Fylgja

Fylgja „průvodkyně, následnice“ (plurál fylgjur), též fylgjukona „doprovázející žena“ je v severském náboženství ženská bytost provázející člověka, jež může být chápána jako jeho strážné božstvo či dvojník, jež tvoří jednu ze složek jedince vedle hamru „podoby, vzevření“, hugru „úmyslu“ a hamingje „štěstěny“. Tato bytost může opouštět svého nositele když spí a navštěvovat jeho přátele či nepřátele, přičemž na sebe často bere zvířecí podobu. Velmi mocný člověk může mít i více fylgjur. Historik Claude Lecouteux přirovnává fylgju k řeckému daimónovi, římskému géniovi a křesťanskému andělu strážnému (seversky fylgjuengill)

Fylgja podobně jako hamingja přechází z jednoho příslušníka rodu na druhého a může tak reprezentovat jednotu rodiny obrozující se v průběhu generací. Byla tak známa také œttarfylgja „průvodkyně rodu“ nebo kynfylgja reprezentující dědičný charakter či nadání členů rodiny. +moreZatímco hamingja představuje štěstěnu rodu tak fylgja se vztahuje spíše k jeho moci a síle. Dalším rozdílem je že zjevení hamingji zpravidla zvěstuje smrt nositele tak zjevení fylgji zvěstuje jeho brzký příchod.

Fylgja má též věštecké kvality a byla ztotožňována s myšlenkami jedince, čímž splývá s hugrem. Zvířecí podoba fylgji závisí často právě na úmyslech jejího nositele - v případě že jsou nepřátelské vůči tomu komu se zjeví má typicky podobu vlka. +more Zjevení fylgji před příchodem jedince na určité místo lze chápat tak že hugr, které však muselo ulehnout ke spánku, se v podobě fylgji dostává na určené místo kam tělo pohání.

Jako Fyelgie se zmiňuje také na Kravařsku neboli Novojičínsku (Kuhländchen).

Reference

Kategorie:Severské náboženství Kategorie:Bytosti severské mytologie Kategorie:Strážná božstva