Delikt
Author
Albert FloresDelikt (z - porušení) je termín, kterým se v kontinentální právní tradici označuje jakékoli porušení práva nebo jím stanovené povinnosti. Je to škodlivé jednání subjektu proti společnosti v nejširším smyslu. V českém právním prostředí se však tento termín v obecném významu používá málo. V jeho základním významu jde o veřejnoprávní přestoupení práva, někdy se ale termín delikt používá jako zkratka pro občanský delikt, což je zaviněný protiprávní úkon popsaný v rámci občanského práva.
Veřejnoprávní delikty v českém právu
Právní delikty vymezené trestním právem se klasifikují jako trestné činy, lehčí z nich jsou přečiny, závažnější zločiny, nejzávažnější pak zvlášť závažné zločiny, a kolektivně se označují slovem kriminalita. Jejich vyšetření, stíhání a potrestání je ve veřejném zájmu a mají je na starosti tzv. +more orgány činné v trestním řízení.
Do správního práva pak spadají méně závažná provinění, a to proto, že v České republice je neprojednávají soudy, ale zvláštní komise obecních úřadů nebo jiné státní orgány. Tyto správní delikty se nazývají přestupky. +more Termín jiný správní delikty byl zrušen. Od 1. července 2017 účinný zákon č. 250/2016 Sb. , o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, správní delikt i jiný správní delikt označuje termínem přestupek.
Občanský delikt v českém právu
V soukromém právu je delikt druh porušení povinnosti, která nevznikla ze smlouvy, ale existovala ze zákona (obligationis ex delicto). Nový občanský zákoník (účinný od 1. +more ledna 2014) pojednává takto vzniklé závazky z deliktu ve své 4. části (relativní majetková práva), v paragrafu 2894 a následujících. Občanskoprávní úprava je širší než úprava trestní, protože kromě újmy vzniklé porušením zákona zahrnuje i porušení smlouvy nebo dobrých mravů. O práva a povinnosti vzniklé z deliktu se stát nestará automaticky, jako je tomu např. u trestných činů, ale poškozený se svých práv domáhá sám podáním žaloby v občanském soudním řízení.
Porušením určité povinnosti, která je označena jako povinnost primární, vzniká škůdci povinnost sekundární. Z deliktu (ex delicto) tak vzniká závazek, neboli povinnost nahradit poškozenému újmu - způsobenou majetkovou škodu nebo jinou nemajetkovou újmu (např. +more ublížení na zdraví nebo usmrcení, i co někdo pociťuje jako osobní neštěstí) - a to uvedením věci do původního stavu, případně poskytnutím zadostiučinění.
Kromě právní úpravy náhrady majetkové i nemajetkové újmy občanský zákoník upravuje i zneužití a omezení hospodářské soutěže, především ve formě tzv. nekalé soutěže (§ 2972 a následující). +more Kromě občanského zákoníku vymezuje další delikty zákoník práce nebo autorský zákon.
Zcela odlišné je pojetí občanského deliktu v angloamerickém právu, které nemá systematickou úpravu, ale jednotlivé, systémově neprovázané skutkové podstaty, kterým se říká tort.