Cesko.wiki Estetický účinek
Author
Albert FloresEstetický účinek je termín používaný v estetice a umění na popis jevu, který se vyznačuje vizuálním dojmem, estetickým potěšením, nebo obdivem způsobeným vjemem nebo zážitkem. Tento termín se zaměřuje na subjektivní reakci diváka, pozorovatele nebo posluchače na jakýkoli objekt nebo umělecké dílo. Estetický účinek může zahrnovat různé aspekty, jako je symetrie, barevnost, rovnováha, kontrast, rytmus a harmonie. Na rozdíl od jiných estetických teorií, které se zaměřují na objektivní kritéria, estetický účinek klade důraz především na individuální vnímání a emocionální reakce. Tento termín je široce používán v různých uměleckých disciplínách, včetně malířství, sochařství, hudby, literatury a filmu. Estetický účinek je jedním z klíčových faktorů, které ovlivňují uměleckou hodnotu a působivost díla.
Estetický účinek je filozofický pojem.
Estetický účinek byl chápán v různých dobách různě. Názor, že estetický účinek znamená, „jak na nás dílo působí z hlediska podílu na idei Krásy“, který zde byl uveden jako první, má za podklad pozdně klasicistní smýšlení, v němž již krása nebyla přisuzována Božímu zjevení, ale přesto byla považována za něco velmi nezávislého na lidském postoji, vzešlého z vyšších sil (v romantismu byl tento přesah nad lidstvo a člověka zkonkretizován - nositelem estetického účinku byly přírodní síly, zejména živly a člověku málo dostupné krajiny). +more Je příznačné, že povstání estetického účinku bylo charakterizováno jako záležitost oproštění se od zájmu či prospěchu (Kant). Později původ estetického účinku „klesl“ na sociální úroveň (diferenciace estetického účinku v poměru k sociálnímu postavení).
V současnosti se estetický účinek vztahuje přímo k subjektu. Uznává se, že každému subjektu působí estetické účinky něco zcela jiného, v závislosti od jeho dosavadních životních zkušeností (historie jeho osobních i sociálních interakcí). +more Uplatňování estetického účinku jako společenské normy je pak považováno za příznak totality.
V dynamickém pojetí vzniká estetický účinek jako výsledek vědomého či mimovědomého porovnání dosavadní zkušenosti se zkušeností aktuální interakce. Estetického účinku je možné dosáhnout tím, že se novou zkušenost podaří uvědoměle či neuvědoměle zařadit k dosavadnímu řádu (konzervativní pojetí). +more Zkušenosti, které se nekryjí se zavedenými, jsou pak odmítány. V modernistickém pojetí - pokud se obě zkušenosti nekryjí, je možné posuzovat novou zkušenost také jako přesah - osvobození od dosavadních konvencí (které je samozřejmě dočasné, protože každý přesah se v tomto historickém postupu posléze může stát základem opakování, konvencí). V postmodernistickém, pluralistickém přístupu se uznává, že uspokojení z řádu světa může být stejně silné jako uspokojení z přesahu vlastní zkušenosti a toleruje se libovolné uplatňování toho kterého přístupu v dané situaci, pokud probíhá bez perzekuce přístupu protikladného. Jednostranná převaha uplatňování prvního či druhého přístupu je pak připisována psychologickém založení - první typ je spíše neurotický, druhý skeptický.
Zdrojem, jehož hlavním účelem je vytváření estetického účinku (nezaměňovat s krásou, neboť estetický účinek může mít i záporné rysy), je umění.