.

Vnější podoba budovy je utvářena jednoduše lineárně členěnou fasádou s řadou vysokých segmentových oken s hlavním klenákem. Vstupní prostor je v exteriéru zřetelný čtveřicí drobných oken, kdy vrchní okénka jsou segmentová, spodní pak obdélná. +more Dominující štíty jsou opatřeny oválnými okny, kde na východní straně jsou dvě a na západní pouze jedno.

Odkazy

Reference

Literatura

Emanuel Poche, Umělecké památky Čech 3, P - Š, Praha 1980, s. 270-273. * Mojmír Horyna, Jan Blažej Santini-Aichel, Praha 1998.

Související články

Jan Blažej Santini-Aichel * Rychnov nad Kněžnou * Rychnov nad Kněžnou (zámek)

Externí odkazy

[url=http://www.kolowrat.com/]kolowrat.com[/url] * [url=http://www.rychnov-city.cz/]rychnov-city.cz[/url]

Rychnov nad Kněžnou Kategorie:Kulturní památky v Rychnově nad Kněžnou Kategorie:Stavby v Rychnově nad Kněžnou Kategorie:Barokní stavby v Česku Kategorie:Stavby Jana Blažeje Santiniho-Aichela

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top