Dálnice D1
Author
Albert FloresDálnice D1 (též Brněnská dálnice) je nejstarší a nejdelší dálnice na území Česka (a historicky první dálnice Československa), která má po dokončení spojovat Prahu, Brno, Ostravu a česko-polskou hranici, kde na ni navazuje polská dálnice A1. Historie D1 sahá až do 30. let 20. století; původně měla být dopravní osou celého Československa, v současnosti je její nejstarší a nejvýznamnější úsek (Praha-Brno) nejvytíženější v Česku.
Projektovaná délka v ose dálnice je 376,5 km. Od prosince 2019 jsou v provozu dva souvislé úseky: Praha - Říkovice (272 km) a Přerov - česko-polská hranice u Věřňovic (94 km), takže zbývá dokončit 10 kilometrů kolem Přerova. +more Největší mostní stavbou na dálnici D1 je most Vysočina u Velkého Meziříčí, jediným tunelem je tunel Klimkovice. Úsek D1 na Moravě, východně od Brna, byl v minulosti součástí různě trasovaných projektů dálnice D47, který byl definitivně zrušen v roce 2006, kdy se tehdejší úseky D47 (Lipník nad Bečvou - státní hranice) staly součástí D1.
Část dálnice v úseku Praha-Brno je součástí IV. panevropského koridoru Berlín/Norimberk-Praha-Bratislava-Budapešť-Constanța/Soluň/Istanbul.
Historie
První plány v meziválečném období
První návrhy na výstavbu dálnice napříč Československem se objevily již ve 30. letech 20. +more století. První projekt z roku 1935 se jmenoval Národní silnice Plzeň - Košice a příslušná trasa vedla mimo dnešní oblasti či města s vysokou hustotou zalidnění, jako je např. Praha nebo Brno. Alternativní návrh předložil brněnský region, který navrhoval silniční magistrálu z Chebu do Chustu. Tato magistrála by z Chebu do Košic vedla ve dvou větvích (severní a jižní) a dále do Chustu již jen ve větvi jedné. Ani jeden z těchto dvou návrhů neměl podporu příslušných úřadů a k jejich realizaci nedošlo. Úspěšnější byl Jan Antonín Baťa, autor vizionářské knihy Budujme stát pro 40 000 000 lidí, který navrhoval trasu Cheb - Velký Bočkov; na vlastní náklady nechal vypracovat příslušný projekt - navrhl, jak dlouho a z jakých zdrojů se bude dálnice stavět. Trasa se opět vyhýbala důležitým sídlům, ale přesto byla schválena úřady.
Po Mnichovské dohodě a ztrátě pohraničního území bylo nutné plány přepracovat, protože změna poměrů si vynutila i rychlou relokaci všech významných center a vztahů. Nový návrh trasy Praha - Jihlava a okruhu kolem Prahy byl Zemským úřadem v Praze připraven v rekordním čase dvanácti dnů. +more 5. listopadu 1938 bylo rozhodnuto o vypracování detailních projektů silniční magistrály Praha - Jihlava - Brno - Zlín - slovenská hranice. 13. ledna 1939 byl projekt hotov a schválen. O týden později začala stavba (kácením lesa) na úseku Zástřizly - Lužná, v květnu pak na úseku Praha - Humpolec. S dostavbou celé třísetkilometrové dálnice se počítalo během neuvěřitelných čtyř let. Po okupaci Německem byly plány drobně pozměněny, ale výstavba pokračovala až do roku 1942, kdy byla po postupném omezování definitivně zastavena.
Poválečná stavba v období komunismu
Praze-Chodově +morejpg|náhled|vlevo'>Označení začátku dálnice tamtéž Památník obětem dopravních nehod na začátku dálnice Dálnice D1 na příjezdu do Prahy na 2. kilometru ve směru do centra v zimě, 2016 Po válce bylo nejdříve dekretem prezidenta Beneše 1. října 1945 rozhodnuto o pokračování výstavby, ale po únoru 1948 došlo ke znárodnění stavbu provádějících firem a v roce 1950 se již s dostavbou nepočítalo. Celkově se od roku 1939 do roku 1950 rozestavělo asi 30 % dálnice mezi Prahou a Brnem (60 mostů, 77 km zemního tělesa). Stavební kapacity byly přemístěny na rozsáhlé stavby socialismu a dálnice jako taková ztratila význam.
