Gelové zvlákňování

Gelové zvlákňování (angl.:gel spinning, něm.: Gelspinnen) je způsob výroby syntetických vláken z molekulárního roztoku.

Technologie je známá od roku 1957, pod tímto označením byla v roce 1979 patentována a prakticky se používá od začátku 80. let minulého století.

Princip

Neorientované, zauzlené uhlíkové řetězce s molární hmotností nad 1 milion se rozpustí v polymerním roztoku. Po zvláknění vzniká ve srážecí lázni síť řetězců s rosolovitým charakterem, která se dá v několika stupních až tisícinásobně dloužit. +more Vlákna mají zpravidla tím vyšší pevnost, čím nižší je orientace řetězců v roztoku.

Postup výroby při zvlákňování se dá rozdělit na tři části: * rozpouštění PE při 100 °C * protlačování roztoku tryskou (otvory o průměru 0,5-1 mm) do studené vodní lázně * dloužení za studena - sušení - dloužení při cca 140 °C.

Použití

Gelové zvlákňování se používá převážně při výrobě polyethylenových vláken s vysokou tažnou pevností (např. Dyneema ® se specifickou pevností 2,65 GPa a modulem 87 GPa). +more Na tento způsob se však dá také zvlákňovat např. PAC nebo PVC.

Literatura

Koslowski: Chemiefaser-Lexikon:Begriffe-Zahlen-Handelsnamen, Deutscher Fachverlag 2008, * Fourné: Synthetische Fasern, Hanser Verlag 1995, (str. 138) * Flemming/Ziegmann/ Roth: Faservebundbauweisen, Springer-Verlag 1995, (str. +more 101).

Reference

Kategorie:Textilní vlákna Kategorie:Umělá textilní vlákna Kategorie:Zvlákňování