Dipólová anténa

Dipólová anténa je základní typ antény pro příjem a vysílání rádiových vln. Dipólovou anténu vynalezl německý fyzik Heinrich Hertz kolem 1886 při svých průkopnických experimentech s rádiovými vlnami. Slovo dipól pochází z řečtiny a znamená dvojí osa. Dipólová anténa se skládá obvykle ze dvou symetrických ramen a symetrického vedení pro přenos energie. Dipól je symetrická anténa, protože proudy tekoucí oběma rameny mají stejnou amplitudu a opačnou fázi. Dipólová anténa je nejjednodušší praktická anténa z teoretického hlediska. Vlastnosti dipólu závisí na poměru délky dipólu a vlnové délky. Nejčastěji se používá dipól s délkou rovné polovině vlnové délky, tak zvaný půlvlnný dipól. Dipólové antény se obvykle nepoužívají samostatně kvůli nízkému zisku, malé směrovosti a malé šířce pásma, bývají však základem složitějších antén (např. typu Yagi) nebo anténních systémů.

Typy dipólových antén

Typy dipólových antén

* Jednoduchý dipól (a) * Skládaný dipól (b) * Jednoduchý dipól napájený odbočkou (c) * Širokopásmový dipól (d) * Zalomený dipól (e) * Optimalizovaný dipól (f)

Výhody

jednoduchá konstrukce * nízké výrobní náklady * může sloužit jako konstrukční prvek pro větší antény (např. typu Yagi) nebo velké anténní systémy

Nevýhody

malá šířka pásma (může být také výhodou) * malý zisk

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Antény