O obnově stavby dálnice Praha-Brno se rozhodlo až v roce 1963. Přitom bylo rozhodnuto, že se využije v podstatě celé původní dálniční těleso. +more Výstavba byla obnovena v roce 1967 a 12. července 1971 byl otevřen první dálniční úsek mezi Prahou a Mirošovicemi. Pokračovalo se rovněž i ve směru od Brna, využito bylo nemálo ze staveb, které vznikly již těsně před, nebo za války. Souvislý dálniční tah mezi Brnem a Prahou byl dokončen 7. listopadu 1980, kdy byl jako poslední dokončen úsek dálnice u Humpolce. Poté stavební práce utichly, neboť hlavní cíl - spojit dálnicí Prahu s Bratislavou (D1 a D2) - byl již splněn a pozornost se zaměřila hlavně na dálnici D5 do Plzně. Přesto bylo ještě do roku 1983 dokončeno protažení k Holubicím, kde se rozdělovaly dopravní proudy směrem na sever Moravy (E462) a na střední Slovensko (E50). Později v letech 1988 a 1992 byly do provozu uvedeny ještě dva úseky až k Vyškovu, opět do bodu významného rozdělení dopravy (směr Olomouc a směr Zlín).
Nárůst zátěže a změna trasování za Vyškovem
Kvůli vysoké hustotě provozu na začátečním úseku dálnice u Prahy (kudy vedly zároveň hned tři páteřní evropské silnice) byl v letech 1996-1999 přestavěn úsek Chodov-Mirošovice na třípruhový v každém směru. V letech 2006 a 2007 na to navázaly úpravy a přeznačení na tři pruhy i v pražském úseku Spořilov-Chodov.
Úsek Vyškov - Vrchoslavice byl otevřen po dlouhé přestávce až 24. +more října 2005. V té době již byly dokončeny významné úseky dálnic D5 a D8 a mohlo se proto pokračovat i na území Moravy.
Podle původních plánů ještě z dob Československa měla dálnice D1 vést na Slovensko, kde již existovaly krátké úseky, postavené dříve (obchvat Trenčína, Liptovského Mikuláše a krátký úsek z Prešova do Košic), rozpad státu však přinesl novou situaci a celá stavba musela být přehodnocena. Původně projektované vedení přes Starý Hrozenkov k Trenčínu tak bylo v roce 1996 zcela změněno. +more Nový plán počítal s tím, že D1 bude končit u Lipníka nad Bečvou a tam se bude plynule napojovat na budoucí dálnici D47 (do Ostravy a Polska). V roce 2005 bylo rozhodnuto, že se D47 s dálnicí D1 sjednotí a trasa dálnice D1 tak povede až na česko-polskou hranici za Bohumínem. Na slovenskou hranici má místo toho vést dálnice D49, která se z dálnice D1 odpojí u Hulína, vytvoří severní obchvat Zlína a poblíž Horní Lidče se propojí se slovenskou rychlostní silnici R6.
Dálnice D1 zažila velký nárůst provozu hlavně v 90. letech, kdy došlo vzhledem ke změně společensko-politických poměrů k rychlému rozvoji automobilismu a také tranzitní dopravy. +more Starší úseky dálnice jsou přitom konstruovány na nižší maximální rychlost, než je dnes běžné, a jsou vedené Českomoravskou vrchovinou v relativně velké nadmořské výšce, kde zejména v zimním období dochází často k nepříznivému počasí (vítr, déšť, sníh, námraza), což vede k vyšší nehodovosti. Situaci dále ovlivnil vstup Česka do EU (resp. do Schengenského prostoru), kdy zrušením celních kontrol se stala dálnice D1 pro kamionové dopravce atraktivnější spojnicí mezi Německem a střední a východní Evropou než předchozí trasy v Německu a Rakousku.
Dostavba na polské hranice a modernizace úseku Praha - Brno
Ve druhé polovině prvního desetiletí 21. století byla postavena část stavěná původně jako dálnice D47. +more Průtah Ostravou (od Rudné ulice do Bohumína) byl otevřen v listopadu 2007, v roce 2009 byla dálnice (i když někde jen v polovičním profilu, druhá polovina profilu byla zprovozněna o rok později) dovedena z Lipníka nad Bečvou k Ostravě. Díky dálnicím D35 z Lipníka nad Bečvou do Olomouce a D46 z Olomouce do Vyškova byla Ostrava napojena na českou dálniční síť. Současně tak byly dálničně propojeny dvě dosud nesouvislé části D1, byť v případě D46 jde o dálnici stavěnou podle méně náročných norem pro rychlostní silnice.
