Cesko.wiki Domácnost
Author
Albert FloresDomácnost je termín, kterým se označuje uspořádaný prostor, ve kterém žijí lidé a plní základní potřeby svého života. Tato činnost zahrnuje péči o domov, nakupování potravin, přípravu jídel, udržování čistoty, péči o rodinu, výchovu dětí a další podobné činnosti. Domácnost je také součástí ekonomiky, přičemž se zde spotřebovávají různé produkty a služby. V české domácnosti se často uplatňují tradiční hodnoty a role. Zatímco ženy se tradičně staraly o péči o děti, vaření a úklid, muži se věnovali odvětvím, jako je například práce mimo domov. Nicméně v posledních letech dochází k postupnému rozpouštění tradičních rolí a dělba práce v domácnosti je stále rovnoměrnější. V dnešní době se domácnost stále více proměňuje a přizpůsobuje se moderním trendům a technologiím. Domácnosti se často automatizují pomocí chytrých zařízení a moderních spotřebičů, které usnadňují a zrychlují každodenní pracovní postupy. Také se v domácnostech objevuje stále více energeticky úsporných technologií, které mají pozitivní vliv na životní prostředí. Důležitou součástí domácnosti je také výchova a vzdělávání dětí. Rodiče mají za úkol připravit své potomky na samostatný život a začlenit je do společnosti. Kromě přenosu znalostí a dovedností jim je také třeba vštípit základní hodnoty, morální zásady a sociální normy. Domácnost je taktéž ekonomickou jednotkou, která spotřebovává různé produkty a služby, čímž přispívá k fungování trhu. Spotřeba v domácnosti je také velmi důležitá pro ekonomický růst a zaměstnanost. Celkově je domácnost důležitou součástí každodenního života a plnění jejích funkcí má vliv na životní kvalitu jednotlivců i společnosti jako celku.
Domácnost je základní prvek teorie spotřebitele v mikroekonomii. Zároveň je definována v soukromém právu.
Definice v ekonomii
Domácnost je základní společenský a ekonomický subjekt (respektive společenská entita), který přichází na trh za účelem uspokojení svých potřeb. Příslušníci jednotlivých domácností si potřebují nebo i sami chtějí na trhu opatřit užitečné nebo vzácné statky určené pro jejich spotřebu. +more Vystupují jako kupující na trhu výrobků a služeb. Domácnosti v tomto kontextu chápeme vždy jakožto skupiny fyzických osob, které jsou nositeli konkrétních osobních a skupinových potřeb. V této roli se domácnost, reprezentovaná vždy skupinou nějakých konkrétních fyzických osob, nazývá spotřebitel. Domácnosti vystupují na trhu také jako prodávající. Jsou totiž výhradními vlastníky výrobních faktorů (práce, půda, kapitál). Na trhu výrobních faktorů je prodávají firmám, aby posléze mohly za příjmy (důchody) z výrobních faktorů nakupovat výrobky pro spotřebu.
Hospodaření domácností
Uvnitř domácnosti probíhá netržní pospolné hospodářství, kterým se ekonomie prakticky nezabývá. Metodickou pomůckou pro tento účel je rodinný rozpočet.
Domácnost jako sociální entita
Podle definice [url=https://ec. europa. +moreeu/eurostat/statistics-explained/index. php. title=Glossary:Household_-_social_statistics]Eurostatu[/url] platí, že domácnost (household) zahrnuje buď jednu osobu samostatně žijící, nebo skupinu osob, které nemusí být navzájem v příbuzenském vztahu, které žijí na stejné adrese a společně hospodaří, což zahrnuje mimo jiné: společné jídlo alespoň jednou denně, případně společné sdílení obývacího pokoje či pobytové místnosti.
Domácnost v českém veřejném právu
Zákon č. 586/1992 Sb. +more, o daních z příjmů, používá speciální pojem „společně hospodařící domácnost“. Podle § 21e odst. 4 tohoto zákona platí, že „společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby“. Z uvedeného plyne, že jde o ekonomické společenství osob. Příslušnost osoby ke společně hospodařící domácnosti není nijak spojována s bydlením na jednom místě (v témže bytě, domě či obydlí).
