Cyrilice
Author
Albert FloresCyrilice je písmo, které bylo vytvořeno svatými bratry Cyrilem a Metodějem na konci 9. století. Toto písmo se rozšířilo hlavně na východním Slovensku a na území dnešního Rakouska. Cyrilice vychází ze staroslověnštiny a tvoří ji 45 znaků. Písmo bylo používáno především pro liturgické a náboženské texty, ale postupně se rozvinulo i v literární podobě. Cyrilice byla postupně nahrazena latinkou, ale v některých regionech se dodnes používá.
Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala. Cyrilici sloužila za vzor velká řecká abeceda. V češtině se označení „cyrilice“ často užívá jen pro starou formu tohoto písma, sloužící k zápisu staroslověnštiny a církevní slovanštiny, kdežto národní abecedy, které vývojem cyrilice vznikly, se označují jako azbuka. Slovo azbuka je zkratkou, utvořenou ze začátečních hlásek názvů prvních písmen abecedy: a (az), b (buki); obdobně jsou odvozena i pojmenování jiných písemných soustav, např. „abeceda“, „alfabeta“, „alefbet“, „abugida“ nebo „bopomofo“.
Cyrilice se používá pro zápis sedmi živých slovanských jazyků: bulharštiny, makedonštiny, srbochorvatštiny (resp. srbštiny, černohorštiny a částečně i bosenštiny), ukrajinštiny, běloruštiny, rusínštiny a ruštiny; jakož i mnoha neslovanských jazyků na území bývalého Sovětského svazu (kyrgyzština, tatarština, baškirština, čečenština, čuvaština atd. +more) a jeho satelitních států (mongolština). Do roku 1860 se cyrilice používala i v Rumunsku, až do roku 1989 také v Moldavsku, kde byla pak nahrazena latinkou. Na latinku také přešly některé další jazyky států vzniklých rozpadem SSSR, např. azerština, turkmenština, uzbečtina a kazaština.
Historie
Přestože podle názvu písma se může zdát, že by tvůrcem cyrilice mohl být svatý Cyril (Konstantin), není tomu tak. Cyril vytvořil složitější a starší písmo hlaholici v 60. +more letech 9. století, zatímco cyrilice vznikla až koncem 9. století v Bulharsku (Cyrillus et Methudius inventis Bulgarorum litteris) jako výraz jasného příklonu k byzantské kulturní sféře, o nějž usilovali zejména řečtí duchovní na slovanských územích. Cyrilice jim byla díky svému původu v řeckém písmu bližší; je navíc jednodušší a praktičtější než hlaholice. Autorství cyrilice se sice připisuje Metodějovu žáku Klimentovi Ochridskému, důkazy však chybí. Pravděpodobnější ale bude, že autorem byl žák sv. Metoděje Konstantin zvaný Presbyter, který působil v novém hlavním městě První bulharské říše v Preslavi jako biskup. Tady bylo hlaholské písmo nahrazené cyrilikou.
V 11. století se těžiště slovanské vzdělanosti přeneslo z Bulharska do Kyjeva, odkud se cyrilice šířila dále.
Zásadní reforma církevně-slovanské cyrilice byla provedena v Rusku za Petra Velikého v letech 1708-1711, kdy byla některá písmena upravena (Ѧ na Я) a jiná méně používaná písmena vypuštěna (Ѯ, Ѱ, Ѡ). +more Toto písmo nazývané graždanka („občanské písmo“) odpovídalo už tvary současnému písmu používanému v Rusku. Protože to však představovalo určité přiblížení k latince (latinizace), bylo zpočátku odmítáno zejména v církevní sféře. Později se však prosadilo i u ostatních pravoslavných Slovanů. Poslední úprava písma v Rusku byla provedena v letech 1917-1918, kdy byla čtyři méně používaná písmena (I/i, Ѣ/ѣ, Ѳ/ѳ, Ѵ/ѵ) z azbuky vypuštěna.
Znaky
Mapa rozšíření cyrilice v Evropě +moresvg|vpravo|náhled'>Mapa rozšíření cyrilice celosvětově.