Dálniční obchvat Kroměříže byl zprovozněn v roce 2007, navazující úseky do Hulína na konci roku 2010 a do Říkovic v červenci 2011. Na konci listopadu 2012 byl uveden do provozu hraniční úsek z Bohumína do Polska.
Pro velkou náročnost byla přestavba úseku Mirošovice - Kývalka na šest pruhů odsunuta do vzdálené budoucnosti (2050) a schválena byla modernizace s rozšířením dálnice z 26,5 metru na 28 metrů bez výkupu pozemků. Rozšíření o 75 cm v každém směru včetně mostů a nadjezdů mělo zvýšit bezpečnost vozidel odstavených na zpevněné krajnici a při vyloučení jednoho směru umožnit provoz sníženou rychlostí ve 2+2 pruzích, nikoli ve 2+1 pruhu jako do té doby. +more Rizikové přestárlé betonové desky byly rozdrceny a použity pro novou konstrukci dálnice, z nového cementobetonového povrchu zmizely praskliny a nemají se tvořit vyjeté koleje. Modernizace zahrnovala i úpravu odbočovacích a připojovacích pruhů a doplnění protihlukových opatření. Všechna riziková místa ale odstraněna nebyla, např. připojovací pruh u motorestu na km 42 měl být prodloužen, nikoli ale na normovou délku. Rekonstrukce 160 km dálnice byla rozdělena do 21 úseků, celkové náklady se v roce 2012 očekávaly okolo 24 miliard Kč. Modernizace byla zahájena v květnu 2013 a přestavba prvních dvou úseků (Šternov - Psáře, Loket - Hořice) s celkovou délkou necelých 17 km byla dokončena v prosinci 2014. Přestavba všech úseků měla trvat celkem 5 až 10 let. K dokončení modernizace mezi Mirošovicemi a Kývalkou došlo v roce 2021, celkové náklady dosáhly 19,6 miliard korun. Jako poslední byly na přelomu září a října 2021 uvedeny do provozu úseky Koberovice - Humpolec, Velký Beranov - Měřín a Devět křížů - Ostrovačice.
Stavba dlouho plánovaného úseku mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou byla zahájena v červenci 2015. Do provozu měl být uveden o tři roky později, k jeho otevření však došlo až v prosinci 2019. +more Zbývá tak dokončit poslední úsek mezi Říkovicemi a Přerovem, tvořící obchvat Přerova.
Středočeském kraji +morejpg|náhled|vlevo|Dálniční_most_Hvězdonice'>Dálniční most přes údolí Sázavy u Hvězdonic.
Převedení pražského úseku na Prahu
V roce 2022 je připravováno překategorizování úseku od nultého kilometru na Chodově až po křížení s Pražským okruhem (km 5,2) na místní komunikaci nebo silnici II. nebo III. +more třídy a převedení tohoto úseku včetně objektů a pozemků darovací smlouvou do vlastnictví hlavního města Prahy. O této změně se prý hovořilo zhruba od roku 2017. Rada města záměr schválila 17. května 2022. Mediální zprávy jsou poněkud rozporné v tom, zda se převod má týkat pouze pražského úseku (cca 5 km) nebo i úseku od hranice Prahy po křížení s Pražským okruhem (dalších cca 5 km).
Budoucnost
V roce 2022 by měla být podle plánů ŘSD zahájena stavba posledního úseku Říkovice - Přerov, který má být zprovozněn v roce 2025.
Dále se počítá s rozšířením dálnice na šest pruhů kolem Brna od křižovatky Kývalka po křižovatku Holubice.
