Felogén je pojem z oblasti vědy, který označuje tkáňové a buněčné procesy, které jsou zodpovědné za sekundární růst rostlin. Jedná se o typ růstu, který se odehrává po primárním růstu, který je zodpovědný za vytváření primárních rostlinných orgánů, jako jsou kořeny a lodyhy.
Felogén je tvořen dvěma hlavními částmi – felodermou a felogenem. Feloderm je vnější vrstva felogenu, který produkuje korkovou vrstvu, která chrání rostlinu před výkyvy teploty, ztrátou vody a vnějším poškozením. Felogen je vnitřní vrstva felogenu a produkuje nové rostlinné tkáně, které přispívají k sekundárnímu růstu rostliny, jako je dřevo nebo kůra.
Felogén je velmi důležitý pro rostliny, protože jim umožňuje přizpůsobit se na různé životní podmínky. Sekundární růst zvyšuje pevnost rostliny a umožňuje jí růst i v šíři. Díky felogénu mohou rostliny vytvářet nové vrstvy ročního přírůstku dřeva, což je základ pro vytváření kmenů a větví.
Felogén je také klíčový pro produkci ligninu, látky zodpovědné za ztuhlost buněčných stěn rostlin. Lignin je důležitý pro stabilitu a pevnost rostlin a je nezbytný pro přenos vody a živin v rostlině.
Celkově lze říci, že felogén je důležitý proces pro rostliny, který jim umožňuje růst a adaptaci na své okolí. Bez felogénu by rostliny neměly schopnost růst v tloušťku ani odolávat vnějším vlivům.
Schéma ukazující vliv zakládání nového felogénu na rozpraskání borky.
Felogén (perikambium, korkové kambium) je druhotný meristém, který se zakládá pod pokožkou rostlin a způsobuje její tloustnutí. Směrem dovnitř stonku vytváří parenchymatické buňky zelené kůry. Ty obsahují četné chloroplasty a na vnější stranu stonku odděluje buňky korku. Korek může vznikat i na místě poranění rostliny (prasklá hlíza kedlubnu). Takové korkové vrstvy se mohou trhat, proto felogén zastaví svou činnost a v hlubších vrstvách se zakládá felogén nový. Odumřelá vnější pletiva se odlučují jako borka. Protože korkovými pletivy by byl vnitřek rostliny úplně oddělen od vnějšího prostředí a znemožněna výměna plynů, jsou v korkovém pletivu čočinky (lenticely), vyplněné odumřelými buňkami s velkými mezibuněčnými prostorami, umožňujícími výměnu plynů. Lenticely jsou patrné např. na větvičkách černého bezu, břízy aj.
Cesko.wiki 
