Geochronologie
Author
Albert FloresGeochronologická spirála Geochronologie je jedna ze základních metod, pomocí které se v geologii určuje stáří hornin, minerálů a dalších přírodních objektů. K určení stáří se využívá radioaktivního rozpadu některých přírodních prvků jako například izotopu 238U na stabilní izotop 206Pb, který je závislý na stanovení přesného poločasu rozpadu, respektive na rozpadové konstantě lambda.
U geochronologie je nezbytný předpoklad, že rozpad je exponenciální a zcela nezávislý na změně chemických a fyzikálních podmínek a jejich změně. Stáří se určuje hlavně podle těžších radioizotopů, které mají dlouhý poločas rozpadu, jelikož stáří hornin často sahá až několik miliard let zpět. +more Nejvhodnější jsou pro geochronologii izotopy, které existují po celou dobu existence Země.
K tomu, aby se dala geochronologie aktivně využívat, je nutné splnit některé základní podmínky, mezi které patří, že studované vzorky musí být stejného stáří, a sledované vzorky musí pocházet z uzavřeného systému, aby během jeho existence nedošlo k migraci izotopů. Experimentálně musí být dostatečně určena rozpadová konstanta. +more Sledovaný vzorek musí být dostatečně reprezentativní pro sledovanou oblast a použitá metodika musí být dobře známá a přesná.
Mezi nejčastěji využívané metody patří určování stáří pomocí několika rozpadových řad. Patří mezi ně: * Kalium-argonová metoda - využívá rozpadu 40K na 40Ar * Argon-argonová metoda - sledování poměru 40Ar na 39Ar * Rubidium-stronciová metoda - založena na rozpadu 87Rb na stabilní izotop 87Sr * Samarium-Neodymová metoda - využívá rozpadu izotopu 147Sm na 143Nd, kterým se datuje až 4,5 miliardy let zpět * Metoda uran-thorium-olovo - založena na rozpadu tří mateřských izotopů (238U, 235U, 232Th) se složitými rozpadovými řadami na stabilní izotopy olova 206Pb, 207Pb a 208Pb. +more Praktické využití je pro horniny starší jeden milión let. * Radiouhlíková metoda - využívá rozpadu izotopu 14C, ale tato metodika se využívá pouze pro organickou hmotu, která není starší 50 000 let, některé prameny dokonce udávají pouze 25 000 let.