Dopravní plánování

Plánování dopravních komunikací v San Franciscu v roce 1948. Dopravní plánování souvisí s testováním, hodnocením, návrhem a umístěním dopravních objektů (všeobecně ulic, cest, cyklistických stezek a veřejné dopravy).

Modely a udržitelnost

Dopravní plánování od začátku vycházelo z racionálního plánovacího modelu, který obsahuje * definování cílů a úkolů, * identifikaci problémů, * tvorbu alternativ, * vyhodnocení alternativ, * tvorbu plánů. Jiné modely plánování obsahují * racionální činitel, * vývoj orientovaný na tranzit, * postupné plánování, * organizační proces, * politické vyjednávání, * rozhodovací strategii a optimalizaci.

Od plánovačů se stále víc očekává multidisciplinární přístup, zejména pro zvyšující se důležitost environmetalismu. Například použití psychologie na přesvědčení řidičů k použití veřejné dopravy místo aut. +more Role dopravního plánovače se posouvá od technické analýzy k propagaci udržitelnosti přes integrované dopravní strategie. Například v Hanoji je rostoucí počet motocyklů odpovědný nejen za znečištění životního prostředí, ale i zpomalování ekonomického růstu. Dlouhodobý plán je redukovat provoz změnou územního plánu. Krátkodobý plán redukce provozu obsahuje ekonomické stimulace a atraktivní alternativy.

Reference