Původní cyrilice
Původní cyrilice kolem roku 900 vypadala takto:
Tvary písmen a pořadí abecedy v církevní slovanštině ruské redakce:
Názvy písmen (ke každému písmenu bylo přiřazeno slovo, má se za to, že existovala báseň, kde se tato slova vyskytovala): az - buki - vedi - glagol’ - dobro - jesť - živjote - dzelo - zemlja - iže - i - kako - ljudi - myslete - naš - on - pokoj - rcy - slovo - tvjordo - uk - fert - cher - omega - červ’ - cy - ša - šta - jer - jery - jer’ - jať - ju - ja - jotované jesť - malý jus - jotovaný malý jus - velký jus - jotovaný velký jus - ksi - psi - fita - ižica.
Moderní cyrilice
Tvar písmen se během času měnil, některá písmena zanikla úplně, jiná se pro potřeby nových jazyků zavedla. Vzhled a pořadí písmen v abecedě (tj. +more azbuce) se rovněž liší zdroj od zdroje. Znaky, které se nevyskytují v ruské azbuce, anebo mají jinou výslovnost, jsou doplněné v závorce o informaci o významu (nejdříve český či nejbližší ekvivalent, a pak popis v IPA, je-li ovšem k dispozici).
. Běloruská А Б В Г (H) Д Е Ё Ж З І Й К Л М Н Bulharská А Б В Г Д Е Ж З И Й К Л М Н Makedonská А Б В Г Д Ѓ (đ) Е Ж З Ѕ (Dz) И Ј К Л Љ (Lj) М Н Ruská А Б В Г Д Е Ё Ж З И Й К Л М Н Srbská А Б В Г Д Ђ (đ) Е Ж З И Ј К Л Љ (Lj) М Н Ukrajinská А Б В Г (H) Ґ (G) Д Е Є (Ě) Ж З И (Y) І Ї (ji) Й К Л М Н
Běloruská | О | П | Р | С | Т | У | Ў (Ł) | Ф | Х | Ц | Ч | Ш | Ы | Ь | Э | Ю | Я | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Bulharská | О | П | Р | С | Т | У | Ф | Х | Ц | Ч | Ш | Щ (Št/ʃt) | Ъ (ă/ə) | Ь | Ю | Я | ||||||
Makedonská | Њ (Ň) | О | П | Р | С | Т | Ќ (Ć) | У | Ф | Х | Ц | Ч | Џ (Dž) | Ш | ||||||||
Ruská | О | П | Р | С | Т | У | Ф | Х | Ц | Ч | Ш | Щ | Ъ | Ы | Ь | Э | Ю | Я | ||||
Srbská | Њ (Ň) | О | П | Р | С | Т | Ћ (Ć) | У | Ф | Х | Ц | Ч | Џ (Dž) | Ш | ||||||||
Ukrajinská | О | П | Р | С | Т | У | Ф | Х | Ц | Ч | Ш | Щ | Ь | Ю | Я |
Zde je přehled základní, majuskulní podoby („velká písmena“):
písmeno | název | přepis | výslovnost | výslovnost v ruské církevní slovanštině |
---|---|---|---|---|
А | azъ | A | [a] | [a] |
Б | buky | B | [b] | [b] |
В | vědi | V | [v] | [v] |
Г | glagoľь | G | [g] | [γ] |
Д | dobro | D | [d] | [d] |
Е | estь | E | [ɛ] | [jɛ] (na začátku slova se psalo písmeno Є) |
Ж | živěte | Ž | [ʒ] | [ʒ] |
Ѕ | dzělo | Dz | [ʣ] | [z] |
З | zemlja | Z | [z] | [z] |
И | iže | I | [i] | [i] (s variantou Й [j]) |
І | ї | Ï | [i] | [i] |
К | kako | K | [k] | [k] |
Л | ljudje | L | [l] | [l] |
М | myslite | M | [m] | [m] |
Н | našь | N | [n] | [n] |
О | onъ | O | [o] | [o] (na začátku slova se psalo písmeno Ѻ) |
П | pokojь | P | [p] | [p] |
Р | rьcy | R | [r] | [r] |