Protože je dálnice D1 v současné době přetížena, výhledově se plánuje její rozšíření na šest jízdních pruhů v celém úseku Praha - Brno. Hlavním problémem je však financování tohoto náročného projektu. +more Kvůli technické náročnosti výstavby a členitému terénu (četné zářezy či náspy by se rovněž musely rozšiřovat) v trase dálnice by byla totiž cena za rozšíření jednoho kilometru dálnice srovnatelná s cenou výstavby dálnice zcela nové. Bylo by nutné rozšířit všechny mosty (většinu z nich strhnout a postavit znovu), znovu postavit veškeré příslušenství na kraji dálnice (připojovací a odbočovací pruhy, protihlukové stěny apod. ) a je nutné také počítat s velkým objemem zemních prací v zářezech a u náspů.
Problémy s financováním prozatím brání realizaci tohoto plánu, navíc se předpokládá, že by zatížení dálnice D1 mělo klesnout po dokončení souběžných komunikací - dálnice D11 z Prahy do Hradce Králové a dálnice D35 z Hradce Králové do Lipníku nad Bečvou. To předpokládá zprovoznění chybějícího úseku Hradec Králové - Mohelnice (D35), jehož vybudování nebude vzhledem k terénním složitostem ani jednoduché, ani levné.
Ekologické aspekty
Při výstavbě prvních úseků dálnice v 60. letech +more_století'>20. století se na ekologické důsledky většiny staveb vůbec nehledělo. Výjimkou nebyla ani dálnice D1, která byla již před válkou naplánována jako téměř rovná spojnice Prahy a Brna, byť kvůli tomu v tomto úseku vede nepříliš vhodným terénem a na mnoha místech do té doby civilizací nedotčenou přírodou. Vzhledem ke snaze využít některé stavby z původní výstavby na začátku války se o změně trasy moc ani neuvažovalo; jedinou větší se tak stala změna trasy u nově postavené vodní nádrže Švihov (v původní trase zbyly dva téměř zatopené mosty), kde však dálnice stále prochází ochranným pásmem nádrže. Je možné, že by dnes pravděpodobně byla zvolena jiná trasa (např. podél původní silnice přes Kolín).
Ekologická hnutí se snaží ovlivnit trasy a parametry nových úseků dálnice, stavěné nebo plánované až po společenských změnách v listopadu 1989 ve snaze omezit její negativní vliv na životní prostředí. V rámci řízení jsou vznášeny různé připomínky a odvolání.
Mezi ekologicky citlivé části dálnice patří také: * vedení dálnice D1 přes obec Hladké Životice; * vedení dálnice D1 přes vrbická jezera; * rozšíření dálnice D1 u Brna a celkové vedení dálnic v okolí Brna.
Přehled úseků
číslo | úsek | délka | kategorie | zahájení výstavby | uvedení do provozu | křižovatky |
---|---|---|---|---|---|---|
002 | Spořilov - Čestlice km 0,000 - km 8,199 | 8,199 km | Spořilov - Chodov: D28/120 Chodov - Jesenice: D34/120 (původně D28/120) Jesenice - Mirošovice: D32/120 (původně D28/120) | 8. září 1967 | 12. +more července 1971 | Spořilov (exit 1) Chodov (exit 2) Průhonice (exit 6) |
003 | Čestlice - Mirošovice km 8,199 - km 21,255 | 13,056 km | Spořilov - Chodov: D28/120 Chodov - Jesenice: D34/120 (původně D28/120) Jesenice - Mirošovice: D32/120 (původně D28/120) | 8. září 1967 | 12. července 1971 | Jesenice (exit 11) Všechromy (exit 15) Mirošovice (exit 21) |
005 | Mirošovice - Šternov km 21,255 - km 41,494 | 20,239 km | Mirošovice - Hvězdonice: D26,5/120 Hvězdonice - Ostředek: D28/120 (původně D26,5/120) Ostředek - Šternov: D26,5/120 | prosinec 1969 | červenec 1977 | Hvězdonice (exit 29) Ostředek (exit 34) Šternov (exit 41) |
008 | Šternov - Soutice km 41,494 - km 56,472 | 14,978 km | Šternov - Psáře: D28/120 (původně D26,5/120) Psáře - Loket: D26,5/120 | březen 1972 | červenec 1977 | Psáře (exit 49) Soutice (exit 56) |
