Bazilika svatého Petra a Pavla

Bazilika svatého Petra a Pavla v Praze na Vyšehradě je významná církevní a kulturní památka; při kostele byla už v době jeho vzniku roku 1070 založena kolegiátní kapitula. Kostel, původně raně románská bazilika, byl v průběhu historie opakovaně přestavován, výrazně goticky v době Karla IV. a vrcholně barokně na počátku 18. století. Dnešní podoba je výsledkem radikální novogotické přestavby z konce 19. století a počátku 20. století. Od roku 2003 má kapitulní kostel titul bazilika minor.

Kostel je součástí areálu Vyšehrad, který je od roku 1962 chráněn jako národní kulturní památka. Vyšehradský hřbitov u kostela byl v 19. +more století přeměněn na národní pohřebiště.

Historie

+morejpg|náhled|vlevo|upright'>Barokní malba zachycující představu o původním chrámu a pověst o Čertově sloupu Chrám založil český král Vratislav II. v roce 1070 v souvislosti se založením vyšehradské kapituly. Roku 1088 byl zasvěcen sv. Petrovi, později i sv. Pavlovi. V té době se jednalo o stavbu v románském slohu. Poprvé přestavěna a rozšířena byla v roce 1129 v době vlády knížete Soběslava I. V roce 1249 byla budova těžce poškozena požárem. Kolem roku 1330 byla zahájena gotická přestavba kostela, který se s délkou 110 metrů stal největší sakrální stavbou v Praze. V roce 1369 došlo v době panování císaře Karla IV. k další přestavbě chrámu, při níž vzniklo trojlodí s krátkým presbytářem, bočními kaplemi a s předsíní.

V 2. polovině 16. +more století byla zaklenuta hlavní loď. V letech 1707-1729 proběhla další přestavba, barokní. Bylo vystavěno průčelí a presbytář dostal novou klenbu. Kolem roku 1740 byla zbudována tak zvaná Šancovská kaple.

Do současné podoby byl chrám přestavěn v novogotickém stylu Josefem Mockerem v letech 1885-1887 a průčelí dle návrhu Františka Mikše v letech 1902-1903. Kostel dostal kromě své málo obvyklé vnitřní secesní výzdoby také své dvě charakteristické, 58 metrů vysoké věže, které dnes tvoří jednu z výrazných dominant hlavního města Prahy. +more Zároveň byla odstraněna barokní zvonice z roku 1678.

V letech 1981-1994 byl chrám generálně zrekonstruován a opraven a proběhl zde i archeologický průzkum. V roce 2001 bylo na věže instalováno 18 nových zvonů, které doplnily dva původní zvony z období baroka. +more Nová zvonkohra vyhrává každý den různé melodie s přihlédnutím k charakteru Vyšehradu a období církevního roku.

V roce 2003 byl chrám povýšen papežem Janem Pavlem II. na baziliku minor.

Popis

Pravý portál (ω)

Exteriér

V současné podobě je kostel novogotickou trojlodní pseudobazilikou s monumentálním západním dvojvěžím, které tvoří dominantu Vyšehradu a dotváří jedno z charakteristických panoramat Prahy.

Západní průčelí s trojicí katedrálních portálů je zdobeno zemskými a kapitulními znaky, ve středním tympanonu reliéfem a v postranních moderními mozaikami s motivem α a ω od Lumíra Šindeláře. Na zdi vedle severního portálu je pamětní deska, která připomíná pokřtění 14 českých knížat v Řezně roku 845. +more Jedná se o dílo českého sochaře Josefa Kadlčíka, 1941. Identická deska se nachází i na kostele sv. Jana v Řezně. Text na desce je symbolicky v latině, češtině a němčině.

