Cesko.wiki Důl Jan Karel
Author
Albert FloresDůl Jan Karel je bývalý uhelný důl, který se nachází v severních Čechách. Tento důl byl založen v roce 1846 a svůj název dostal po tehdejším císaři Karlu IV. Během své existence byl důl Jan Karel jedním z nejvýznamnějších uhelných dolů v této oblasti. Důl Jan Karel měl velký význam pro těžbu uhlí v této oblasti a přispíval k rozvoji místního průmyslu. V průběhu let byly postaveny moderní těžební věže, přičemž nejmodernější byla zprovozněna v roce 1961. Důl byl také významný pro zaměstnanost v okolí, a proto měl přímý vliv na životní podmínky místních obyvatel. V 90. letech 20. století došlo k postupnému útlumu těžby uhlí v důlním revíru, což vedlo k uzavření dolu Jan Karel v roce 1996. Po ukončení těžební činnosti byla výroba v dolu postupně zastavena a důl ztratil svou původní funkci. Dnes je důl Jan Karel památkově chráněnou oblastí a je možné ho navštívit jako muzeum. V prostorách dolu jsou vystaveny různé exponáty, které připomínají těžební činnost a historii uhelného dolu. Návštěvníci se mohou seznámit s pracovními podmínkami horníků a dozvědět se více o těžbě uhlí v této oblasti. Důl Jan Karel je důležitou součástí regionálního průmyslového dědictví a představuje důkaz o významu těžby uhlí v historii. Jeho památková hodnota je důležitá pro odkazování budoucím generacím a je turistickou atrakcí pro návštěvníky, kteří se zajímají o průmyslové dědictví této oblasti.
Důl Jan Karel byl černouhelný těžební závod společnosti OKD, který se nachází v Karviné-Dolech. Po postupném útlumu dolu Doubrava se Jan Karel stal jediným činným závodem skupinového dolu ČSA. K ukončení těžby na dole ČSA došlo v únoru 2021.
Součástí celku obou dolů s názvy „Jan“ a „Karel“ byla také úpravna uhlí, teplárna společnosti Dalkia Česká republika. Od roku 1843 do roku 1997 byla součástí Koksovna Jan - ČSA Karviná. +more Na počátku těžby v dole Jan bylo několik prorubaných vodorovných štol s délkou až do přibližně 70 metrů. Posléze bylo vyhloubeno několik svislých šachet s ventilací čerstvého vzduchu s více poschodími těžebních štol černého uhlí, obdobným způsobem byl založen důl Karel. Ve 20. století se zavedla čidla na kontrolu stavu horních mezních hodnot plynů (např. oxid uhelnatý, metan), svislé výtahy v šachtách, šatny, závodní jídelny, pracovníci dostávali k práci elektrické lampy s přílbami, oděv a ostatní ochranné pracovní pomůcky, elektricky napájené pracovní nářadí k výkonu práce, bagry, stěrače atp. V přilehlé koksovně se zpracovávalo vytěžené černé uhlí na tepelně výhřevnější koks a svítiplyn, jež se následně prodával odběratelům. Takováto těžba probíhala až do současného rozměru nynějších dolů.