С | slovo | S | [s] | [s] |
Т | tvrьdo | T | [t] | [t] |
Ѹ | ukъ | U | [u] | [u] (na začátku slova se psalo písmeno ОУ) |
Ф | frьtъ | F | [f] | [f] |
Х | chěrъ | Ch | [x] | [x] |
Ѡ | otъ | Ō | [o:] | [o] (většinou se používala varianta Ѿ [ot]) |
Ц | cy | C | [ʦ] | [ʦ] |
Ч | červь | Č | [ʧ] | [ʧ] |
Ш | ša | Š | [ʃ] | [ʃ] |
Щ | šta | Šč | [ʃt] | [ʃʧ] |
Ъ | jerъ | Ъ | [ʌ] | nevyslovuje se |
Ы | jery | Y | [y] | [y] |
Ь | jerь | Ь | [ɪ] | měkčí předcházející souhlásku, nevyslovuje se |
Ѣ | jatь | Ě | [jæ] | [je], na začátku slova [ja] |
Ю | ju | Ju | [ju] | [ju] |
Я | ja | Ja | [ja] | [ja], psalo se jen na začátku slova (jinak se používal malý jus - Ѧ) |
Ѥ | je | Je | [je] | nepoužívalo se |
Ѧ | ęsъ (malý jus) | Ę | [ɛ̃] | [ja] |
Ѩ | jęsъ (jotovaný malý jus) | Ję | [iɛ̃] | nepoužíval se |
Ѫ | ǫsъ (velký jus) | Ǫ | [ɔ̃] | nepoužíval se |
Ѭ | jǫsъ (jotovaný velký jus) | Jǫ | [iɔ̃] | nepoužíval se |
Ѯ | ksi | Ks, Ξ | [ks] | [ks] |
Ѱ | psi | Ps, Ψ | [ps] | [ps] |
Ѳ | fita | Th, Θ | [t,θ,f] | [f] |
Ѵ | ižica | Ÿ | [ɪ,y] | [i] |
Ižica se vyslovovala V po A a E, jinak I. Jer (tvrdý znak) zřejmě odpovídá dnešní výslovnosti v bulharštině, tj. +more šlo o podobnou samohlásku jako v anglickém jazyce „a“. Často se psal na konci slov, která by jinak končila souhláskou, např. богъ = bůh.
Co do počtu uživatelů je dnes nejrozšířenější ruská cyrilice, tzv. azbuka, která obsahuje následující znaky:
А | Б | В | Г | Д | Е | Ё | Ж | З | И | Й |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
К | Л | М | Н | О | П | Р | С | Т | У | Ф |
Х | Ц | Ч | Ш | Щ | Ъ | Ы | Ь | Э | Ю | Я |
* Ukrajinština používá navíc písmena Є, І, Ї, Ґ; naopak nepoužívá např. Ё, Ъ, Ы, Э. +more Г se v ní nečte G, ale H. * Běloruština používá navíc písmena І, Ў, Ґ; Ў se čte podobně jako polské Ł; nepoužívá např. И, Щ, Ъ. Г se v ní nečte G, ale H přesněji jako ostré CH [ɣ] * Srbština používá Ј místo Й a nepoužívá písmena Ю, Я. Navíc má Ђ (Đ), Ћ (Ć), Љ (Lj), Њ (Nj) a Џ (Dž) - písmena v závorce jsou jejich ekvivalenty v srbské/chorvatské latince. * Černohorština používá Ј místo Й a nepoužívá písmena Ю, Я. Navíc má Ђ (Đ), Ћ (Ć), Љ (Lj), Њ (Nj), Џ (Dž), С́ (Ś), З́ (Ź) - písmena v závorce jsou jejich ekvivalenty v černohorské latince. * Makedonština po vzoru srbštiny používá Ј místo Й a nepoužívá písmena Ю, Я. Navíc má Љ (Lj), Њ (Nj), Ѕ (Dz) a Џ (Dž), místo Ђ má Ѓ a místo Ћ má Ќ - písmena v závorce jsou jejich ekvivalenty v latince. * Bulharština čte Щ jako Št, ne Šč; Ъ v ní reprezentuje stejnou samohlásku jako rumunské Ă. * Mongolština má navíc znaky Ө/ө, Ү/ү (někdy se píše jako V/v). Písmena Ж (Ž) a З (Z) se čtou a vyslovují jako Dž a Dz.