Interiér

Uvnitř je křížově klenuté trojlodí s mělkými bočními kaplemi, na západě s předsíní a v patře s hudební kruchtou, na východě presbytář lemovaný vlevo sakristií a vpravo kaplí Panny Marie Šancovské. V ní je umístěna barokní polychromovaná dřevěná socha Panny Marie s Ježíškem, které je připisována uzdravující moc. +more Výklenek ve východní stěně kaple obsahuje skleněnou schránku s kostmi údajných pozůstatků Přemyslovců, jejichž hrobka byla zničena v roce 1420 a kosti byly rozmetány po hřbitově. Interiér hlavní lodi Interiér kostela je členěn mezilodními arkádami se secesními malbami svatých na hlavní loď, dvě boční lodě a šest bočních kaplí s mariánskými nebo ostatkovými oltáři. Torzovitě se zachovaly gotické nástěnné fresky, jako Panna Maria s Ježíškem a sv. Jiřím v kapli sv. Josefa vpravo u vchodu do kaple P. Marie Šancovské. Nad vchodem do sakristie je upravená barokní malba s dobovou stylizací původního chrámu a pověstí o tzv. Čertově sloupu (dnes v Karlachových sadech). Barokní oltářní obrazy z dílny či okruhu Karla Škréty se nyní nacházejí v bočních kaplích. Poutní obraz gotické Panny Marie dešťové ze 3. čtvrtletí 14. století je nahrazen kopií, originál i s původním stříbrným příkrovem je vystaven v Národní galerii v Anežském klášteře. Klenby a stěny mají bohatou výmalbu z období Mockerovy stavby se secesními postavami svatých na pilířích, cyklus namalovali František Urban, vídeňský malíř Karl Jobst a Antonín Krisan. Legendu sv. Petra a Pavla v presbytáři a Ježíše Krista v lodi, stejně jako vitráže v oknech presbytáře s postavami světců navrhl František Sequens. V první boční kapli vpravo od vchodu stojí takzvaný sarkofág svatého Longina, románská kamenná tumba s tesaným reliéfem kříže.

Novogotický hlavní oltář v presbyteriu podle návrhu Josefa Mockera vyřezal mistr Josef Hrubeš roku 1887. Jsou na něm zobrazeni uprostřed sv. +more Petr a sv. Pavel, po stranách potom Cyril a Metoděj.

Varhany na hlavním kůru byly instalovány v roce 1903. Mají 2 500 píšťal, 49 rejstříků a 3 manuály.

V malé místnosti vlevo od hlavního vstupu se nachází klenotnice s liturgickými předměty dosvědčujícími význam a bohatství Vyšehradské kapituly. Vystavená sbírka obsahuje některé fragmenty dávného pokladu ze 14. +more a 16. století, většinu sbírky tvoří předměty z 19. a 20. století.

Hřbitov

Vyšehradského hřbitova

Od středověku existovaly na území Vyšehradu čtyři zjištěné hřbitovy - u rotundy svatého Martina, u baziliky svatého Vavřince, u kostela Stětí svatého Jana Křtitele a u baziliky svatého Petra a Pavla, který sloužil nejdéle. Za josefínských reforem nebyl zrušen, protože byl dostatečně vzdálen od města (přes 500 kroků) a dostal tak roku 1785 výnosem úřadu zvláštní povolení.

Hřbitov byl rozdělen na několik částí. Kněží, jeptišky a vyšších duchovní hodnostáři byli pohřbíváni v západní části v devíti samostatných sekcích. +more Později zde nalezly poslední odpočinek sestry školské a nemocniční. Tato část u vchodu na západní straně, kde jsou pohřbeny řádové sestry (voršilky, bartolomějky, redemptoristky), se dochovala oddělena mříží. Východní část měli vyhrazenu jezuité, kteří se v 17. -18. století starali o nakažené morem.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://stovezata. praha. +moreeu/kostel-sv-petra-a-pavla-na-vysehrade. html]Kostel sv. Petra a Pavla na Vyšehradě[/url] * [url=https://www. youtube. com/watch. v=Et230hv_Mb8]Bazilika sv. Petra a Pavla na youtube[/url].

Kategorie:Pevnost Vyšehrad Petr a Pavel (Praha-Vyšehrad) Petr a Pavel (Praha-Vyšehrad) Kategorie:Panovnická pohřebiště v Česku Vyšehrad Kategorie:Chrámové krypty v Praze Kategorie:Pohřebiště Přemyslovců Kategorie:Kulturní památky na Vyšehradě Kategorie:Kostely na Vyšehradě Kategorie:Přestavby Josefa Mockera