Didaktické zásady

Technology

12 hours ago

Author

Didaktické zásady jsou principy, které slouží k uskutečňování vzdělávacího procesu. Tyto zásady jsou založeny na pedagogických teoriích a výzkumech a mají za cíl optimalizovat výukové prostředí a dosáhnout co nejlepších výsledků ve vzdělávání. Mezi základní didaktické zásady patří individualizace výuky, aktivizace žáků, aplikace různých výukových metod a strategií, motivace žáků, respektování rozdílnosti jednotlivých žáků, posilování sebevědomí žáků a podpora kreativity a tvořivosti. Tyto zásady jsou klíčové pro rozvoj a efektivní vzdělávání žáků v různých věkových skupinách a kontextech.

Boloňská univerzita, nejstarší univerzita na světě, druhá polovina 14. století Přednáška v ocelářské firmě, Rio de Janeiro, Brazílie

Didaktické zásady jsou obecná doporučení týkající se procesu vyučování. Jedná se o nejobecnější požadavky na organizování, průběh a účinnost vzdělávacího procesu, které musí být uplatňovány jako jednotný systém. +more Když se těmito zásadami bude učitel řídit, bude výuka efektivnější a účinnější. Vztahují se nejen na učitelovu vyučovací činnost, ale také na metody výuky, formy výuky, materiální didaktické prostředky, na učivo atd. Didaktické zásady se vyvíjejí a obnovují od dob Jana Amose Komenského. Přesto, že dochází ke změnám, jedná se o poměrně stabilní systém zásad. V dnešní době některé zásady ztratily svůj význam, a zejména se uplatňují i nové principy, které se liší od těch původních tradičních zásad. Například za Komenského se velký důraz kladl na přírodu, kdežto dnes se do výuky aplikují komunikační technologie a internet. Dnes se didaktickými zásadami zabývá například Zdeněk Kalhous, Josef Malach, Otto Obst či Lucie Zormanová.

Druhy zásad

Zásada systematičnosti

Žáci lépe chápou a zapamatují si poznatky, které jsou logicky uspořádány. Učivo musí být uspořádáno podle didaktického systému tak, aby odpovídalo žákově věkově podmíněné zralosti. +more Nové poznatky musí logicky vyplývat z předchozích tak, aby byly propojeny a tvořily systém. Mělo by se hledět na žákovy předchozí znalosti, aby mohlo dojít k jejich navázání či doplnění. Na tomto systému dobří učitelé pracují celý život. „Soustavná práce učitele má rovněž pozitivní formativní účinek na žáka (pravidelnost v domácí přípravě, úprava sešitů, pomůcek. )“.

Zásada uvědomělosti

Uvědomělost vyjadřuje žákovo porozumění smyslu svého učení a předmětu učení. Vztahuje se nejen na postoj žáka k učení, ale také na kvalitu získaných poznatků. +more Poté, co dojde k hlubokému pochopení poznatků, dokáže je aplikovat v praxi. Aby nastalo toto porozumění, měl by učitel jasně stanovit a vysvětlit cíle, dále motivovat žáky k učení, poskytnout jim zpětnou vazbu a umožnit promyšlení toho, co se učí.

Zásada postupnosti

Při vyučování se má postupovat od jednoduchého ke složitějšímu, od blízkého k vzdálenějšímu, od známého k neznámému, od konkrétního k abstraktnímu a obecného ke zvláštnímu apod. Pokud se tato zásada nerespektuje, nemůže dojít k dalšímu prohlubování učiva, jelikož není na čem budovat další vědomosti.

Zásada názornosti

Názorností se rozumí podporování abstraktní představy praktickým model (např. vizuální model). +more Je důležité, aby si žáci dokázali nové poznatky představit, a tím si je lépe zapamatovat. Pokud to jde, je nejlepší předvádět věci všem smyslům. Názor (nikoliv ve smyslu stanovisko. ) může být zrakový, sluchový, čichový, chuťový, hmatový či pohybový. „Zanedbání zásady názornosti vede k verbálním, formálním, nejasným znalostem. Její přeceňování naopak může brzdit rozvoj abstraktního myšlení“.

