Cukrová řepa

Světová produkce cukrové řepy

Cukrová řepa (Beta vulgaris var. altissima, hovorově cukrovka) je dvouletá zemědělská plodina z čeledi laskavcovitých.

Pěstuje se jeden rok, je řazená mezi okopaniny. Převážná část sklízené masy (cca 80 %) je ukryta pod zemí ve formě zásobního kořenu, tzv. +more bulvy. Listy vyrůstající z bulvy se nazývají chrást. Při sklizni se v moderních technologiích chrást rozřeže a rozmete do plochy na půdu. Sklizené bulvy jsou využívány v cukrovarnickém průmyslu, pro výrobu lihu a nyní již omezeně jako krmivo pro hospodářská zvířata.

Historie

Cukrová řepa byla pěstována jako krmivo již od antických dob. Její použití pro výrobu cukru však bylo objeveno relativně nedávno. +more Roku 1590 poprvé extrahoval francouzský botanik Olivier de Serres z kořene cukrové řepy sladký sirup. Jeho postup však nenašel praktické uplatnění. Jako další se extrakcí cukru zabýval pruský chemik Andreas Sigismund Marggraf, který k extrakci cukru použil ethanol. Ani jeho postup však nebyl využit k průmyslové produkci. Jeden z Marggrafových bývalých studentů Franz Karl Achard se začal věnovat šlechtění cukrové řepy a pomocí selektivního křížení se mu podařilo dosáhnout obsahu 5-6 % sacharózy, oproti 20 % u moderních odrůd. První cukrovar na výrobu cukru z řepy byl otevřen pod patronací Fridricha Viléma III. Pruského ve Slezsku v obci Cunern (dnes Konary v Polsku) v roce 1802. Za napoleonských válek došlo k obrovskému rozvoji cukrovarnictví, neboť francouzské námořnictvo zavedlo námořní blokádu Anglie a tím byl znemožněn dovoz třtinového cukru do Evropy z Karibiku. Na konci války bylo v Evropě již na tři sta cukrovarů. Ve Spojených státech amerických byl první cukrovar na řepu otevřen roku 1838.

Výroba cukru

Při výrobě cukru se sklizená řepa nejprve pere a zbavuje nečistot, řeže na úzké proužky („řízky“) a ukládá do difuzérů, kde se z ní cukr vyluhuje vodou při různých teplotách. Vyluhované řízky se užívají pro krmné i potravinářské účely. +more Ze získané cukerné šťávy je získáván surový (hnědý) cukr. Při rafinaci cukru se cukerná šťáva čistí, zbavuje různých přísad, nečistot a tím se bělí. Do surové šťávy je přidáváno vápenné mléko, šťáva smísená s vápenným mlékem se v saturátoru čeří oxidem uhličitým. Vysrážené vápno na sebe naváže nečistoty a v kalolisu je odfiltrováno od šťávy a je odváženo na skládku. Vysrážené vápno z kalolisu je označováno jako šáma a je používáno k vápnění polí. Čeření se někdy až třikrát opakuje.

Pro účely čeření bývá součástí rafinerie vápenka na pálení vápence. Vypálené vápno se uhasí pro výrobu vápenného mléka a část spalin s vysokým obsahem oxidu uhličitého je používán k vysrážení vápna při čeření.

Po čeření, se za sníženého tlaku šťáva vaří v odparkách a zbavuje se vody. To se děje při teplotě podstatně nižší než 100 °C. +more Šťáva se zahušťuje a cukr se sráží v krystalech. Zahuštěná „těžká“ šťáva je vedena do odstředivky. Na sítu odstředivky se oddělují krystalky cukru od „zadního cukru“ - tekuté melasy. Výsledná vlhká cukrovina se na sítech třídí podle velikosti krystalů "cukr práškový" až "cukr krystal", podle potřeby se buď plní do forem nebo suší. Melasa obsahuje asi 40 % cukru a páchne. Používá se ke krmným účelům nebo k výrobě lihu.

Při výrobě tzv. surového (hnědého) cukru se při postupu výroby neprovádí čeření a zbavování příměsí a nečistot. +more Proto je po převezení do rafinérie surový cukr znovu rozpouštěn a probíhá proces čeření.

Pěstování

Svět

Celosvětově se v roce 2017 podle FAO vypěstovalo více než 301 milionů tun cukrové řepy. Deset největších producentů vypěstovalo 78,7 % světové produkce. +more

Pěstování cukrové řepy v Česku

V důsledku nekonkurenceschopnosti pokračoval i po roce 1989 meziválečný trend rušení cukrovarů a zmenšování osevní plochy cukrové řepy. I přesto však díky postupnému zvyšování výnosu cukru z pěstovaných plodin došlo k návratu až na hodnoty odpovídající produkci cukru v roce 1989. +more Česko je tak setrvale výrazným vývozcem řepného cukru, výroba přesahuje domácí spotřebu až o 100 % . Od 1. 10. 2017 došlo k ukončení regulace pěstování cukrové řepy ze strany EU, v důsledku čehož lze očekávat další nárůst produkce této plodiny v ČR.

Napadení háďátkem

Řepa bývá častým hostitelem parazita háďátka řepného. Napadá především řepné bulvy. +more Rostlina při napadení háďátkem vytváří mnoho postranních kořínků (tzv. hladové kořeny), aby měla dostatek živin. To brzdí růst (snížení hospodářského výnosu).

Galerie

soubor:Zuckerrübe. jpg|Cukrová řepa Soubor:Illustration Beta vulgaris var. +more rapacea0. jpg|Cukrová řepa, var. rapacea0 soubor:Rübenvollernter. jpg| Kombajn na sklizeň řepy soubor:Zuckerrübenberg. jpg|Hromada sklizené řepy.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Okopaniny Kategorie:Laskavcovité Kategorie:Cukrodárné rostliny