Cesko.wiki Dědická dohoda
Author
Albert FloresDědická dohoda či dohoda o vypořádání dědictví je hmotněprávní úkon (právní jednání) všech dědiců, kteří stanoví, na kterého z dědiců z pozůstalosti přejdou jednotlivá práva, popřípadě také jednotlivé závazky zůstavitele. Dědická dohoda se uzavírá v rámci pozůstalostního řízení (před tím, než soud rozhodne o dědictví) zpravidla u notáře jako soudního komisaře a podléhá schválení soudem, který tak činí usnesením. Dědická dohoda je tedy jedním z volitelných kroků pozůstalostního řízení.
Pravidla a náležitosti
Dohodu je třeba uzavřít před soudním komisařem nebo před soudem. Účastníci ji musí podepsat, dohoda je vyjádřením shodného projevu vůle. +more Není podstatné, zda dědí proto, že je to dáno zákonem či závětí anebo obojím. Pokud se některý z dědiců k dohodě nevyjádří, dohoda nevznikne. Dohoda může být změněna či nahrazena novou dohodou, dokud ve věci nerozhodne odvolací soud - taková změna opět vyžaduje souhlas všech dědiců, kteří dohodu uzavřeli. Soud nemůže schválit pouze část dohody, schvaluje ji celou.
Pokud se k dohodě některý z dědiců v dané lhůtě (oznámené soudním komisařem) nevyjádří, dohoda nevznikne. Proti dohodě je možné se odvolat, práva na odvolání je možné se vzdát. +more Uzavřít dědickou dohodu není povinné. Pokud nedojde k dohodě, bude o dědických podílech rozhodovat soud, a to podle výše dědických podílů jednotlivých dědiců.
Obsah dědické dohody
Dědická dohoda obsahuje vyjádření shodného přání dědiců, jak má být pozůstalost rozdělena.
Určitou majetkovou hodnotu může nabýt buď jeden z dědiců, nebo více dědiců do podílového spoluvlastnictví (v takovém případě je vhodné současně uvést velikosti podílů jednotlivých dědiců). Možná je i situace, že si celé dědictví rozdělí jen jeden z dědiců nebo jen někteří z nich; v takovém případě se zpravidla v dědické dohodě výslovně uvádí, kteří z dědiců nenabývají z dědictví ničeho. +more Dědická dohoda může obsahovat také určení, na kterého z dědiců přešly jednotlivé dluhy náležející do dědictví (včetně odpovědnosti za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele po odečtení případného pohřebného, což představuje dluh dědictví za vypravitelem pohřbu).
Dále může dědická dohoda obsahovat: *závazek jednoho z dědiců uhradit jinému dědici (na jeho dědický podíl) dohodnutou peněžní částku ve stanoveném termínu (splatnost lze určit pevným datem anebo lhůtou počítanou od právní moci usnesení o dědictví), * zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu jako věcného práva k určité nemovité věci jedním z dědiců (nebo i více dědici) ve prospěch jiného dědice, avšak pouze v případě, že účastníkem dohody je nový vlastník celé věci nebo všichni její noví spoluvlastníci (typicky se jedná o zřízení doživotního bezplatného práva užívání konkrétní nemovitosti, popřípadě její části), * zřízení zástavního práva.
Dohoda o rozdělení dluhů se nedotýká práv věřitele. Zkrátí-li se dohodou dědiců práva věřitelů, je dohoda vůči nim neúčinná.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Zákon č. 89/2012 Sb. +more občanský zákoník, § 1693, na [url=https://www. zakonyprolidi. cz/cs/2012-89#p1693]Zákony pro lidi. cz[/url] * Zákon č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních, § 98, na [url=https://www. zakonyprolidi. cz/cs/2013-292#p98]Zákony pro lidi. cz[/url] * [url=http://www. pracepropravniky. cz/vzory-smluv/dohoda-o-vyporadani-dedictvi-vzor]Příklad, jak může dohoda vypadat[/url].