Akméismus

Akméismus ( popř. ; též adamismus, klarismus) byl literární směr v moderní ruské poezii počátku 20. století, odvozený od řeckého slova akmé - tj. vrchol. Tento směr byl vytvořen ruskou skupinou, zvanou Cech básníků ( 1910-1914), mezi jejíž zástupce patřili např.: Georgij Viktorovič Adamovič, Anna Andrejevna Achmatovová, Sergej Mitrofanovič Goroděckij, Nikolaj Stěpanovič Gumiljov, Michail Ivanovič Lozinskij, Osip Emiljevič Mandelštam, Vladimir Ivanovič Narbut, Michail Alexandrovič Zenkevič a jiní. Teoretiky skupiny byli Nikolaj Stěpanovič Gumiljov a Sergej Mitrofanovič Goroděckij. Hnutí bylo opozicí vůči symbolismu a požadovalo jasné básnické pojmenování.

První básnické sbírky tohoto směru byly: * Nikolaj Stěpanovič Gumiljov: Cesta konkvistadorů (Путь конквистадоров, 1905) * Anna Andrejevna Achmatovová: Večer (Вечер, 1912) * Michail Alexandrovič Zenkevič: Prvobytný porfyr (Дикая порфира, 1912) * Vladimir Ivanovič Narbut: Aleluja (1912) * Sergej Mitrofanovič Goroděckij: Adam (1913)

Odkazy

Reference

Literatura

vsv (Vladimír Svatoň): heslo akméismus, in: Slovník spisovatelů, Sovětský svaz, svazek I (A-K), Odeon, Praha 1978, str. 129;

Související články

Ruská literatura

Externí odkazy

Kategorie:Ruská literatura Kategorie:Umělecké směry