Dělník

Vítkovických železárnách okolo roku 1900

Dělník je označení námezdně pracujícího člověka, vykonávajícího převážně fyzicky namáhavou práci. Od živnostníka jej odlišuje především závislost na zaměstnavateli a mentální pocit nesamostatnosti. +more Jedná se o obecné označení, které může být specifikováno přívlastkem podle druhu činnosti: např. textilní (textilák), přadelní (přadlák), lesní, stavební či hutní dělník. Podle míry vzdělanosti, resp. vyučení lze dělníky rozdělit na kvalifikované a nekvalifikované (pomocné). Společenská skupina dělníků se označuje jako dělnictvo nebo dělnická třída (ať už v Marxově, nebo Weberově pojetí).

Integrační a dezintegrační faktory dělnictva

Sociální vrstva označovaná jako dělnictvo se rodila v postupném procesu, v němž se utvářelo vědomí společných zájmů a identity dělníků. Homogenizace dělnictva spočívala především v proměně tovaryše v dělníka v důsledku přechodu od cechovní k tovární výrobě, dále se ovšem musely překonat partikulární identity dělníků v jednotlivých výrobních odvětvích a v neposlední řadě míru stmelení dělnictva určovaly také rozdíly mezi dělníky v rámci jednoho odvětví (kvalifikovaní vs. +more nekvalifikovaní dělníci, mistři vs. nádeníci). Naopak integračně působily zejména společné prožitky z práce jako sdílení těžké fyzické práce, šikany, zážitek těžkého úrazu či smrti spolupracovníka nebo třeba stávky.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Albín Bráf: Články o dělnické otázce, nákladem vlastním, Praha 1893 * Antonín Robek: Společenský a rodinný život pražských dělníků v první polovině devatenáctého století, Ústav pro etnografii a folkloristiku ČSAV, Praha 1975 * Antonín Robek, Mirjam Moravcová, Jarmila Šťastná: Stará dělnická Praha - život a kultura pražských dělníků 1848-1939, Academia, Praha 1981 * Stanislav Knob, Tomáš Rucki a kolektiv: Problematika dělnictva v 19. a 20. +more století I. , Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, Ostrava 2011,.

Související články

Nádeník

Externí odkazy

Kategorie:Profese