Cesko.wiki Akord
Author
Albert FloresAkord je základní harmonická jednotka skládání hudebních skladeb. Jedná se o souzvuk dvou nebo více tónů, který vzniká jejich simultánním zněním. Akord je tvořen základním tónem, nazývaným také tonika, a dalšími tóny, které jsou od něj vzdáleny určitými intervaly. Každý akord má svou toniku, k níž se ostatní tóny vztahují. Existuje mnoho různých typů akordů, které se liší svým složením a zvukovými vlastnostmi. Tyto typy akordů se liší například počtem tónů, které obsahují, nebo intervaly mezi tóny. Mezi nejznámější typy akordů patří dur akord, moll akord, suspenzní akord, septakord nebo kvartsextakord. Akordy se v hudbě využívají k harmonizaci melodie a vytváření různých hudebních efektů. Jsou důležitou součástí harmonie a struktury hudebních skladeb. Akordy mohou být použity v různých hudebních žánrech, jako je klasická hudba, jazz, rock, pop nebo folková hudba. V české hudbě byly akordy rozšířeny zejména v období renesance a baroka, kdy se začalo více věnovat harmonickému doprovodu a polyfonnímu zpěvu. Akordy jsou dodnes důležitou součástí českého hudebního dědictví a jsou používány ve všech různých hudebních žánrech.
Akord (z ital. accordo, souzvuk, souhlas) je označení pro souzvuk tří a více současně znějících různých tónů, uspořádaných podle určitého systému. Příkladem může být stisk současně tří nebo více kláves na klavíru nebo zvuk současně tří nebo více strun na kytaře.
Na základních školách se děti učí zjednodušeně, že akord je souzvuk tří nebo více tónů.
Typy akordů
Každý akord má své zvláštní jméno a značku. To je odvozeno od tónů, ze kterých se akord skládá, a vzdáleností mezi těmito tóny.
Podle definice je akordem každý souzvuk tří a více tónů řazených podle určitého systému. Vícezvuky s nepravidelnou intervalovou strukturou (nebo náhodné) se nazývají clustery (klastry - shluky) a nelze je řadit k akordům. +more V hudbě s evropskými kořeny jsou nejpoužívanější akordy založené na terciovém systému (složené z tercií nad sebou). Jinými slovy: akord založený na terciovém systému jsou tytéž tóny jako tóny příslušné stupnice, jen řazeny ob jeden stupeň této stupnice. Jiný systém může být například kvartový, kde jsou jednotlivé tóny v základní formě akordu od sebe vzdáleny vždy o čistou kvartu (výjimečně i o zvětšenou). Jinými slovy: stupnice řazena ob dva stupně příslušné stupnice.
Akordy lze rozdělit do několika skupin podle jejich stavby. Základní dva druhy jsou kvintakord a septakord (názvy jsou odvozeny od intervalu, charakteristického pro daný akord ). +more Další akordy jsou obvykle chápány jako rozšíření těchto základních akordů o další intervaly (tenze).
Podle počtu tónů v akordu rozeznáváme: * trojzvuky - kvintakordy (kvintové akordy) * čtyřzvuky - septakordy (septimové akordy) * pětizvuky - nonové akordy * šestizvuky - undecimové akordy * sedmizvuky - tercdecimové akordy.
Složení akordů
Způsob vytváření a čtení akordových značek je popsán v samostatném článku Akordová značka.
Seznam běžně používaných akordových značek a jejich význam je obsažen v samostatném článku Seznam akordových značek.
Kvintakord
O kvintakordech podrobněji pojednává samostatný článek Kvintakord.
Kvintakord je akord tvořený postavením dvou tercií „nad sebe“ počínaje základním tónem akordu - výsledkem je trojzvuk obsahující kromě základního tónu ještě tercii a kvintu.
Podle toho, v jaké kombinaci použijeme při konstrukci kvintakordu malou a velkou tercii, rozlišujeme jeho čtyři základní typy: * Durový kvintakord * Mollový kvintakord * Zvětšený kvintakord * Zmenšený kvintakord
Septakord
O septakordech podrobněji pojednává samostatný článek Septakord.
Septakord je tvořen třemi terciemi nad sebou. Ze čtyř výše uvedených základních kvintakordů lze přidáním další malé nebo velké tercie vytvořit sedm základních druhů septakordů: # z durového kvintakordu přidáním velké tercie velký septakord # z durového kvintakordu přidáním malé tercie dominantní septakord # z mollového kvintakordu přidáním velké tercie velký mollový septakord # z mollového kvintakordu přidáním malé tercie malý mollový septakord # ze zmenšeného kvintakordu přidáním velké tercie malý zmenšený septakord # ze zmenšeného kvintakordu přidáním malé tercie zmenšený septakord # ze zvětšeného kvintakordu přidáním malé tercie zvětšený septakord # přidáním velké tercie ke zvětšenému kvintakordu vznikne zvětšená septima, která je totožná s oktávou - nemá tedy smysl mluvit o septakordu, jedná se z harmonického hlediska o trojzvuk
Použitím zmenšené nebo zvětšené tercie ve stavbě akordu lze získat i další, tzv. alterované septakordy.
Obraty akordu
Problematika obratů je samostatně zpracována v článku Obrat akordu.
Přeložením základního tónu o oktávu výše, tedy nad nejvyšší tón akordu, získáme první obrat akordu, přeložení dalšího o oktávu výše získáme druhý obrat akordu atd. Totéž platí i pro ostatní vícezvuky.
Související články
Akordová značka * Seznam akordových značek * Terciový systém * interval * konsonance * disonance * tónika * dominanta * subdominanta * kontrapunkt * generální bas
Externí odkazy
[url=http://www. kytara. +morecz/akordy/]Generátor kytarových akordů[/url] - online program umožňující zobrazení a přehrání zadaného akordu * [url=http://www. brnkni. cz/akordy/]Databáze akordů[/url] - kompletní seznam kytarových akordů.
Kategorie:Nauka o tónech a jejich vztazích Kategorie:Hudební terminologie