Zásada spojení teorie s praxí

Vyučování by se nemělo zaměřovat jen na teoretické znalosti, ale i na praktické dovednosti. Učitel by měl žákům ukázat, jak hledat v praxi informace, zpracovávat je a dokázat je v praxi uplatnit. +more Důležité je propojit vyučování s okolím a přirozeným prostředím žáka, využívat podnětů okolí a zkušeností žáka. Úkolem učitele je poznat tyto zkušenosti a dále je rozvíjet či rekonstruovat. Tím, že se žákům přiblíží praktičnost výuky, dojde u nich k umožnění pochopit smysl výuky. Podle kompetencí k učení v RVP by měl žák na konci základního vzdělání umět vyhledávat informace a pracovat s informacemi v praktickém životě. Dále by měl samostatně řešit problémy na základě svých zkušeností a úsudků.

Zásada vědeckosti

Učitel by měl neustále sledovat změny ve vědeckých disciplínách. Žákům by měl vhodnými výukovými metodami předávat vědecké informace tak, aby jim porozuměl, a aniž by se informace dostala do konfliktu s původní vědeckou teorií. +more Žák by se měl naučit rozeznávat kvalitní odborné zdroje od tzv. „fake news“. Měl by rozumět různým typům textů a jiným informačním a komunikačním prostředkům.

Zásada trvalosti

Trvalostí se myslí osvojování učiva tak, aby byly osvojené trvale. Aby došlo k trvalému osvojení, musí být učivo procvičováno, aby došlo k pochopení. +moreDle strategie vzdělávání 2030 je nutné vzděláváním procházet celý život s tím, že si lidé budou volit různé formy výuky, především distančních forem a využití internetu. Pro plnění vzdělávacích potřeb společnosti budou významná nezávislá média veřejné služby.

Zásada individuálního přístupu k žákům

Je důležité respektovat individuální znaky žáků, jejich zdravotní stav, rodinné zázemí, zájmy, vlastnosti, kulturní kontext, úroveň myšlení apod. Tyto znaky jsou pro efektivitu výuky významné. +more Proto by se měl učitel s těmito znaky u žáků seznámit a podle toho řídit jejich učení. Žákům by měly být poskytovány aktivity v zóně jejich nejbližšího vývoje. „ Učitelé vedou žáky k tomu, aby si stanovovali vzdělávací cíle, formulovali očekávání od vlastní práce a ve vazbě na tyto stanovené cíle a očekávání prováděli sebehodnocení a vrstevnické hodnocení. “Důležitá je také podpora inkluzivního vzdělávání, tedy „škola pro všechny“.

Zásada komplexního rozvoje žákovy osobnosti

Názornost patří k nejstarším didaktickým zásadám a lze ji najít již v díle Wolfganga Ratkeho z roku 1613. Vybízí učitele, aby v rámci výuky rozvíjel všechny základní komponenty osobnosti žáka. +more Z hlediska struktury osobnosti se jedná o oblasti poznávací, afektivní a psychomotorické. Z hlediska struktury lidské inteligence se jedná o sedm typů inteligence: jazykovou, matematicko-logickou, vizuální/prostorovou, hudební, interpersonální, intrapersonální a tělesnou/fyzickou. Z hlediska pedagogické jednoty složek výchovy se jedná o výchovu rozumovou, mravní, estetickou, pracovní a tělesnou. Podstatou učitelovy práce je vždy komplexnost.

Zásada zpětné vazby a hodnocení

„Pedagogové systematicky sledují a zaznamenávají vývoj, procesy učení a vzdělávací pokrok každého dítěte a pravidelně jim poskytují srozumitelnou zpětnou vazbu k jejich práci. “ K efektivní a kvalitní výuce může dojít pouze tehdy, má-li učitel možnost zjistit a prověřit úspěšnost žáka. +more Díky zpětné vazbě dostane učitel informace o znalostech žáka, a může tak rekonstruovat chybné porozumění učiva (učitel znovu vysvětlí nepochopené učivo). Kdyby nefungovala zpětná vazba, došlo by ke snížení motivace u žáků.