Dědivost
Author
Albert FloresDědivost (heritabilita) udává, jak velká část proměnlivosti znaku je zapříčiněna genetickými faktory, takže ji lze vypočítat jako podíl variance (rozptylu) fenotypu způsobený genetickými faktory (VG) a celkového rozptylu hodnot fenotypu (VP). Tento výraz označujeme jako heritabilitu v širokém smyslu (broad-sense heritability) a označujeme ji H2:
H^2 = \frac{V_G}{V_P}
H2 může teoreticky nabývat hodnot od 0 do 1, pokud je např. H2 = 0, je variance fenotypu plně závislá na faktorech prostředí ), při H2 = 1 naopak faktory prostředí nemají žádný vliv a veškerý pozorovaný rozptyl závisí na faktorech genetických (např. +more krevní skupina).
VG je ovšem složená veličina, u které rozlišujeme minimálně tři základní složky. Jednou z nich je tzv. +more aditivní účinek genů (VA), kdy výsledný efekt odpovídá součtu působení jednotlivých aktivních alel. U některých genů se ovšem uplatňuje princip dominance a recesivity, takže účinek dané alely závisí také na typu alely na homologním chromosomu. Tato složka rozptylu fenotypu vyvolaná působením dominance (VD) není aditivní. To platí i pro poslední uvažovanou složku, složku genetických nealelních interakcí (epistáze) - VI.
V_G = V_A + V_D + V_I
Pro výpočet podílu aditivní složky (VA) na celkové varianci fenotypu, proto byl zaveden termín heritabilita v úzkém smyslu (narrow-sense heritability), označuje se jako h2 a platí pro ní vztah
h^2 = \frac{V_A}{V_P}
Heritabilitu lze vypočítat, či spíše odhadovat pomocí řady postupů, např. regresí v rodinách, studiem dvojčat (ACE model, ADE model) atp. +more Je však nutno uvažovat i korelace (resp. kovariance), jinak mohou býti interpretace výsledků značně zkreslené.
Dědivost znaků může mít značný rozptyl jako je tomu na příklad u částí tváře.
Reference
Související články
Externí odkazy
[url=http://www.wikiskripta.eu/index.php/Heritabilita]Wikiskripta 1. LF UK[/url] * [url=http://www.wikiskripta.eu/index.php/Dvoj%C4%8Dec%C3%AD_metoda]Dvojčecí metoda Wikiskripta 1. LF UK[/url]