009 | Soutice - Loket km 56,472 - km 66,420 | 9,948 km | Šternov - Psáře: D28/120 (původně D26,5/120) Psáře - Loket: D26,5/120 | prosinec 1969 | červenec 1977 | Loket (exit 66) |
010 | most přes Sedlický potok km 62,095 | Šternov - Psáře: D28/120 (původně D26,5/120) Psáře - Loket: D26,5/120 | září 1969 | červenec 1977 | - | |
006 | Loket - Hořice km 66,420 - km 74,940 | 8,520 km | D28/120 (původně D26,5/120) | červenec 1972 | červenec 1977 | vertical-align: middle; | - |
011A | most Píšť přes vodní nádrž Švihov km 76,490 | D26,5/120 | červen 1972 | 6. května 1979 (½) 6. října 1979 | - | |
012 | most Podolí u Koberovic km 81,220 | D26,5/120 | červen 1972 | 6. května 1979 (½) 6. října 1979 | - | |
011B | Hořice - Jiřice km 74,940 - km 85,200 | 10,260 km | D26,5/120 | červen 1974 | 6. května 1979 (½) 6. října 1979 | Hořice (exit 75) Koberovice (exit 81) |
011B | Jiřice - Humpolec km 85,200 - km 91,314 | 6,114 km | D26,5/120 | červen 1974 | 22. listopadu 1979 (½) 8. listopadu 1980 | Humpolec (exit 90) |
013 | Humpolec - Krasoňov km 91,314 - km 92,700 | 1,386 km | D26,5/120 | červen 1976 | 22. listopadu 1979 (½) 8. listopadu 1980 | - |
013 | Krasoňov - Pávov km 92,700 - km 111,980 | 19,280 km | Krasoňov - V. Jeníkov: D26,5/120 V. Jeníkov - Pávov: D28/120 (původně D26,5/120) | červen 1976 | 8. listopadu 1980 | Větrný Jeníkov (exit 104) |
014A | Pávov - Řehořov km 111,980 - km 127,280 | 15,300 km | D26,5/120 | začátkem 1976 | 22. listopadu 1979 | Pávov (exit 112) Velký Beranov (exit 119) |
014B | Řehořov - Měřín km 127,280 - km 134,454 | 7,174 km | D26,5/120 | březen 1974 | 28. října 1976 | Měřín (exit 134) |
015A | Měřín - Velké Meziříčí-západ km 134,454 - km 140,996 | 6,542 km | D26,5/120 | červenec 1972 | prosinec 1976 | Velké Meziříčí-západ (exit 141) |
015A | Velké Meziříčí-západ - Velké Meziříčí-východ km 140,996 - km 148,526 | 7,530 km | D26,5/120 | červenec 1972 | 28. listopadu 1978 | Velké Meziříčí-východ (exit 146) |
016 | most Vysočina ve Velkém Meziříčí km 144,245 | D26,5/120 | duben 1972 | 28. listopadu 1978 | - | |
015B | Velké Meziříčí-východ - Lhotka km 148,526 - km 153,592 | 5,066 km | D26,5/120 | červen 1971 | květen 1975 | Lhotka (exit 153) |
015B | Lhotka - Velká Bíteš km 153,592 - km 162,774 | 9,182 km | D28/120 (původně D26,5/120) | červen 1971 | prosinec 1975 | Velká Bíteš (exit 162) |
017 | Velká Bíteš - Kývalka km 162,774 - km 182,281 | 19,507 km | Velká Bíteš - Ostrovačice: D26,5/120 Ostrovačice - Kývalka: D28/120 (původně D26,5/120) | duben 1969 | 3. listopadu 1973 | Devět křížů (exit 168) Ostrovačice (exit 178) |
017 | Kývalka - Brno-západ km 182,281 - km 190,474 | 8,223 km | D28/120 | duben 1969 | 6. září 1972 | Kývalka (exit 182) Brno-západ (exit 190) |
019 | Brno-západ - Brno-centrum km 190,474 - km 194,221 | 3,747 km | D28/120 | červenec 1973 | 28. října 1976 | Brno-centrum (exit 194) |
019 | Brno-centrum - Brno-jih km 194,221 - km 196,674 | 2,453 km | D28/120 | červenec 1973 | 30. září 1978 | Brno-jih (exit 196) |
0131 | Brno-jih - Brno-východ km 196,674 - km 203,449 | 6,775 km | D26,5/120 | duben 1979 | 9. září 1983 | Brno-Slatina (exit 201) |
0131 | Brno-východ - Holubice km 203,449 - km 211,034 | 7,585 km | D26,5/120 | duben 1979 | prosinec 1982 | Brno-východ (exit 203) Holubice (exit 210) |
47011 | Holubice - Tučapy km 211,034 - km 219,999 | 8,965 km | D26,5/120 | prosinec 1984 | 11. listopadu 1988 | Rousínov (exit 216) |
