Zámuří
Author
Albert Flores_1_Přímoří_(Slovinsko)|Přímoří;_Kraňsko:_2a_Horní_Kraňsko 2b_Vnitřní_Kraňsko,_2c_Vindická_marka|Dolní_Kraňsko _3_Korutany_(Slovinsko)'>Korutany; 4 Dolní Štýrsko; 5 Zámuří
Zámuří neboli, zámuřsky Prekmürsko, je východní část Slovinska. Svůj název má podle řeky Mury, která tudy protéká.
Prekmurje je rovinné a zemědělsky intenzivně využívané, a tvoří západní cíp Pannonské nížiny. Centrem regionu je město Murska Sobota, dalšími významnými sídly jsou obce Lendava, Dobrovnik, Turnišče, Beltinci, či Črenšovci. +more Obyvatelé jsou převážně Slovinci, existuje ale i maďarská a romská menšina.
Historický přehled
Od středověku až do roku 1918 bylo součástí uherských žup Vas a Zala. Na konci první světové války obsadily region vojenské jednotky Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů, které však odtud byly záhy vytlačeny maďarskými jednotkami. +more Od 29. května 1919 do 6. června 1919 zde na většině území existovala Murská republika, která byla 6. června 1919 obsazena jednotkami Maďarské republiky rad. Po její likvidaci jednotkami Rumunska byl region obsazen jednotkami Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Roku 1920 stanovila Trianonská mírová smlouva současnou hranici s Maďarskem. V letech 1919 - 1921 náležel region v rámci Království Srbů, Chorvatů a Slovinců k autonomní zemi Slovinsku, poté od roku 1922 k Mariborské oblasti, v letech 1929-1941 v rámci Království Jugoslávie k Drávské bánovině s centrem v Lublani. Během druhé světové války byl region v letech 1941 - 1944 okupován a anektován Maďarskem, poté v letech 1944 - 1945 nacistickým Německem. V květnu 1945 byl region osvobozen Rudou armádou a poté v rámci obnovené Jugoslávie začleněn do nově zřízeného Slovinska.
Odkazy
Související články
Murská republika * Zámuřština * Spojení Slovinců ze Zámuří s matičním národem