Cesko.wiki Zámeček (Šurany)
Author
Albert FloresZámeček (Šurany) je zámeček nacházející se ve městě Šurany na Slovensku. Byl postaven v roce 1671, a to jako rodinné sídlo majitele panství. Zámeček prošel postupně několika úpravami a rozšířeními, které změnily jeho původní barokní podobu. V současnosti je zámeček využíván jako hotel a restaurace, která nabízí svým návštěvníkům ubytování i možnost stravování. Mimo to je zde také možnost konání různých společenských akcí či svateb. Zámeček (Šurany) je kulturní památkou a turistickou atrakcí, která je veřejnosti přístupná.
Zámeček je významná archeologická lokalita na Slovensku v Nitranském Hrádku, městské části Šuran. S rozlohou téměř 15 ha patří k největším a nejbohatším archeologickým nalezištím v střední Evropě. Pro množství nalezených vzácných nálezů se někdy označuje také jako Slovenská Trója. Archeologické naleziště je národní kulturní památkou a je zapsáno v ústředním seznamu památkového fondu pod číslem 266/2. Hlavní informační tabule
Poloha
Zámeček se nacházel na soutoku řek Nitra a Stará Nitra. Původně šlo o tellový útvar, který vyčníval 6 - 7 m nad okolní terén. +more V letech 1956 - 1959 Zámeček s výjimkou fragmentu západního valu padl za oběť regulačním pracím na toku řeky Nitra.
Historie
Během archeologických prací se podařilo doložit skoro souvislé osídlení od neolitu po středověk. Nejstarší osídlení patří lidu lengyelské kultury. +more Z tohoto období pochází i soška Hrádocké venuše. V pozdějším období byl Zámeček důležitým kultovním místem lidí badenské kultury. V krátkém období zde žili i příslušníci kultury Kosihy-Čaka.
Nejvýznamnějším obdobím osídlení bylo období v 16. století před Kristem, kdy zde sídlil lid maďarovské kultury.
Z období na přelomu letopočtu se našly pozůstatky keltského a dáckého původu.
Zámeček byl osídlen i v 9. století a v 11. a 12. století zde stávala malá osada.
V 17. století na Zámečku byla menší protiturecká pevnost, která dala lokalitě i název.
Archeologický výzkum
# etapa 1923 : Zakladatel slovenské archeologie prof. Ján Eisner provedl první vykopávky na Zámečku. +more # etapa 1948 - 1952 : Společný výzkum Státních archeologických ústavů v Praze a Nitře za účasti Antona Točíka a A. Knora. # etapa 1957 - 1960 : preventivní výzkum AÚ SAV v Nitře pod vedením Antona Točíka.
V roce 1959 byl v západní části Zámečku objeven hrob bojovníka s mečem a keramickou nádobou uhnětenou v rukou s maximální vypouklostí v dolní třetině.
Hrádocká venuše
Socha Hrádocké venuše. +more Autor sochy: Jaroslav Gubric Nejznámějším nálezem je tzv. "Slovenská Helena" - Hrádocká venuše. Jde o stylizovanou sošku bohyně plodnosti Magna Mater - Velké matky, která patří k nejznámějším archeologickým nálezům Slovenska. Zobrazení venuše se nacházelo i na dvoukorunové minci, platné v období 1993 - 2008. Uprostřed Nitranského Hrádku je vybudovaný malý parčík, ve kterém se nachází zvětšená kopie této sošky, kterou vytvořil v roce 1997 výtvarník Jaroslav Gubric.
Archeopark Nitriansky Hrádok - Slovenská Trója
V lokalitě Zámeček se buduje archeopark, ve kterém se zatím nachází 7 tabulí - jedna uvítací / informační a 6 naučných. Archeopark se začal budovat díky studentovi Šuranského gymnázia Eriku Klimentovi, který získal společně s OZ Šurianski jazdci grant od společnosti Orange Slovensko. +more Zatím je vybudována jen první etapa, v budoucnu se plánuje pokračovat ve výstavbě.
Reference
Externí odkazy
Nitranský Hrádok. In: * Šurany - Ladislav Zrubec a Viliam Nemček (1968) * * *
Kategorie:Archeologické lokality na Slovensku Kategorie:Šurany