Cesko.wiki Albatros galapážský
Author
Albert FloresAlbatros galapážský (Phoebastria irrorata) je druh trubkonosého ptáka z rodu Phoebastria, jehož hlavní kolonie se nachází na ostrově Española (součást Galapážského souostroví). Méně než 1 % populace hnízdní i na ekvádorském ostrůvku Isla de la Plata, takže se nejedná o striktního endemita Galapág.
.jpg)
Systematika
Ilustrace albatrosa galapážského (Joseph Smit, 1896) Druh popsal anglický přírodovědec Osbert Salvin v roce 1883 jako Diomedea irrorata. +more Tradičně se řadil do rodu Diomedea, avšak po revizi albatrosovitých z roku 1996 se začal zařazovat do staronově ustanoveného rodu Phoebastria, což respektuje i moderní taxonomie. Druhové jméno irrorata pochází z latinského irroratus, což by se dalo přeložit jako „pokrytý rosou“.
Výskyt a početnost
Jak už druhový název napovídá, albatros galapážský se vyskytuje na Galapážských ostrovech, resp. podél jižního pobřeží ostrova Española. +more Několik párů hnízdí i na Isla de la Plata, což je maličký ostrůvek u ekvádorského pobřeží politicky patřící k provincii Manabí. V době hnízdění se albatrosi galapážští zalétávají krmit do peruánských vod a v době mimo hnízdění se rozlétnou na východ a jihovýchod do vod kontinentálních šelfů u Peru, Ekvádoru a severního cípu Chile. Výjimečně mohou zalétnou ke kolumbijskému pobřeží, nicméně rovník překračují jen vzácně. Jedná se o jediného albatrosovitého ptáka, který je primárně rozšířen v tropické oblasti.
Celková populace se v roce 2001 odhadovala na cirka 35 tisíc jedinců. Drtivá většina této populace hnízdí na ostrově Española, na Isla de la Plata připadá jen 10 až 20 hnízdních párů.
Popis
Dospělec v mládětem Tento středně velký albatros dorůstá délky 90 cm, jeho rozpětí křídel se pohybuje kolem 230 cm, váha osciluje kolem 2 kg. +more Pro druh je typický velmi dlouhý žlutý zobák, dlouhý krk a postoj působící shrbeným dojmem. Vzhledem k délce těla má vůbec nejdelší zobák ze všech albatrosovitých. Svrchní strana křídel, hřbet, kostřec a ocas jsou hnědé s jemným bílým proužkováním, které se zintenzivňuje směrem k ocasu. Hlava a krk jsou bílé, zadní části hlavy a šíje jsou nažloutlé. Horní část hrudi je bílá, avšak postupně v nižších částech hrudi přechází do hnědé, která pokrývá i břicho. Spodní strana křídel je většinou tmavá, pouze loketní krovky jsou s výjimkou okraje křídel světlejší.
Biologie
Vzhledem k absenci silných větrů v oblasti tropů se albatros galapážský pohybuje na albatrosa poněkud nezvykle: převažuje třepotavý let, k dynamickému plachtění dochází jen zřídka. Tento druh se pohybuje primárně pomocí rozvážného, hlubokého máchání křídel. +more Jedná se o plachého ptáka, který jen málokdy následuje lodě. Na moři se u potravních zdrojů někdy sdružuje do volných hejn s terejem modronohým. Živí se hlavonožci, rybami a korýši. Může se u nich vyskytovat kleproparazitické chování.
Hnízdění
Albatros galapážský tráví většinu času na moři a na pevninu zalétá pouze za účele hnízdění. Hnízdní stanoviště druhu tvoří převážně spoře zarostlé plochy osety lávovými balvany. +more Do kolonií se navrací v březnu. Stejně jako u řady dalších albatrosovitých, formování i udržování páru doprovází komplexní ritualizované namlouvací tance. Od polovina dubna do konce června samice klade vždy jen jedno velké vejce. Průměrná doba hnízdění trvá 167 dní a do konce prosince už jsou mladí i dospělí jedinci z kolonie pryč.
Mladý jedinec se může do kolonie vracet již ve 2. roce života. +more Poprvé zahnizďuje nejdříve ve 4 letech, typicky však ještě o jeden či dva roky později. V roce 2016 byl nejstarší známý jedinec starý 40,8 let.
File:Waved albatross courtship. jpg File:Galapagos Waved Albatrosses doing a courtship dance. +morejpg File:Galapagos Waved Albatrosses performing a courtship dance - 3282451838. jpg File:Galapagos Waved Albatrosses performing a courtship dance. jpg File:Waved Albatross pair. jpg.
Ohrožení
Albatros galapážský je považován za kriticky ohrožený druh. Tento pták má totiž extrémně malý areál hnízdění, který se prakticky omezuje na jediný ostrov. +more Populace albatrosa galapážského je navíc na ústupu vlivem nechtěných odlovů během rybaření jak místních domorodců, tak větších komerčních rybářských operací. Druh je náchylný změnám teplot a během jižní oscilace fenoménu El Niño vykazoval větší úmrtnost dospělců i zvýšenou interakci s rybářským náčiním. Hrozbu představují i introdukovaní komáři, kteří v minulosti způsobili zavrhnutí vajec i přesuny vajec dospělci, což často končí ztrátou vejce. Šíření parazitů a nemocí jako jsou ptačí neštovice rovněž mohou mít na populaci negativní vliv.