47012 | Tučapy - Vyškov km 219,999 - km 229,675 | 9,676 km | D26,5/120 | květen 1989 | 30. července 1992 | Vyškov-západ (exit 226) |
0133 | Vyškov - Mořice km 229,429 - km 245,513 | 16,084 km | D26,5/120 | duben 2002 | 24. října 2005 | Vyškov-východ (exit 230) Ivanovice na Hané (exit 236) Mořice (exit 244) |
0134. 1/I | Mořice - Vrchoslavice km 245,513 - km 247,004 | 1,491 km | D26,5/120 | prosinec 2004 | 24. října 2005 | - |
0134. 1/II | Vrchoslavice - Kojetín km 247,004 - km 253,629 | 6,625 km | D26,5/120 | 24. května 2007 | 17. září 2009 | Kojetín (exit 253) |
0134. 2 | Kojetín - Kroměříž-západ km 253,629 - km 257,629 | 4,000 km | D26,5/120 | 12. května 2006 | 23. září 2008 | - |
0134. 3 | Kroměříž-západ - Kroměříž-východ km 257,629 - km 260,629 | 3,000 km | D26,5/120 | 21. února 2005 | listopad 2007(½) 15. srpna 2008 | Kroměříž-západ (exit 258) Kroměříž-východ (exit 260) |
0135 | Kroměříž-východ - Hulín km 260,629 - km 265,429 | 4,800 km | D26,5/120 | 12. května 2008 | 3. prosince 2010 | Hulín-západ (exit 263) Hulín (exit 265) |
0135 | Hulín - Říkovice km 265,429 - km 271,929 | 6,500 km | D26,5/120 | 12. května 2008 | 11. července 2011 | - |
0136 | Říkovice - Přerov km 271,929 - km 282,029 | 10,100 km | D26,5/120 | plánováno 2022 | plánováno 2025 | Říkovice Přerov-západ Přerov-sever |
0137 | Přerov - Lipník nad Bečvou km 282,029 - km 296,341 | 14,312 km | D26,5/120 | 14. července 2015 | 12. prosince 2019 | Lipník-Trnávka Bohuslávky |
4704 | Lipník nad Bečvou - Bělotín km 296,341 - km 311,718 | 15,377 km | D34/120 | 26. listopadu 2004 | 25. listopadu 2008 | Lipník nad Bečvou (exit 297) Hranice (exit 307) Bělotín (exit 311) |
4705 | Bělotín - Hladké Životice km 311,718 - km 329,815 | 18,097 km | D27,5/120 | 23. května 2006 | 25. listopadu 2009 (½) 22. října 2010 | Mankovice (exit 321) Hladké Životice (exit 330) |
4706 | Hladké Životice - Bílovec km 329,815 - km 341,496 | 11,681 km | D27,5/120 | 6. dubna 2006 | 25. listopadu 2009 | Butovice (exit 335) |
4707 | Bílovec - Ostrava-Rudná km 341,496 - km 353,173 | 11,677 km | D28/120 | 25. března 2005 | 6. května 2008 | Bravantice (exit 342) Klimkovice (exit 349) |
4708 | Ostrava-Rudná - Hrušov km 353,351 - km 361,891 | 8,540 km | D28/120 | 16. října 2003 | 1. prosince 2007 | Ostrava-Rudná (exit 354) Ostrava-Centrum (exit 357) Ostrava-Přívoz (exit 361) |
47091/1 | Hrušov - Vrbice km 361,891 - km 366,351 | 4,460 km | D28/120 | 19. května 2004 | 1. prosince 2007 | Vrbice (exit 365) |
47091/2 | Vrbice - Bohumín km 366,351 - km 370,551 | 4,200 km | D28/120 | 1. října 2004 | 1. prosince 2007 | - |
47092 | Bohumín - státní hranice (Česko/Polsko) km 370,551 - km 376,498 | 6,113 km | D27,5/120 | 6. dubna 2008 | 30. listopadu 2012 | Bohumín (exit 370) Bohumín (exit 372) |
Modernizace v úseku Mirošovice-Kývalka
V roce 2013 byla zahájena modernizace dálnice D1 v úseku Mirošovice-Kývalka o celkové délce 161 km. Práce jsou rozděleny do 21 stavebních úseků. +more Kromě výměny povrchu vozovky, nového odvodnění a dalších prací dochází k rozšíření vozovky o 0,75 m (změna kategorie na D28/120) na každé straně tak, aby bylo možné při uzavření jedné poloviny dálnice vést dopravu obousměrně v režimu 2+2 po zbylé polovině. V roce 2018 byl z projektu modernizace vyřazen most Šmejkalka (úsek 01), který dle ŘSD svým charakterem do ní nezapadá a vyžaduje speciální postup. Zahájení prací na jeho přestavbě, která je dále připravována mimo projekt modernizace, je plánována na rok 2022. Modernizace dálnice v úseku Mirošovice-Kývalka (vyjma mostu Šmejkalka) byla dokončena 2. října 2021.
