Cenobitství

Technology

12 hours ago

Author

Cenobitství je formou křesťanského asketismu, kterou charakterizuje život ve společenství. Existovala zároveň s poustevnictvím jako formou zaměřenou na samostatný život v odloučení. První známé cenobitské společenství založil Pachomios v roce 318. Svatý Benedikt z Nursie definuje cenobity jako ty, kdo „žijí v klášteře, podrobeni řeholi a představenému (abbas)“. Zjednodušeně řečeno jde o formu organizovaného soužití mnišského společenství.

Pachomiovo cenobitské společenství

První klášter založil Pachomios v roce 318 a vytvořil pro cenobitní společenství speciální pravidla - řeholi - která stanovovala režim dne, rovnoměrné rozdělení práce a modliteb apod. Tahle forma mnišského života není vyloženě klášterním společenstvím v dnešním slova smyslu. +more Mniši sice tráví určitou část dne společně, ale každý obývá vlastní malou celu a většinu dne tráví osamoceně. Mniši nemají vlastní majetek; všechno, co potřebují dostanou v klášteře a výsledky jejich práce rovněž připadnou klášteru.

Pachomios původně věřil, že k soužití ve společenství postačí výuka příkladem ve vztahu mezi učitelem a žákem. Na základě vlastní špatné zkušenosti s neposlušnými mnichy byl ale nucen vytvořit striktní pravidla klášterního života.

Ke konci Pachomiova života žilo v klášteře zhruba 3000 mnichů obojího pohlaví - Pachomiova řehole neoddělovala přísným způsobem muže a ženy, jako tomu bylo později.

V Pachomiově cenobitním společenství se údajně objevovala tzv. acédie, což by se v dnešním jazyce dalo nazvat vyhořením. +more Mnich začne přemýšlet o jiném životě, který by třeba byl lepší než ten v klášteře a nakonec z kláštera odchází. Lékem proti tomu měla být pravidelná manuální práce. Představeným cenobitního společenství byl převor nebo převorka, kterého si volilo samo společenství. Byl především duchovním vůdcem a učitelem.