Bovarysmus

Ilustrace Emmy Bovaryové Bovarysmus nebo bovarismus je termín pojmenovaný po hlavní postavě románu Gustava Flauberta Paní Bovaryová (1857) - Emě, která značnou část života prožívá v představách a vzdaluje se tak reálnému světu. Během denního snění může osoba samu sebe vnímat v hrdinných souvislostech, významnější než ve skutečnosti je, zatímco nedbá na každodenní skutečný život.

Knihu Bovarysmus vydal v roce 1912 francouzský filosof Jules de Gaultier (1858-1942). Typ osobnosti vyznačující se bovarysmem popsal jako záměnu identifikace vlastního já, kdy se daná osoba domnívá, že je taková, jakou se vidí ve svých představách, a neodráží skutečnost. +more Základem úsudku je mylná představa - iluze, která způsobuje destrukci vlastní existence osobnosti. Podobný pohled publikoval v roce 1924 článkem „Flaubert a paní Bovaryová“ v časopisu Lumír také český literární historik a teoretik Otakar Levý. Gaultier se domníval, že se bovarysmus vyskytuje běžně, nejedná se o patologický stav a ve společnosti je normalitou. Rozlišuje dvě formy - individuální (géniové) a kolektivní (postihuje celá společenství, která sebe hodnotí jinak, než jakými ve skutečnosti jsou).

Pojem „bovarysmus“ nepřinesl rozšíření psychopatologické terminologie. Z psychiatrického hlediska vykazovala Ema Bovaryová znaky tzv. +more hysterické povahy.

V umění se postavy s projevy bovarysmu vyskytly například ve filmech Kráska dne (Séverine Serizy) a César a Rosalie (Rosalie).

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.cspsychiatr.cz/detail.php?stat=631]Vacek, J.: Gustave Flaubert a bovarysmus[/url], Česká a slovenská psychiatrie. 2010; 106(4): 254-258

Kategorie:Myšlení