Cesko.wiki Důl Engerth
Author
Albert FloresDůl Engerth je bývalý uhelný důl nacházející se na území města Ostravy v Moravskoslezském kraji. Tento důl byl založen v 19. století a původně sloužil k těžbě černého uhlí. Později se zaměřil také na těžbu hnědého uhlí. Důl Engerth byl v provozu až do roku 1992, kdy byla v důsledku ekonomických a technických problémů těžba ukončena. Důl Engerth byl jedním z největších dolů v Ostravě a v celé republice. V jeho okolí se nacházely další doly, které spolu vytvářely komplexní těžební pole. Těžené uhlí bylo používáno zejména pro potřeby místní energetiky a průmyslu. Po ukončení těžby byl důl Engerth postupně uzavřen a začal chátrat. V současnosti je chráněnou kulturní památkou a areál dolu slouží jako technická památka. Některé části dolu byly zpřístupněny veřejnosti a jsou využívány pro muzejní a výstavní účely.
Důl Engerth byl černouhelný důl severovýchodně od městské části Ostrovec nedaleko železniční trati Kladno-Kralupy v katastrálním území Kladno v kladensko-rakovnické uhelné pánvi.
Historie
Jáma dolu se začala hloubit v roce 1868 a dosáhla hloubky 425,65 metrů, vlastní těžba byla zahájena v roce 1873. V hloubce 386 metrů byla nalezena uhelná sloj o mocnosti 9,48 metrů. +more Společnost státní dráhy, která jej vybudovala, důl označila číslem V. Postupně důl přešel do vlastnictví společnosti Kamenouhelné doly Kladno a Pražské železářské společnosti. Dřevěná těžní věž byla vysoká 12,3 metrů. Těžní klece byly dvouetážové. Těžba byla zajištěna parním těžním strojem, který byl v roce 1922 nahrazen elektrickým těžním strojem. Pro nový stroj mezi původní strojovnou a kotelnou byla postavena nová malá strojovna. Pro snižující se těžbu na nedalekém dole Bresson a nevyužití kapacity tamní úpravny a třídírny byla roku 1902 vybudována povrchová lanová dráha pro dopravu uhlí z Bressonu na úpravnu Engerth. Soupravy vozíků dráhu 950 metrů překonávaly za 11 minut. Po roce 1936 docházelo k útlumu a postupnému zastavování těžby i na dole Engerth, těžba přetrvala však druhou světovou válku. Práce byly ukončeny v roce 1945 a v roce 1946 byla jáma zasypána, konečné zabezpečení celého objektu skončilo až v roce 1999.
Důl Engerth byl vydatnou šachtou (jen do roku 1889 bylo vytěženo 2 146 030 tun uhlí) a prodělal za dobu provozu mnoho změn na svém strojovém vybavení.
Těžní budova (jediná zachovaná důlní budova v Kladně) musela být z bezpečnostních důvodů o dvě patra snížena. Na jejím průčelí je zachovaná dřevěná tabule se jménem dolu a nad ní zkřížená hornická kladívka. +more Budova měla půdorys písmene L a její dominantou byla zděná těžní věž. Na budovu navazovala strojovna parního těžního a vodotěžního stroje, který byl vyroben v roce 1870 firmou Quillfacq z Anzinu v Belgii. V roce 1922 byl nahrazen elektrickým těžním strojem AEG Union Berlín. Těžní budova byla v roce 1999 navržena na prohlášení kulturní památkou, což bylo zamítnuto.
Důlní nehoda
Pomník horníků na centrálním hřbitově Dne 23. +more února 1876 došlo v dole k explozi dynamitu, zničena byla část šachetní budovy. Bylo to první velké důlní neštěstí v kladenských dolech, zahynulo při něm 18 horníků. Na památku obětem neštěstí vlastník dolu c. k. Společnost státních drah dala postavit památník na starém kladenském hřbitově (dnes zrušeném; byl na místě budovy divadla a parku kolem něho). Pomník byl přemístěn na hlavní kladenský hřbitov. Pomník ve tvaru jehlanu vysokého 450 cm stojící na podstavci, je na vrcholu osazen křížem a bronzovými zkříženými kladívky, symbolem hornictví. Do soklu je z čelní strany osazena pamětní deska se jmény všech zahynulých horníků s textem „Zahynuli v povinnosti své na důlu Engerthském dne 23. února 1876. Věčná paměť těmto mužům práce. “ Klubem přátel hornických tradic Kladno o. s. za přispění Statutárního města Kladna byl pomník po roce 2000 zrestaurován a u pomníku v roce 2009 byl uspořádán pietní akt. Pomník je jedním z monumentů kladenského hřbitova.
V roce 2007 byla na trati cyklostezky v místech bývalého dolu Engerth odhalena informační tabule na památku pracovníkům dolu s erbem Wilhelma z Engerthu.
Původ názvu
Důl Engerth byl pojmenovaný po prvním generálním řediteli c. k. +more Společnost státní dráhy Wilhelmu, svobodném pánu z Engerthu (1814-1884). Název zůstal zachován jako pomístní název části města.
Important
Po ukončení těžby
Mezi ulicemi V. Kratochvíla a Na Vyhaslém dnes po zrušeném dole zůstaly pouze dvě patrové budovy. +more Bývalé těžní budovy byly přestavěny na prádelnu a čistírnu, dnes jsou majetkem společnosti Autojeřáby Jurkovič, s. r. o. , budovy jsou využívány jako kanceláře a autoservis. Komín bývalé těžní věže je zdaleka viditelnou dominantou pozůstatku dolu.
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Důl * http://hdl.handle.net/10467/74552
Kategorie:Stavby v Kladně Kategorie:Doly v Kladně Kategorie:Kladensko-rakovnická uhelná pánev Kategorie:Pomníky a památníky v okrese Kladno Kategorie:Doly nazvané po osobách