. Č. Úsek Staničení (km) Délka Zahájení stavby Uvedení
do provozu 02 Mirošovice - Hvězdonice 20,854 - 29,500 8,600 km 13. října 2018 1. srpna 2021 03 Hvězdonice - Ostředek 29,500 - 34,140 4,640 km 20. května 2015 30. října 2016 04 Ostředek - Šternov 34,140 - 41,340 7,200 km 25. března 2017 30. září 2018 05 Šternov - Psáře 41,340 - 48,590 7,250 km 7. května 2013 1. prosince 2014 06 Psáře - Soutice 48,590 - 56,300 7,710 km 12. března 2016 20. října 2017 07 Soutice - Loket 56,300 - 66,320 10,020 km 8. března 2019 26. října 2020 09 Loket - Hořice 66,320 - 75,920 9,600 km 15. května 2013 prosinec 2014 10 Hořice - Koberovice 75,920 - 82,417 6,497 km 31. března 2017 14. září 2018 11 Koberovice - Humpolec 82,417 - 91,240 8,823 km 7. září 2019 28. září 2021 12 Humpolec - Větrný Jeníkov 91,240 - 104,820 13,580 km 15. března 2018 duben 2021 14 Větrný Jeníkov - Jihlava 104,820 - 113,320 8,500 km 12. dubna 2013 25. září 2015 15 Jihlava - Velký Beranov 113,320 - 119,300 5,980 km 24. září 2016 13. srpna 2018 16 Velký Beranov - Měřín 119,300 - 134,014 14,714 km 1. dubna 2019 2. října 2021 18 Měřín - V. Meziříčí-západ 134,014 - 141,200 7,186 km 7. září 2015 16. listopadu 2017 19 V. Meziříčí-západ - V. Meziříčí-východ 141,200 - 148,526 6,200 km 29. března 2019 29. listopadu 2020 20 V. Meziříčí-východ - Lhotka 148,526 - 153,720 6,300 km 18. března 2017 18. září 2018 21 Lhotka - Velká Bíteš 153,720 - 162,750 9,030 km 11. dubna 2013 4. září 2015 22 Velká Bíteš - Devět křížů 162,750 - 168,170 5,420 km 13. dubna 2016 20. července 2017 23 Devět křížů - Ostrovačice 168,170 - 178,500 10,330 km 21. března 2020 1. října 2021 25 Ostrovačice - Kývalka 178,500 - 181,990 3,490 km 9. června 2015 6. listopadu 2016
Modernizace v úseku Kývalka - Holubice
V letech 2023-2031 má Ředitelství silnic a dálnic v plánu zrekonstruovat dálnici D1 v úseku Kývalka - Holubice o celkové délce 28 km. Stavba je rozdělená do sedmi staveb. +more Stávající čtyřpruhová komunikace (kategorie D26,5/120) má být vyjma koncového úseku Tvarožná - Holubice (nově kategorie D28/120) rozšířena na šestipruhovou (nově kategorie D33,5/120). Součástí modernizace je také přestavba křižovatek Brno-centrum a Brno-jih a vybudování nových křižovatek Černovická terasa a Tvarožná.
