Duck-typing

Duck-typing (anglická výslovnost [dak ˈtajpiŋ], česky kachní typování) je způsob dynamického typování, kdy se posuzuje objekt nikoli z hlediska jím deklarovaných předků nebo implementovaných rozhraní, ale jen na základě jeho metod. Původ systému je přisuzován větě Jamese Whitcomba Rileyho: :„Pokud vidím ptáka, který chodí jako kachna, plave jako kachna a káchá jako kachna, tak o tomto ptáku tvrdím, že je to kachna.“

Upřesnění definice

Současná implementace duck-typingu tak, jak byla popsána v úvodu, se od této ideje poněkud liší. Při duck-typingu se nezkoumá, zda objekt kváká jako kachna, ale posuzovatele zajímá jen, zda implementuje metodu kvákni;. +more Po úpravě se tedy tvrdí, že: :„Pokud vidím něco, co umí chodit, plavat a kvákat, pak věřím tomu, že vidím kachnu. “ Objekt rozpoznaný pomocí duck-typingu se tedy chová stejně jako objekt implementující rozhraní: public interface IDuck { /** * Walk like a duck. */ public void walk; /** * Swim like a duck. */ public void swim; /** * Quack like a duck. */ public void quack; } s tím rozdílem, že při duck-typingu není třeba implementovat rozhraní jako takové - stačí implementace zmíněných metod.

Problémy duck-typingu

Jsou způsobené právě zmíněnou vlastností, kdy je zkoumáno jen rozhraní (název a datové typy metod) bez ohledu na kontrakt, předky nebo implementovaná rozhraní. Mezi kachny se tak může dostat nejen myslivec, který se rozhodl přihlásit k rozhraní IDuck (pravděpodobně z důvodu vyšší úspěšnosti lovu), ale i dítě, které má v kapse vábničku na kachny a které se kachen bojí.

Z tohoto důvodu se k duck-typingu přistupuje zejména v případech, kdy je k dispozici známá množina objektů a nehrozí dezinterpretace. Pokud by se pomocí duck-typingu například hledaly Hodiny jako objekty implementující metodu public void natáhni; mohlo by dojít k nepříjemným překvapením, pokud by mezi dostupnými třídami existovala třída Facka.

Duckapter

Duckapter je knihovna vytvořená Vladimírem Oraným, která přináší duck-typing do programovacího jazyka Java, kde jinak nelze použít duck-typing jinak než pomocí reflexe.

Knihovna vychází z již zmíněné podobnosti s implementací rozhraní. V případě zájmu o zkoumání, zda instance kachna třídy Kachna je dle duck-typingu kachnou (i když se nehlásí k implementaci rozhraní IDuck), by se volalo: boolean isDuck = Duck. +moretest(kachna, IDuck. class); a pro použití například: if (Duck. test(kachna, IDuck. class)) { IDuck theDuck = Duck. type(kachna, IDuck. class); System. out. println(theDuck. quack); }.

Groovy

Mnohem jednodušeji než „čistá“ Java přistupuje k duck-typingu jazyk Groovy class Duck { def walk { println "I'm a Duck, I can walk…" } def swim { println "I'm a Duck, I can swim…" } def quack { println "I'm a Duck, I can quack" } }

class Person { def walk { println "I'm a Person, I can walk…" } def swim { println "I'm a Person, I can swim…" } def talk { println "I'm a Person, I can talk…" } }

def d = new Duck def p = new Person

d.walk // Ok, duck has walk method d.swim // Ok, duck has swim method d.quack // Ok, duck has quack method

p.walk // Ok, person has walk method p.swim // Ok, person has swim method p.quack // Runtime error, no quack method

Reference

Literatura

Tate, A. B. +more Seven Languages in Seven Weeks, 1. st ed. ; Pragmatic Programmers, LLC. : USA, 2010. * Oraný, V. Automatické vyhodnocování studentských úloh. diplomová práce, VŠE v Praze, 4. května 2010.

Kategorie:Objektově orientované programování