Administrativní dělení Japonska

Japonsko se administrativně dělí na 47 prefektur, z nich šest je dále děleno na podprefektury. Nejnižšími administrativními jednotkami jsou města, městečka a vesnice, přičemž dvacet nejlidnatějších měst vyjma Metropolitního města Tokio jsou města určená nařízením vlády a jsou dělena do městských čtvrtí.

Historie

Kořeny současného systému prefektur položila někdejší vláda období Meidži v roce 1871. Jejím výnosem zanikly feudální územní celky han , které se transformovaly na prefektury, často na stejném území. +more Před rokem 1871 bylo Japonsko děleno na provincie , které se následně členily na okresy s vesnicemi .

Regionální uspořádání

regiony

Japonsko je často děleno do regionů, ačkoli ty nejsou oficiálními územními jednotkami. Regionů je nejčastěji udáváno 8, ale lze se setkat i s počtem 10 regionů, kdy jsou uvažovány jednotlivé podregiony regionu Čúbu, a to Hokuriku, Kóšinecu a Tókai. +more Prefektura Okinawa se většinou řadí pod ostrov Kjúšú, někdy je však brána jako samostatný region.

Prefekční uspořádání

Současné prefektury mají právní základ v zákoně o místní autonomii, jenž byl přijat v březnu roku 1947 a vstoupil v platnost následujícího měsíce. Zákon dal prefekturám více politické moci a zavedl prefekturní vlády a parlamenty.

Základem je 47 administrativních jednotek nejvyšší úrovně, jež jsou souhrnně nazývány todófuken : * 43 prefektur * 1 metropolitní město , kterým je Tokio * 2 městské prefektury , kterými jsou Ósaka a Kjóto * 1 správní okruh , kterým je Hokkaidó

Podprefektury a okresy

Prefektury jsou děleny na podprefektury a okresy. Podprefektury jsou samosprávní jednotky, které se zabývají místními problémy pod prefekční úrovní. +more Definovány byly v roce 1878 a uznány o rok později. Prefektura Hokkaidó má 14 podprefektur, Kagošima dvě podprefektury a Tokio čtyři podprefektury, přesněji čtyři ostrovní administrativní jednotky. Okresy jsou tvořeny městečky a vesnicemi, nikoliv však městy. Mezi lety 1878 a 1921 měly okresy vlastní vládu a fungovaly jako administrování jednotky, přičemž byly na stejné úrovni jako města. Okresní vlády byly zrušeny v roce 1926.

Obecní uspořádání

Obecní uspořádání Japonska Nejnižšími administrativními jednotkami jsou obce, jež jsou kategorizovány do měst, městeček a vesnic. +more Za obce jsou považovány i speciální městské čtvrtě.

Města mají podobně jako prefektury právní základ v zákoně o místní autonomii. Jsou dělena podle počtu obyvatel na čtyři typy: * Města určená nařízením vlády , zvaná též jako určená města či města určená nařízením , jsou města, která mají více než 500 000 obyvatel. +more Města jsou dělena do městských čtvrtí. * Čúkakuši jsou města, která mají více než 300 000 obyvatel a jejich rozloha je větší než 100 čtverečních kilometrů. Vláda může udělit výjimku městům, které mají méně než 300 000 obyvatel, ale více než 200 000. * Tokureiši jsou města, která mají alespoň 200 000 obyvatel. * Města jsou nejnižšími administrativními jednotkami, které mají alespoň 50 000 obyvatel a 60 % domácností se nachází v centru města a 60 % domácností je zaměstnáno v obchodu, průmyslu či jiných sférách města. Města jsou na stejné úrovní jako městečka a vesnice, na rozdíl od nich však nespadají pod okresy.

Městečka ( nebo ) a vesnice ( někdy ) jsou nejnižšími administrativními jednotkami a jsou součástí okresů, spadají tak pod prefektury.

Speciální městské čtvrtě společně tvoří centrální a nejlidnatější část Metropolitního města Tokio. Je jich 23. +more Leží v oblasti bývalého města Tokio, které bylo v roce 1943 sloučeno s nadřazenou prefekturou. Čtvrtě byly definovány v roce 1947 v zákoně o místní autonomii.

Městské čtvrtě

Města určená nařízením vlády jsou dělena do městských čtvrtí , na rozdíl od speciálních městských čtvrtí, jež jsou spravovány podobným způsobem jako města, nejsou administrativními jednotkami.

Odkazy

Reference

Externí odkazy