Cypřišek zeravovitý

Cypřišek zeravovitý (Chamaecyparis thyoides) je stálezelený jehličnatý strom z čeledi cypřišovitých. Je jedním ze dvou druhů cypřišků vyskytujících se v Severní Americe; třetí (cypřišek nutkajský) je aktuálně řazen do jiného rodu. Je rozšířen na východě a jihovýchodě Spojených států, kde vyrůstá v močálech a bažinných lesích.

Popis

+more_henryae|vlevo'>náhled Stálezelený, jednodomý, dosti dlouhověký strom, který dosahuje výšky 20 až 28 metrů a průměru ve výšce prsou 80 až 150 centimetrů. Kořeny jsou mělce rozložené, proto je náchylný k vývratům větrem. Tmavě hnědočervená kůra je na mladých jedincích tenká a hladká, na starších až 5 cm silná a nepravidelně rýhovaná. Větvičky se z hlavních větví vějířovitě rozprostírají. Listy jsou šupinovité, špičaté a dorůstají asi 2 milimetrů, báze předních listů jsou často zakryty špičkami zadních listů.

Tmavě hnědé samčí šištice dorůstají velikosti 2 až 4 milimetrů a obsahují žluté pylové váčky. Samičí šišky jsou nepravidelně kulovitého tvaru o průměru 4 až 9 milimetrů. +more V době zralosti mají modrozelenou až modrofialovou až červenohnědou barvu. Každá šiška se skládá ze šesti až deseti šupin, z nichž každá nese jedno až dvě semena. Křídlatá semena jsou velká 2 až 3 milimetry.

Existují dvě morfologicky i geograficky odlišené varianty, pojímané na různých taxonomických úrovních, většinou jako poddruh či varieta.

* Chamaecyparis thyoides subsp. thyoides: Listy a nezralé šištice jsou obvykle modrozelené, šištice dozrávají do tmavě hnědočerné barvy; lícní listy jsou ploché, nejsou rýhované, ale mají viditelné žlázky. +more Roste v severní části areálu okolo atlantického pobřeží. * Chamaecyparis thyoides subsp. henryae: Listy a nedospělé šišky zelené, nelesklé; šišky dozrávají do světle hnědé barvy; lícní listy s podélným hřebenem s méně zřetelnými žlázkami nebo bez nich. Roste na jihu areálu okolo Mexického zálivu.

Rozšíření a ekologie

Cypřišek zeravovitý roste do vzdálenosti 100 mil od pobřeží a ve výšce menší než 50 m nad mořem, na většině východního pobřeží (např. v oblasti Pine Barrens), na Floridě a na pobřeží Mexického zálivu. +more Vzácné populace rostou v podhůří Appalačského pohoří, kde se strom může vyskytovat až do výšky 460 m nad mořem.

Roste téměř výhradně ve sladkovodních mokřadech a je považován za obligátní mokřadní druh. Dává přednost stanovištím, kde je půda alespoň po většinu vegetačního období nasycena vodou. +more Půdy v těchto oblastech mají silnou organickou vrstvu, často klasifikovanou jako histický povrchový horizont, s písčitým materiálem ve větších hloubkách a špatným odvodněním. Mokřady s cypřiškem zeravovitým jsou kyselé a v půdě je uloženo málo kyslíku, protože voda vytěsnila vzduch. Rostliny, které žijí v tomto prostředí, musí být na takové podmínky speciálně přizpůsobeny.

Samotné stromy rostou na malých kopečcích, v jejichž okolí se v prohlubních hromadí voda. Díky tomu není strom celoročně pod vodou a je chráněn před povodněmi. +more Stromu prospívají pravidelné požáry nízké intenzity, které vystavují semenáčky slunečnímu záření a omezují konkurenci ostatních rostlin, zejména javoru červeného. Příliš časté nebo intenzivní požáry či záplavy však poškozují jak semenáčky zakořeněné ve svrchní vrstvě půdy, tak i vzrostlé stromy.

Nejčastějšími stromy rostoucími společně s cypřiškem zeravovitým jsou v celém areálu javor červený a tupela lesní (Nyssa sylvatica). V mokřadech také často rostou mechy rodu Sphagnum; slouží jako úložiště uhlíku, protože mají schopnost vytvářet rašelinu. +more Na jehlicích cypřišku se živí housenky motýla ostruháčka Hesselova (Callophrys hesseli).

Využití

Druh má dílčí význam v zahradnictví, kde bylo vyšlechtěno několik kultivarů s různým tvarem koruny, rychlostí růstu a barvou listů. Mezi ně patří 'Aurea' (žluté olistění), 'Heatherbun' (zakrslý, v zimě fialový), 'Andelyensis' (zakrslý, husté olistění), 'Ericoides' (juvenilní jehlicovité olistění) a 'Glauca' (výrazně sivé olistění). +more Na některých místech, zejména v Mobile County v Alabamě, se strom pěstuje jako vánoční stromek.

Jeho dřevo je odolné proti hnilobě a deformacím při různých teplotách a vlhkosti. Nejčastějším využitím dřeva je řezivo, pro jehož výrobu je obvykle zapotřebí 70 let růstu od vyklíčení po sklizeň. +more Může být použito při stavbě domů nebo jako střešní šindel, protože je lehké, ale postupem času bylo nahrazeno levnějšími a ohnivzdornějšími materiály, jako je asfalt. Díky trvanlivosti jádrového dřeva je oblíbené pro použití jako venkovní obložení a méně odolná běl se používala pro vnitřní povrchové úpravy. Dříve se používalo také při stavbě lodí, k tomu je však zapotřebí mnohem starších a větších stromů. Severní Karolína je největším producentem řeziva pro stavbu lodí, protože se zde nachází největší počet starých lesů. K dalším způsobům využití patří ploty, telefonní a elektrické sloupy, dřevěné výrobky, vábničky na kachny, trávníkový nábytek a vánoční stromky.

Ohrožení a ochrana

Změněný požární režim, těžba dřeva a odvodňování mokřadů mimo několik chráněných oblastí přispěly k celkovému poklesu početnosti a zmenšení areálu cypřišku. V Georgii a New Yorku je tento strom uveden jako vzácný, v Maine jako zvláště ohrožený a v Pensylvánii jako vyhynulý.

Ačkoli tento strom není na seznamu ohrožených druhů, mokřady s cypřiškem zeravovitým jsou považovány za celosvětově ohrožený ekosystém.

Galerie

Soubor:Chamaecyparis thyoides detail. jpg|Jehlice a zrající samičí šišky nominátního poddruhu Soubor:Chamaecyparis thyoides. +morejpg|Samčí šištice Soubor:Atlantic White Cypress Chatsworth NJ 4. jpg|Mladý cypřišek na přirozeném stanovišti Soubor:White Cypress swamp. jpg|Les cypřišků zeravovitých v Massachusetts Soubor:2013-05-10 13 55 05 Atlantic White Cedar swamp along the Mount Misery Trail in Brendan T. Byrne State Forest. JPG|Pohled do nitra cypřiškového porostu.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://www.conifers.org/cu/Chamaecyparis_thyoides.php]Gymnosperm Database[/url] (anglicky)

Kategorie:Cypřišovité Kategorie:Flóra severovýchodu USA Kategorie:Flóra jihovýchodu USA