Acquis communautaire

Technology

12 hours ago

Author

Acquis communautaire je soubor právních předpisů, hodnot a zásad, kterým musí přistupující státy Evropské unie dostát a přijmout do své vnitrostátní legislativy před jejich vstupem do EU. Tento soubor zahrnuje veškeré oblasti politiky a práva EU a představuje základní pilíř pro členství v EU. Jeho hlavním cílem je dosáhnout harmonizace práva a politiky mezi členskými státy. Aby bylo možné se stát členem EU, musí přistupující stát provést přístupovou dohodu, která zaručuje implementaci acquis communautaire do jeho právního systému. Každá členská země EU musí dodržovat acquis communautaire a pravidelně jej aktualizovat a rozvíjet v souladu s novými politickými a právními změnami na úrovni EU. Acquis communautaire je tedy klíčovým faktorem pro integritu a jednotu Evropské unie.

Acquis communautaire je francouzský termín pro právní řád Evropské unie. Označuje souhrn všech právních pravidel v jakékoliv formě (obecně závazných i individuálně závazných aktů) a dokonce i právně nezávazných dokumentů (deklarace, prohlášení, Bílé knihy, strategie atd.), které se vztahují k činnosti Evropské unie. Do češtiny pojem nebývá překládán. Odborné slovníky uvádějí český smyslový překlad „komunitární bohatství“.

Pojem byl zaveden Maastrichtskou smlouvou a začal se následně v širokém měřítku užívat v odborném prostředí i v médiích jako ustálené slovní spojení.

Rozsah

V roce 2001 odhadovala Evropská komise, že sekundární legislativa, která je součástí Acquis communautaire, má rozsah asi 80 000 stran s tím, že ročně se vytvoří zhruba 5000 stran legislativy. Jenom v Úředním věstníku vyšlo přes 30 000 právních předpisů, to znamená více než 100 000 stran.

Rozsah acquis communautaire kritizovali například v roce 2001 významní intelektuálové Jacques Rupnik a Timothy Garton Ash jako něco, co odrazuje středoevropské země od vstupu, hovoříce o „byrokratické strnulosti a gigantismu“. Zájmové sdružení obchodníků Open Europe zase cituje údaje o obsáhlosti evropského práva (které odhadují na 170 000 stran) jako doklad přehnané regulace a překážku rozvoji ekonomiky a volnému trhu.