Epoché

Slovem epoché, řecky „zdržení se“, vyjadřovali řečtí skeptici opatrný postoj odložení úsudku, snahu neunáhlit se a nepodlehnout prvnímu dojmu. V pyrrhonismu znamená dokonce radu nerozhodovat se vůbec, protože k tomu nemáme dostatečné vědění.

V Husserlově fenomenologii je epoché první krok fenomenologické redukce, totiž předběžné vyřazení („uzávorkování“, Einklammerung) nekriticky či naivně přijímaných předpokladů o vnímaném předmětu, především předpokladu jeho skutečnosti. Naše intence, přirozeně zaměřená na předmět sám, se totiž jaksi vrhá na tento předmět a tudíž si nevšímá podoby, jak se naší zkušenosti dává, čili fenoménu. +more Naopak epoché umožňuje zkoumat přesnou podobu zkušenosti a redukovat ji na čistý fenomén. Teprve po této odbočce a po prozkoumání fenoménu dostává naše poznání světa i vědecky zajištěný základ.

Tento postup doporučuje už Aristoteles, metodickou pochybnost a odmítnutí běžných domněnek o skutečnosti jako cestu k nepochybnému poznání objevil Descartes, na něhož Husserl přímo navazuje a odkazuje.

Reference

Související články

Fenomenologie * Edmund Husserl

Literatura

Husserl, E. , Karteziánské meditace. +more Praha 1993 * Husserl, E. , Idea fenomenologie. Praha 2001 * Lyotard, J. -F. , Fenomenologie. Praha 1995 * Merleau-Ponty, M. , Viditelné a neviditelné. Praha 1998 * Patočka, J. , Tělo - společenství - jazyk - svět. Praha 1995 * Patočka, J. , Úvod do fenomenologické filosofie. Praha 1993 * Sokol, J. , Malá filosofie člověka. Praha 2004.

Kategorie:Filozofie