Cesko.wiki Dvoukolejná trať
Author
Albert FloresDvoukolejná elektrizovaná trať
Dvoukolejná trať (možno psát též dvojkolejná) se skládá ze dvou zpravidla rovnoběžných kolejí, kde každá z nich může být pojížděna jedním nebo oběma směry. Hlavní předností oproti jednokolejné trati je vyšší kapacita (propustná výkonnost) a s tím související zjednodušení organizace provozu (není nutné křižování ve stanicích), a dále možnost zachování jednokolejného provozu při výluce jedné z kolejí.
Osová vzdálenost
Důležitým parametrem dvou a vícekolejných tratí je osová vzdálenost kolejí. * Na tratích s rozchodem 1 435 mm se musí dodržet tyto minimální osové vzdáleností: ** na širé trati v přímém úseku a v oblouku o poloměru větším než 300 m: 4 000 mm, ** v železniční stanici: *** v přímém úseku a v oblouku o poloměru větším než 300 m: 5 000 mm, *** při rekonstrukci kolejiště, je-li nezbytně nutné, přímém úseku a v oblouku o poloměru větším než 300 m: 4 750 mm. +more * Na tratích s rozchodem 760 mm: 3 500 mm.
Nejmenší poloměr oblouku na tratích s rozchodem 1 435 mm musí být: * Na dráze celostátní: ** na širé trati, zřizuje-li se nové drážní těleso: 500 m ** na širé trati při rekonstrukci kolejiště: 300 m ** v železniční stanici: 600 m *** dopravní koleje na zhlaví: 300 m *** manipulační koleje na zhlaví: 190 m * Na dráze regionální: ** na širé trati s rychlostí do 50 km/h: 190 m ** na širé trati s rychlostí nad 50 km/h: 300 m ** v železniční stanici: 600 m *** v obloucích kolejových rozvětvení: 150 m * Na vlečce: 190 m ** s přihlédnutím k místním podmínkám smí být výjimečně i menší * Na tratích s rozchodem 760 mm: 40 m
Na zejména starších tramvajových tratích v některých místech, zejména obloucích, malá osová vzdálenost nezaručuje bezkolizní míjení protijedoucích tramvají, protože moderní normy pro tratě i vozy počítají s větším vybočením čel tramvají. V takových místech se pak vyznačuje traťovými značkami přednost pro jeden ze směrů, přičemž tzv. +more zákaz potkávání se může vztahovat buď na všechny typy tramvají, nebo jen na vyznačené typy. Obdobnými značkami může být označena i kolejová splítka nebo jednokolejná trať, kde se provoz řídí rozhledem.
Zabezpečení jízd vlaků na železnici
Z hlediska zabezpečení provozu mohou být dvoukolejné tratě s jednosměrným zabezpečovacím zařízením nebo s obousměrným zabezpečovacím zařízením. V případě, že je trať vybavena obousměrným zabezpečovacím zařízením, je označována jako banalizovaná trať. +more Na banalizované trati mohou jezdit vlaky bez zvláštních opatření po obou kolejích v libovolném směru. Jede-li po banalizované koleji vlak proti obvyklému směru, nazývá se taková jízda „jízdou proti správnému směru“. Na trati, které banalizovaná není se tato jízda nazývá „jízdou po nesprávné koleji“ a je zpravidla zabezpečena pouze telefonickým dorozumíváním a je využívána pouze ve výjimečných případech (např. výluka).
Important
Pravostranný a levostranný provoz
V Česku je na dvoukolejných železničních tratích už pouze pravostranný provoz (tj. podobně jako na silnici), výjimkou až do roku 2012 byla trať státní hranice s Rakouskem - Břeclav - Přerov - Bohumín, kde byl provoz levostranný. +more 9. prosince také tato trať přešla na pravostranný provoz.
Tramvajové tratě
Tramvajové tratě se v Česku budují výhradně jako dvojkolejné s pravostranným provozem. Posledními dvěma z historických důvodů jednokolejnými tratěmi jsou tramvajová trať Liberec - Jablonec a tramvajová trať Ostrava-Poruba - Kyjovice-Budišovice. +more V dobách koněspřežné tramvaje bývaly tratě většinou jednokolejné s výhybnami, avšak s počátkem elektrického provozu se již začínaly stavět tramvajové tratě často jako dvojkolejné, zejména v centrech měst, pokud to umožňovaly prostorové podmínky. Zvláštností byla tramvajová trať od libereckého nádraží k centru Liberce, kde byl na dvojkolejném úseku již od počátku, tedy roku 1897, zaveden pravostranný provoz, ač silniční provoz byl až do roku 1939 levostranný.