Cesko.wiki Dům bytové kultury
Author
Albert FloresDům bytové kultury (DBK) je architektonický koncept, který vznikl v Československu po druhé světové válce. Jedná se o typ stavby, která kombinuje bydlení, kulturu a společenské vyžití na jednom místě. DBK byl vyvinut v rámci socialistického režimu s cílem vytvořit moderní, funkční a dostupné bydlení pro občany. Tyto budovy byly navrženy tak, aby kombinovaly bytové jednotky s veřejnými prostory, jako jsou divadla, knihovny, kulturní centra a obchody. Cílem bylo poskytnout obyvatelům komplexní služby a zajistit tak jejich pohodlí a spokojenost. První DBK byl postaven v Praze v roce 1962 a postupně byly tyto stavby rozšířeny do různých částí Československa. Architektonické projekty DBK byly velmi inovativní a vykazovaly prvky moderního designu, jako jsou jednoduché tvary, využití skla a oceli a přizpůsobitelnost prostor. DBK měl původně pozitivní ohlas mezi obyvateli, protože se jednalo o progresivní a moderní řešení bydlení. Nicméně, po pádu komunistického režimu v roce 1989 se názory na tuto architekturu začaly měnit. Většina DBK začala chátrat a nyní jsou některé z těchto budov dokonce demolovány. Přestože je DBK kontroverzní, zůstává důležitou součástí české architektonické historie. Mnoho těchto budov je stále obýváno a některé byly přestavěny a modernizovány tak, aby vyhovovaly současným potřebám. Dům bytové kultury zůstává připomínkou éry socialistického bydlení v Československu a svým způsobem byl významným přínosem pro současnou architekturu.
Dům bytové kultury (DBK, Domov, žertovně nazývaný ollok, podle písmen „dbk“ v logu) je stále obchodní dům v Praze 4, nad stanicí metra Budějovická, na Budějovickém náměstí.
Popis a interiér
Interiér budovy: Proluka mezi patry posunutými o půl podlaží, využitá pro eskalátory. +more Jde o relativně rozlehlou stavbu se čtvercovým půdorysem. Má osm pater, zvenku však vypadá mnohem nižší. Uvnitř totiž jednotlivá patra nejsou nad sebou - v jedné polovině jsou nad sebou umístěna patra lichá, ve druhé pak patra sudá a vůči sobě navzájem nejsou ve stejné úrovni. Fakticky tedy budova má jen čtyři plnohodnotná nadzemní patra. Uprostřed budovy se nachází velký otevřený prostor a po jeho stranách jsou umístěny eskalátory. Tento prostor se však velmi náročně klimatizuje.
Výstavba budovy trvala deset let (1971-1981); po otevření byla označena za dům 21. století.
Dekorace v nosném betonu, v interiéru stavby (Slavoj Nejdl) Veřejným prostorám v interiéru již od projektu dominuje tmavočerveně mořené dřevo na obkladech stěn, na zábradlí a jako dekorativní prvek zpestřující různá zákoutí. +more V protikladu je zde použito tmavozeleně mořené dřevo, zejména jako nízké přepážky mezi prodejními odděleními; ve velké míře je užito v technickém a administrativním zázemí budovy (podhledy stropů na schodišti, dřevěné zábradlí).
Vnitřní úpravy
Budova dosti utrpěla postupnými rekonstrukcemi. Drastická rekonstrukce spojená s likvidací většiny originálního vnitřního vybavení proběhla v polovině 90. +more let. V letech 1991-1995 zde působila Ikea. V roce 2006 byla provedena rozsáhlá přestavba, zaměřená zejména na přístupnost (bezbariérovost).
Současný vlastník lpí na původním zachování funkce budovy v co nejvyšší, „ekonomicky“ únosné míře. „V 1. patře je vlastně jenom jedna pasáž, která vede kolem dokola.“
Historie a architektura
Pohled na DBK od jihozápadu. +more Dům bytové kultury je jeden z nejvýznamnějších a také nejznámějších děl Věry Machoninové, která spolupracovala velice často se svým manželem Vladimírem Machoninem. Budova Domu bytové kultury je ovšem samostatný projekt pouze Věry Machoninové. Manželům Machoninovým byla zakázána činnost krátce před otevřením jejich společného díla - obchodního domu Kotva na pražském náměstí Republiky. Projekt Domu bytové kultury byl však již v té době schválen k realizaci. Autorka kvůli politicky motivovanému zákazu veřejně tvořit mnoho svého času trávila při odborném autorském dohledu při stavebních pracích. Díky tomu vznikl unikátní celek - podle slov architektky „reprezentativní výstavní plocha nábytku“.
Stavba byla schopná konkurovat jiným významným projektům v tehdejším architektonickém světě. Připomíná tvorbu anglického architekta Jamese Stirlinga. +more Stavby podobného charakteru nejsou u nás vůbec zastoupeny, vyjma tvorby právě manželů Machoninových. Nezapře ani inspiraci ve skandinávské architektuře. Přes použití moderních materiálů, jako je hliník nebo obrovské masy betonu použité na nosné sloupy, stavba působí nezvykle „přírodně“.
Plášť budovy
Na vnější opláštění stavby byl použit atmofix (obdoba patinující cortenové oceli z USA), československý patent, původně vyvinutý pro ochranu telegrafních sloupů na Sibiři. Jedná se o plechové pláty z oceli vhodného složení, na jejichž povrchu se časem vytváří odolná rez, která je konzervuje proti další korozi. +more Byly použity také na fasádu OD Kotva a na fasádu Libereckého OD Ještěd.
Idea okolí
Navíc byla velice pečlivě vybírána úprava navazujícího okolí (včetně travnatých ploch), proto nelze prohlásit, že by šlo o necitlivě postavenou „krabici“: Součástí celkového projektu byly i projekty okolní zeleně, obchodní pasáže a tří dalších budov na Budějovickém náměstí. V současné době je dodržen původní projekt (bez konceptu zeleně) rozmístění dalších budov - ale pouze v hmotovém měřítku: Výtvarně, tvarově a barevně stavby, které vznikly nejbližším okolí DBK, bohužel stavbu obchodního domu zatlačují a znehodnocují v celkovém dojmu. +more Původně se počítalo se „solitérním“ působením všech plánovaných staveb. Stejně jako DBK měly stavby vynikat až sochařským dojmem, s vysoce kladeným důrazem na tvarovaní jednotlivých částí staveb a okolního prostředí.
Odkazy
Reference
Související články
seznam nákupních center v Praze * Budějovické náměstí * Budějovická (stanice metra)
Externí odkazy
[url=http://www. archiweb. +morecz/buildings. php. action=show&id=890&type=arch]Dům bytové kultury[/url], archiweb. cz; Lukáš Beran, 26. 8. 2006. Navštíveno 2020-03-11. * [url=http://www. maxidesign. cz/vystava-vera-a-vladimir-machoninovi-virtualni-prohlidka--cl-235. html]Výstava Věra a Vladimír Machoninovi[/url] , maxidesign. cz; 25. 1. 2011. Navštíveno 2020-03-11.
Kategorie:Brutalistické obchodní domy v Praze Kategorie:Stavby Věry Machoninové Kategorie:Stavby v Krči Kategorie:Postaveno v Česku 1981 Kategorie:Moderní architektura v Praze