Následující tabulka minuskulní azbuky („malá písmena“) ukazuje rozdíly mezi kolmým a kurzívním písmem ruské azbuky. Některé kurzívní znaky jsou značně odlišné.
а | б | в | г | д | е | ё | ж | з | и | й | к | л | м | н | о | п | р | с | т | у | ф | х | ц | ч | ш | щ | ъ | ы | ь | э | ю | я |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
а | б | в | bgcolor = "#BBBBFF"| г | д | е | ё | ж | з | и | й | к | л | м | н | о | п | р | с | т | у | ф | х | ц | ч | ш | щ | ъ | ы | ь | э | ю | я |
Porovnání písmen v ruské kurzivě (vlevo), v bulharské (uprostřed) a v srbské a makedonské kurzivě (vpravo). +more V bulharštině se často vyskytují v tištěném textu písmena v tzv. „rukopisném stylu“, ve kterém jsou některá písmena naprosto odlišná i v základním (kolmém) typu písma a který je podobný kurzivě. V tomto stylu se písmeno д píše podobně jako malé „g“ v latince, písmeno т jako malé „m“ v latince, písmeno и jako malé „u“ v latince, písmeno п jako malé „n“ v latince, písmeno г jako zrcadlově otočené „s“ v latince, písmeno к jako malé „k“ v latince a písmeno л se píše podobně jako vzhůru nohama obrácené „v“ tedy podobně jako řecká Λ.
Číslice cyrilice
Číslice cyrilice je číselná soustava odvozená od cyrilice, která vznikla v První bulharské říši na konci 10. století. +more Soustava se používala v První bulharské říši a u jižních a východních Slovanů. Tento systém byl používán v Rusku nejpozději až do počátku 18. století, kdy ho Petr Veliký nahradil v rámci své iniciativy občanské reformy písma arabskými číslicemi. Číslice cyrilice hrály také roli v plánech měnové reformy Petra Velikého, stříbrné kopějky vydané po roce 1696 a strojně ražených mincí vydaných mezi 1700 a 1722 s vepsaným datem pomocí číslic cyrilice. Do roku 1725 byly ruské imperiální mince převedeny na arabské číslice. Číslice cyrilice lze stále nalézt v knihách napsaných v jazyce církevní slovanštiny.
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Bringhurst, Robert (2002). The Elements of Typographic Style (version 2. +more5), pp. 262-264. Vancouver, Hartley & Marks. . * Vladimír Vavřínek: Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem, s. 340, nakl. Vyšehrad, 2013. ISBN 978-80-7429-344-3.
Související články
Číslice cyrilice * Seznam jazyků * Seznam jazyků používajících cyrilici * Seznam písem (podle abecedy) * Seznam písem (podle skupin) * Skoropis
Externí odkazy
[url=http://cyrilice. cz/]Stránky o cyrilici[/url] * [url=http://www. +moreomniglot. com/writing/cyrillic. htm]Cyrilice na Omniglotu[/url] * [url=http://www. omniglot. com/writing/ocslavonic. htm]Staroslověnština na Omniglotu[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20060420012031/http://www. davidzbiral. webzdarma. cz/cyrillic. htm]Font cyrilice Cyrillic Old Face[/url] * [url=http://www. unicode. org/charts/PDF/U0400. pdf]Cyrilice na Unicode. org[/url] * [url=http://til. gov. kz/wps/portal/. ut/p/c1/04_SB8K8xLLM9MSSzPy8xBz9CP0os3hTA3cDA3fLYCNDd38jA6MwR6MAUw8vQwNLE6B8pFm8n79RqJuJp6GhhZmroYGRmYeJk0-Yp4G7izEB3eEg-_DrB8kb4ACOBvp-Hvm5qfrBqXn6BbkRBlkmjooArMN5Qg. /dl2/d1/L2dJQSEvUUt3QS9ZQnB3LzZfNTBHMDBHOVMyMUdPMjAyVkEyUDVISjEwQzc. /]Kazašská cyrilice a fonty ke stažení[/url] * [url=http://www. moraviamagna. cz/texty/t_zm_k05. htm]Život sv. Metoděje - ukázka cyrilského textu[/url].
Kategorie:Písmena cyrilice Kategorie:Východní Evropa Kategorie:Severní Asie Kategorie:Střední Asie