Dějepisné knihy

Dějepisné knihy jsou vedle Prorockých a Mudroslovných knih jedna ze tří skupin knih, na které se dělí Starý zákon. V tomto dělení se do dějepisných knih počítá i pět knih Mojžíšových (Pentateuch), které se jindy počítají jako samostatná, čtvrtá část Starého zákona. Jde o dělení křesťanské; židé rozdělují Tanach také na tři části, vedle Tóry (Pentateuchu) však řadí část dějepisných knih mezi Proroky a část mezi Spisy.

Seznam knih

Dějepisné knihy Starého zákona jsou následující:

* Pentateuch, tedy: Genesis, Exodus, Levitikus, Numeri a Deuteronomium; * Kniha Jozue; * Kniha Soudců; * Kniha Rút; * 1. +more a 2. kniha Samuelova; * 1. a 2. kniha královská; * 1. a 2. kniha Paralipomenon; * Kniha Ezdráš; * Kniha Nehemjáš; * Kniha Ester.

V katolickém kánonu se mezi dějepisné knihy řadí také následující knihy deuterokanonické:

* Kniha Tóbijáš; * Kniha Júdit; * 1. a 2. kniha Makabejská.

Biblický kánon některých východních církví, může obsahovat i další dějepisné knihy, jako např. +more_kniha_Ezdrášova'>3. knihu Ezdrášovu, 3. , 4. , 5. či 6. knihu Makabejskou aj.

Obsah a význam dějepisných knih

Hlavní charakteristikou dějepisných knih je to, že se věnují dějinám. Dějiny a jejich interpretace je klíčovou součástí Starého (i Nového) zákona a také většina starozákonních knih se jim věnuje. +more Popis a následná teologická interpretace dějin totiž není předmětem pouze dějepisných knih, nýbrž i knih prorockých. Dějiny a události, které jsou předmětem dějepisných (a prorockých) knih Starého zákona, jsou především dějiny izraelského národa od příchodu do Kenaánu (snad kolem roku 1200 př. Kr. ) až po babylonské zajetí (začátek 6. stol. př. Kr. ). Některé knihy však popisují i dějiny předcházející či následující (viz níže).

Podle obsahu a popisovaných událostí lze dějepisné knihy Starého zákona rozdělit do několika skupin (uvádíme zde knihy obsažené v protestantském a katolickém kánonu Starého zákona):

# Pentateuch - popisuje dějiny světa a posléze izraelského národa až k přechodu Jordánu, tedy těsně před okamžik, kdy Izrael obsadil "zaslíbenou zemi" (Kenaán). # Knihy řadící se do tzv. +more Deuteronomistického dějepisného díla. Jde o knihy Jozue, Soudců, 1. -2. Samuelovu a 1. -2. královskou. Popisují dějiny izraelského národa od okamžiku vstupu do Kenaánu, přes vznik království, jeho rozdělení na dva samostatné státy (Judsko a Izrael) až po jejich zánik v letech 722 př. Kr. (Izrael) a 587 př. Kr. (Judsko) a odchod části judského národa do babylonského zajetí. # Knihy řadící se do tzv. Kronikářova dějepisného díla, tj. 1. -2. Paralipomenon a dále obvykle i Ezdráš a Nehemjáš. Jejich hlavním pramenem je Deuteronomistické dějepisné dílo, které přepracovávají a doplňují. Jejich časové ozpětí je však mnohem širší, začínají u prvního člověka Adama a končí obnovou Jeruzaléma a jeruzalémského chrámu. # Samostatnou skupinu tvoří knihy, jejichž děj je sice zasazen do kontextu izraelských dějin, nicméně jejich snahou není dějinná interpretace (jako v případě předchozích dvou skupin), nýbrž vyprávět příběh s vlastní pointou. Jedná se o knihy Rút, Ester, Júdit a Tóbijáš. # Konečně 1. a 2. Makabejská vyprávějí o Makabejském povstání v 2. stol. př. Kr. , jeho příčinách a následné osvobozenecké válce.

Dějepisné knihy Nového zákona

Jako se Starý zákon dělí na dějepisné, mudroslovní a prorocké knihy, lze se s podobným dělením setkat i u Nového zákona. V tom případě se mezi dějepisné knihy řadí čtyři evangelia a Skutky apoštolů, tedy knihy popisující nějaké události (život Ježíše a vznik a počáteční šíření a dějiny křesťanské církve.

Související články

Prorocké knihy * Mudroslovné knihy

Kategorie:Starý zákon Kategorie:Biblické knihy