Číslo úseku | Úsek | Staničení (km) | Délka | Zahájení výstavby | Uvedení do provozu |
---|---|---|---|---|---|
01171 | MÚK Kývalka - MÚK Brno-západ | 181,500 - 189,075 | 8,000 km | plánováno 2026 | plánováno 2029 |
01191. B | MÚK Brno-západ - MÚK Brno-centrum | 189,095 - 194,542 | 5,006 km | plánováno 2026 | plánováno 2029 |
01191. +moreC | MÚK Brno-centrum - MÚK Brno-jih | 194,560 - 196,000 | 1,440 km | plánováno 2023 | plánováno 2026 |
01191. A | MÚK Brno-jih | 195,969 - 197,520 | 1,500 km | plánováno 2024 | plánováno 2027 |
01311 | Brno-jih - Brno-východ | 197,500 - 204,730 | 6,200 km | plánováno 2026 | plánováno 2029 |
01313 | MÚK Černovická terasa | 0,560 km | plánováno 2024 | plánováno 2027 | |
01312 | Brno-východ - Holubice | 204,730 - 211,000 | 6,775 km | plánováno 2028 | plánováno 2031 |
Dálniční oddělení Policie ČR
Policie ČR , dálniční oddělení Mirošovice (pro km 0 až 34 D1) * Policie ČR, dálniční oddělení Bernartice (pro km 34 až 73,751 D1) * Policie ČR, dálniční oddělení Velký Beranov * Policie ČR, dálniční oddělení Domašov * Policie ČR, dálniční oddělení Ivanovice na Hané * Policie ČR, dálniční oddělení Mankovice * Policie ČR, dálniční oddělení Ostrava
V kultuře
Dokumentární filmy * První kilometry, Československo, 1970 * D1, Česko, 2016 * Dálnice D1 - modernizace za provozu, Česko, 2022
Odkazy
Reference
Literatura
Související články
Letiště Měřín - letiště na tělese dálnice * Projekt dálnice D47 * Hromadná nehoda na dálnici D1 (březen 2008) * Památník obětem dopravních nehod (Praha)
Externí odkazy
[url=http://www. ceskedalnice. +morecz/dalnice/d1]Dálnice D1[/url] na Ceskedalnice. cz * [url=http://jihlava. idnes. cz/letadla-na-d1-dosedala-jen-dvakrat-presto-dalnice-letistem-zustane-p95-/jihlava-zpravy. aspx. c=A141023_2110196_jihlava-zpravy_mkk]Letadla na D1 dosedala jen dvakrát. Přesto dálnice letištěm zůstane[/url], idnes. cz.
D01 Kategorie:Pozemní komunikace v Praze Kategorie:Doprava v okrese Praha-západ Kategorie:Stavby v okrese Praha-západ Kategorie:Doprava v okrese Praha-východ Kategorie:Stavby v okrese Praha-východ Kategorie:Doprava v okrese Benešov Kategorie:Stavby v okrese Benešov Kategorie:Doprava v okrese Pelhřimov Kategorie:Stavby v okrese Pelhřimov Kategorie:Doprava v okrese Havlíčkův Brod Kategorie:Stavby v okrese Havlíčkův Brod Kategorie:Doprava v okrese Jihlava Kategorie:Stavby v okrese Jihlava Kategorie:Doprava v okrese Žďár nad Sázavou Kategorie:Stavby v okrese Žďár nad Sázavou Kategorie:Doprava v okrese Brno-venkov Kategorie:Stavby v okrese Brno-venkov Kategorie:Pozemní komunikace v Brně Kategorie:Doprava v okrese Vyškov Kategorie:Stavby v okrese Vyškov Kategorie:Doprava v okrese Prostějov Kategorie:Stavby v okrese Prostějov Kategorie:Doprava v okrese Přerov Kategorie:Stavby v okrese Přerov Kategorie:Doprava v okrese Kroměříž Kategorie:Stavby v okrese Kroměříž Kategorie:Doprava v okrese Nový Jičín Kategorie:Stavby v okrese Nový Jičín Kategorie:Doprava v okrese Ostrava-město Kategorie:Stavby v okrese Ostrava-město Kategorie:Dopravní stavby v Ostravě Kategorie:Doprava v okrese Opava Kategorie:Stavby v okrese Opava Kategorie:Doprava v okrese Karviná Kategorie:Stavby v okrese Karviná Kategorie:Stavby ve výstavbě