Cu-jung-tiao

Technology

12 hours ago

Author

Cu-jung-tiao byl systém zdanění v tchangské Číně zavedený roku 624 a zrušený roku 780. Spočíval v dani v zrnu (cu), robotě (jung) a látkách (tiao) placené poplatníky - práceschopnými muži - v pevně stanovené výši bez ohledu na jejich majetek nebo příjmy, to jest v podstatě byla variantou daně z hlavy.

Po vzoru říše Tchang přijaly analogický systém zdanění i tehdejší Japonsko (období Asuka) a Korea.

Historie

Daň cu-jung-tiao byla spojena s politikou vyrovnání pozemkového vlastnictví v systému stejných polí a efektivně fungovala, dokud existovala početná třída drobných rolníků obdělávajících svá „stejná pole“. Systém rovných polí vytvořil množství rolníků užívajících příděly státní půdy. +more Každý dospělý muž, který zpravidla obdělával svůj příděl, byl pak zapsán do seznamu plátců daně a odváděl státu pevné množství zrna, látek a roboty.

Daň navazovala na daňový systém říše Suej, který také předpokládal u daňových poplatníků malé a rovné pozemkové vlastnictví. Suejská daň byla placena v zrnu (3 š’ na rodinu, cca 178 litrů), v látkách (20 stop hedvábí nebo lněného plátna plus tři liangy, tj. +more cca 120 g, hedvábné nebo konopné příze) a v dvacetidenní robotě dospělých mužů. Od roboty byli osvobozeni muži pod 17 a přes 59 let, ženy, úředníci, aristokraté a vyznamenané osoby.

Daň cu-jung-tiao byla zavedena roku 624, šest let po vzniku říše Tchang. Bylo stanoveno, že dospělý muž (kche-kchou, nebo ting), který teoreticky obdělával svůj příděl, má platit * 2 tany (119 litrů) zrna, pokud pěstoval proso (na severu) a 3 tany zrna na jihu, kde se pěstovala rýže. +more * 2 čangy (6,22 metrů) hedvábné látky. Pokud bylo hedvábí nahrazeno konopím nebo ramií, byla daň o pětinu vyšší, to jest 2,4 čangy (7,46 metrů). Kromě toho odváděl tři liangy příze, hedvábné nebo konopné podle regionu. * A sloužit 20 dnů státní roboty.

Množství odváděného obilí odpovídalo zhruba 2 až 3 % úrody. Od roboty byli osvobozeni aristokraté, úředníci 5. +more a vyššího stupně, nositelé vyznamenání a čestných titulů. Robota byla často nahrazena platbou v látkách, a sice třemi desetinami čangu (cca 93 cm) hedvábné látky, případně opět o pětinu větším množstvím látky konopné. Na jihu byly odvody látek nahrazovány také platby v zrnu. Ženy daně neplatily. V případech, kdy vláda vyžadovala větší množství roboty, než byla dvacetidenní norma, za dodatečných 15 dní roboty se odpouštěla daň v látkách a za dalších 15 dní i daň v zrnu. To jest zákon připouštěl maximálně 50 dnů roboty. Podle Tchangského zákoníku byla daň placena muži mezi 21 a 59 léty věku. Ženy byly zařazeny mezi daňové poplatníky pouze pokud ve zdaňované domácnosti (kche-chu) chyběl muž.

Látky byly úřady vybírány v osmém měsíci roku, zrno v závislosti na období sklizně, do sýpek hlavního města přicházelo v jedenáctém měsíci. Daň cu-jung-tiao nebyla jedinou daní tchangské Číny, kromě ní obyvatelstvo platilo daň z domácnosti (chu-šuej) v mincích a pozemkovou daň (ti-šuej) v zrnu. +more Nicméně byla hlavním zdrojem státních příjmů. Například podle encyklopedie Tchung-tien (sestavené kolem roku 770 a dokončované do roku 801) v éře Tchien-pao (742-756) přinášela tři čtvrtiny státních příjmů. Konkrétně encyklopedie uvádí, že 8,2 milionu poplatníků daně cu-jung-tiao odvedlo 12,6 milionu tanů zrna, hedvábných látek 7,4 milionu štůčků (tj. 92 milionu metrů) a 18,5 milionu tchun (tj. 4140 tun) příze, ostatních látek 16,05 milionu tuanů (tj. 249,6 milionu metrů). Kdežto 8,9 milionu domácností zaplatilo na dani z domácnosti 22,2 milionu šňůr (kuan) měďáků a na dani z pozemků 12,46 milionu tanů zrna.

Výběr daně cu-jung-tiao předpokládal u každého poplatníka příjem z jeho pole. Už od druhé poloviny 7. +more století, za vlády císaře Kao-cunga a císařovny Wu, započal trend ke koncentraci pozemkového vlastnictví, když majitelé velkých statků začali pohlcovat pozemky užívané samostatně hospodařícími rolníky. Rolníci bez pozemků následně ztratili schopnost platit daň. S postupujícími roky problémy s lidmi bez majetku jen narůstaly, rolníci bez půdy se toulali ve snaze o nalezení obživy, nebyli zapsáni v daňových registrech a vláda nad nimi ztrácela kontrolu. Nakonec po povstání An Lu-šana a související dezorganizaci státní správy daň cu-jung-tiao ztratila svůj význam, protože během povstání zahynulo mnoho lidí a následně velké části Číny získaly autonomii na ústřední vládě. V důsledku toho výrazně kleslo množství registrovaných daňových poplatníků a v systému cu-jung-tiao se nedařilo se vybírat dostatečné sumy zrna a látek.

Roku 780 byla daň cu-jung-tiao na návrh kancléře Jang Jena zrušena a nahrazena systémem dvojí daně.

Mimo Čínu

V Japonsku roku 645 princ Naka no Óe (později císař Tendži) a Nakatomi no Kamatari svrhli rod Soga a začali reformovat japonský stát a společnost. Součástí reforem Taika vyhlášených roku 646 byla i reorganizace pozemkového vlastnictví podle vzoru tchangského systému rovných polí a zavedení daní podle vzoru daně cu-jung-tiao.

Daňový systém podle tchangského vzoru přijal i korejský stát Silla.