Český statistický úřad rozlišuje tři typy domácností pro statistické účely. Bytovou domácnost tvoří osoby bydlící v jednom bytě. +more Počet bytových domácností je z definice shodný s počtem trvale obydlených bytů. Hospodařící domácnost je soubor společně hospodařících osob v rámci jednoho bytu. Cenzová domácnost se klasifikuje dodatečně při zpracování výsledků sčítání (rodinná domácnost úplná, rodinná domácnost neúplná, nerodinná domácnost vícečlenná, cenzová domácnost jednotlivce).
Domácnost v českém soukromém právu
Podle § 115 dřívějšího občanského zákoníku, platného do 31. prosince 2013, platilo, že domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. +more Tato definice byla všeobecně přijímána ve všech oblastech práva a do tehdejšího občanského zákoníku nedoznala změn. Například Výklad č. 27 k zákonu o vodovodech a kanalizacích a souvisejícím právním předpisům obsahoval tuto definici domácnosti: „Pojem domácnosti je upraven v ust. § 115 Obč. z. jako trvalé spolužití fyzických osob, které společně hradí náklady na své potřeby. Spolužití je trvalé, jestliže objektivně zjistitelné okolnosti svědčí o úmyslu osob založit a vést takové spolužití, nikoliv pouze na přechodnou dobu (Občanský zákoník - komentář, s. 323, C. H. Beck, 7. vydání, 2002). Žádný právní předpis nespojuje domácnost s určitou nemovitostí. Společné bydlení (nadto v objektu určeném k bydlení, resp. k trvalému bydlení) není ani bezpodmínečným výrazem společného žití. “.
Od dne 1. ledna 2014 již tato definice nemá oporu v právních předpisech. +more Nový občanský zákoník domácnost výslovně nedefinuje a užívá tento pojem v různých souvislostech a významech, ačkoli podle jeho důvodové zprávy sice nejsou „rodina“ ani „domácnost“ subjekty práva, ale přesto jde o pojmy zaužívané a jednoznačně chápané, s nimiž právní řád běžně pracuje. Sám zákon pak nedefinuje ani pojem „domácnost“, ani související pojmy „společná domácnost“ a „rodinná domácnost“.
Mohlo by se dovozovat, že domácnost je spjata s konkrétním místem na zemském povrchu, případně s doručovací adresou. V § 723 je zmíněno „obydlí, v němž je rodinná domácnost manželů“. +more Podle § 743 platí, že „manželé mají obydlí tam, kde mají rodinnou domácnost“. Obdobně se v § 1835 uvádí, že „podnikatel převezme zboží od spotřebitele v jeho domácnosti“; ustanovení § 1840 se zmiňuje o „dodávce potravin, nápojů nebo jiného zboží běžné spotřeby dodávaného do spotřebitelovy domácnosti nebo do jiného místa, které spotřebitel určil“.
Při tom zákon nevylučuje, aby člen domácnosti bydlel jinde nežli v místě kde má domácnost: v ustanovení § 2279 se stanoví, že „zemře-li nájemce, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt“. Z toho je možné a contrario dovodit, že členy domácnosti mohou být i osoby, které spolu „nežijí“ v jednom bytě.
Z ustanovení [url=https://www. zakonyprolidi. +morecz/cs/2012-89#p1177]§ 1177[/url] vyplývá oznamovací povinnost vlastníka bytové jednotky o „počtu osob, které budou mít v bytě domácnost“, přičemž výkladová literatura uvádí, že tyto osoby nemusí v bytě přímo bydlet . Vlastník jednotky je tedy povinen započítat a oznámit i ty osoby, které se v bytě nezdržují, avšak mají v bytě domácnost. Platí to i naopak: vlastník jednotky nesmí v počtu osob podle § 1177 uvést ty osoby, které sice byt užívají (i dlouhodobě), avšak nemají v něm domácnost. Je nepochybné, že takto nahlášené počty osob nemají žádné praktické využití.