Conventillo

Conventillo je typ bydlení, který byl běžný v Latinské Americe ve 20. století. Jednalo se o velký dům nebo budovu, která byla rozdělena na malé ubytovací prostory, nazývané také solares. V těchto prostorách žili nájemníci, kteří často sdíleli kuchyně a sociální zařízení. Conventilla se stala domovem pro chudé přistěhovalce, kteří hledali práci ve velkých městech. Tyto stavby často byly ve špatném stavu a chyběly v nich základní hygienické podmínky. V Argentině byla conventilla také známá jako "whorehouse", protože mnoho prostitutek tam žilo a pracovalo. Tento typ bydlení byl často spojen s nízkými příjmy, chudobou a sociálním vyloučením. V současné době conventilla nemá v Latinské Americe zdaleka takový význam jako v minulosti, jelikož byla překonána urbanistickým rozvojem a lepším bydlením. Existuje také řada literárních děl, která se zabývají životem v conventille. Jedním z nejznámějších je román "Vyděrač Pavouk" argentinského spisovatele Manuela Puig. Tato literatura zachycuje tvrdý a složitý život v conventille a vystavuje na scénu jednotlivé postavy a jejich strasti. Přestože conventillo je dnes vzpomínkou na minulost, má stále význam pro argentinskou a latinskoamerickou identitu. Připomíná bohatou kulturní historii tohoto regionu a svědectví o obtížných a nevyrovnaných podmínkách, ve kterých mnoho lidí žilo a přežívalo.