Fiskální oblast
Author
Albert FloresHistorie
Záhy po vzniku říše Sung její vláda zřídila instituci fiskálních komisařů čuan-jün-š’ , Jejich úřad se nazýval čuan-jün-s’ . Zkrácené označení pro fiskální komisaře, resp. +more jejich úřady bylo cchao-s’ . Původně dozírali na místní úřady s úkolem zajistit zásobování armády pro tažení při sjednocování Číny, která probíhala v letech 963-978. Záhy se jejich pravomoc rozšířila na celkovou správu svěřené oblasti a stali se významnou částí sungské administrativy.
Obvod působnosti fiskálního komisaře nesl označení tao , doslova „cesta“. Roku 997 byly oblasti tao přejmenovány na lu se stejným významem.
Roku 991 vláda zřídila dalšího komisaře, pro justiční záležitosti. Jeho titul zněl tchi-tien sing-jü kung-š’ . +more Zkráceně sien-s’. Justiční komisař kontroloval právní a trestní politiku podřízených krajů a prefektur, s fiskálním komisařem hodnotil úředníky ve svěřené oblasti lu. Zprvu byl podřízen fiskálnímu komisaři, od roku 1007 mu byl postaven na roveň. V letech 1020-26 měl zodpovědnost i za rozvoj zemědělství. V letech 1028-33 a 1064-69 byl úřad justičního komisaře zrušen.
Za třetího císaře Čen-cunga (vládl 997-1022) začali působit i komisaři pro vojenské záležitosti. Úřad byl průběžně přejmenováván. +more Nazývali se ťing-lüe an-fu-š’, či šuaj-s’ , nebo též šuaj-čchen, an-fu š’ atd. V pohraničních oblastech se vojenští komisaři stávali dominantní postavou koordinující civilní i vojenské úřady, zvláště v období jižní Sung (1127-1279), kdy občas tento post zastávali i caj-siangové, to jest členové císařské rady. Naopak ve vnitrozemí byli vlivnější fiskální komisaři.
Císař Šen-cung (vládl 1067-1085) zřídil ještě funkci komisaře pro zásobování, který měl na starosti vládní sýpky. Nazýval se fa-jün-š’ , či tchi-ťü čchang-pching kung-š’ , zkráceně cchang-s’ Dozíral na spravování státních monopolů, tedy těžbu a distribuci soli a železa. +more Odpovídal za provoz státních sýpek, to jest dohlížel nad zásobami zrna, jeho dopravou do metropole a velkých měst. Řídil regulaci cen potravin prostřednictvím intervenčních nákupů (v dobách přebytku) a prodejů (v obdobích neúrody) obilí. Pečoval o rozvoj zemědělství.
V čele fiskálních oblastí lu pak stáli čtyři rovnoprávní, vzájemně se hlídající, hodnostáři. Souhrnně byli komisaři oblastí lu, případně jejich kanceláře, označováni za „čtyři dozorčí úřady“ s’-ťien-s’ , jednotlivě za „dozorčí úřad“ ťien-s’ .
Fiskálních oblastí bylo k roku 997 patnáct, do roku 1101 se jejich počet zvýšil na sedmnáct, roku 1125 jich bylo už dvacet pět. Po ztrátě severní Číny se jejich počet snížil, v jihosungském období jich bylo kolem šestnácti.
V říši Liao byla lu oblast kmenové armády pu-cu čun. Dělení státu na oblasti lu převzala i říše Ťin. +more V ní existovalo devatenáct oblastí v čele kterých stáli komisaři fiskální, justiční atd. V říši Jüan existovalo 185 oblastí lu, kterým podléhalo 360 prefektur a krajů. Oblasti samy byly podřízeny provinčním pobočkám ústředního sekretariátu. Oblastní úřad se nazýval lu-cung-kuan-fu, v jeho čele stál vrchní dohlížitel ta-lu-chua-čch’ a velitel cung-kuan. Oblasti lu byly rozděleny na malé a velké podle počtu obyvatel.
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Kategorie:Zaniklé části Číny Kategorie:Oblasti Kategorie:Vzniklo v 10. +more století Kategorie:Zaniklo ve 14. století .