Aikido

Aikido (合気道, Aikidó) je japonské bojové umění . Je založeno na myšlence neagresivity, asertivity, rozvíjí cvičícího jedince po fyzické i psychické stránce tak, aby se jedinec stal vyrovnanou osobností, platnou pro ochranu a udržení všech dobrých ctností společnosti všech lidí. Název je složen ze tří japonských znaků: * 合 - ai - harmonie, rovnováha, střed * 気 - ki - energie, záměr, mysl, * 道 - dó - cesta.

Historie

Již na počátku devátého století na císařském dvoře vznikly základy bojového umění, ze kterého později vzniklo aikido. Byly to metody úderů a tlaků na nervová centra ve spojení s páčením kloubů a využíváním pohybu útočníka. +more Toto umění se nazývalo aikijujutsu a později neslo označení Daito ryu. Kořeny tohoto umění vycházejí z rodokmenové linie starého samurajského rodu Minamoto.

Za tvůrce a zakladatele Aikida je považován Morihei Uešiba (Ó-sensei), který do něho zařadil i techniky z různých dalších stylů, které studoval. Původní Daito ryú je přes to zastoupeno v Aikidu v těchto dobách asi z 95 %. +more Po smrti zakladatele pokračoval v rodinné tradici jeho syn Kišomaru Uešiba, který se zasloužil o počátky šíření aikida mimo Japonsko. V současné době udržuje rodinnou tradici vnuk zakladatele - současný Doshu Moriteru Uešiba. Linie či styl reprezentovaný rodinou Uešiba je označován jako aikikai, někteří přímí žáci zakladatele ovšem zakládají vlastní styly a školy (Iwama-Ryu, Ki-Aikido, Yoshinkan, Nishio-Ryu atd. ). Centrálním dódžó v rámci linie aikikai je Honbu dódžó (Hombu dojo) v Tokiu, ve kterém vyučují členové rodiny Uešiba. První evropskou zemí, odkud se aikido začalo dále šířit po starém kontinentu, byla Francie. V počátcích většinou aikidistické oddíly vznikaly při judistických oddílech. První generace evropských aikidistů z 60. a 70. let měla většinou za sebou judistickou či karatistickou minulost. Mnozí vrcholoví judisté a karatisté se po skončení své sportovní kariéry věnují aikidu jako blízké nesoutěžní formě bojového umění, které je založeno na podobných principech a přitom nevyžaduje příliš velké svalové vypětí. Zřejmě nejvíce se o popularizaci aikido mimo Japonsko zasloužil americký herec Steven Seagal (7. dan). Jedním ze známých evropských šihanů je např. Christian Tissier (Francie, 7. dan).

Technika

Kromě úderů, pák a hodů se protivníkovy akce ruší horizontálními, vertikálními a diagonálními, cirkulárními, sférickými i spirálovými pohyby kolem boků obránce. Výuka se týká základních pohybů (tai-sabaki) a pádů (ukemi), samotných technik v postoji (tači-waza) i vkleče (suwari-waza) a práce s tradičními zbraněmi (nůž - tantó, meč - bokken, hůl - džó).

Popisy konkrétních technik přesahují rámec článku a navíc se jednotlivé styly, učitelé i názvy technik můžou podstatně lišit.

Aikidó vyučované před rokem 1945 (tehdy se tak nejmenovalo, šlo o Daito ryú Aikijujutsu, Ueshiba ryu a pod.) bylo více přímé, vyžadovalo více síly a nepotřebovalo moc místa k provedení techniky.

Zbraně

V aikido se učí i boj s nožem (tantó), dřevěným mečem (bokken) (případně shinken - ostrý meč = katana nebo iai - podobná konstrukce jako katana, ale bez ostré čepele) a tyčí (džó). Styly, které nejvíce pracují se zbraněmi, jsou Iwama-ryu a styl vyučovaný Shodži Nishiem (a po jeho smrti jeho následovníky). +more Práce se zbraněmi vychází z tradičních japonských bojových umění (například iaidó), ale je přizpůsobena myšlenkám a technikám aikido (někdy je tedy pro odlišení například cvičení s mečem označováno jako aikiken, s tyčí aikidžó).

Technické stupně

Stupně aikido jsou dvojího typu. Začínají tzv. +more Kjú stupni, kterých je šest (počínaje šestým až k prvnímu), některé styly mají technických stupňů pouze pět, některé jich naopak mají ještě více. Poté následuje tzv. Dan stupňů, které jsou počítány vzestupně.

Soutěže

Mnozí mistři Budó neviděli přínos soutěží k rozvoji člověka a proto si i Mórihei Ueshiba nepřál degradaci aikido na sport pořádáním zápasů a soutěží. Základní myšlenkou aikida je hledání harmonie (rovnováhy v životě, míru, středu) ve které rivalita a soutěživost, nezbytné součásti sportovních klání, nemají místo. +more Techniky Aikido nejsou soutěžního charakteru, jsou určeny k přežití za všech okolností. Původně bylo jejich účelem zabít, správný Aikidoka si je této stránky vědom a se smrtí si nezahrává.

Jediný styl, který do své náplně, i přes odpor Ó-senseie, zařadil soutěže, je Tomiki (správně Shodokan) Aikido založené Kenji Tomikim.

Yoshinkan Aikido pořádá soutěže v katách.

Odkazy

Související články

Aikikai Honbu Dódžó * Jóšinkan aikidó * Bojové umění

Externí odkazy

[url=://www. yoshinkan-aikido. +morecz/ * [url=https://web. archive. org/web/20140416092553/http://www. yufukan. com/en_index. html]url=http://www. hvezdicka. cz/ba]Bohemia Aikikai[/url] * [url=http://www. aikido. cz/]Česká AikidoWiki[/url] - seznamy klubů, semináře… * [url=http://www. aikikai. cz/]Česká asociace aikidó[/url] * [url=http://www. cfai. cz/]Česká federace aikidó[/url] *[/url]Yufukan Japan Foundation[/url].

Kategorie:Japonská bojová umění Kategorie:Japonská slova a fráze Kategorie:Sebeobrana Kategorie:Neolympijské sporty Kategorie:Světové hry