Globální stmívání

Čínou může představovat snížení intenzity dopadajícího světla až o pětinu. Globální stmívání (anglicky Global dimming) je označení pro postupné snižování množství slunečního záření dopadajícího na Zemi. Tento jev má pravděpodobně dlouhodobější průběh, byl však poprvé jednoznačně zpozorován až na počátku 90. let (Ohmura a kol. 1989 a Stanhill a Moreshet 1992). Do trochu širšího povědomí se dostal až po publikaci některých výsledků pozorování v časopise Nature a zejména po odvysílání dokumentu Global Dimming stanice BBC, věnovanému této problematice (13. leden 2005).

Příčina

Příčina tohoto jevu je dána především změnami ve složení pevných částeček v oblacích za posledních několik desetiletí. Oblaka v neznečištěné atmosféře obsahují vodní páru, ale i přirozené (neantropogenní) pevné částice (například fragmenty mořské soli, písku apod. +more), na které může vodní pára přilnout a kondenzovat. Za posledních 30 let se objem těchto částeček zvýšil na desetinásobek, a zatímco dříve převládala zkondenzovaná voda, schopná propouštět dopadající světlo, při současném znečištění atmosféry se stále znatelněji projevuje odrazivost právě těchto pevných částeček, a kvůli nim určité procento slunečního záření na zemský povrch neproniká a odráží se zpět do vesmíru. (Toto v menší míře platí i pro záření odražené od povrchu Země. ).

Ověřování

Nezávislé výzkumy v Indii a Nizozemsku ukázaly, že během posledních cca 40 let dochází k poklesu množství slunečního záření, které pronikne na povrch Země. Rychlost poklesu, aproximovaná na povrch celé planety, přitom vychází asi 2-3 % na desetiletí. +more Tato aproximace je ovšem velmi hrubá, neboť různé části zemského povrchu mají různý příjem slunečního záření a z bodových měření se na chování takto heterogenního celku velmi špatně usuzuje. Navíc jednotlivé měřící přístroje, používané v průběhu let, nemusely být shodně nakalibrovány.

Další doklady tohoto jevu

První zjištění

Gerry Stanhill, izraelský vědec, v 60. letech monitoroval množství dopadajícího světla na izraelskou půdu kvůli určení optimální míry zavlažování. +more Ke konci 80. let provedl nová měření a zjistil, že hodnoty slunečního záření jsou o 22 % menší než ty ze začátku 60. let. Výsledky publikoval, ale byly ignorovány nebo považovány za chybné.

Nezávisle na Stanhillovi dospěla ke stejným výsledkům studentka klimatologie Beate Liepertová a A. Ohmura.

Souvislost s leteckou dopravou

Po 11. +more září 2001, kdy byla v USA přerušena na 3 dny letecká doprava, došlo k značnému vyčištění atmosféry. V prvních třech dnech byl navíc zjištěn vzrůst denní teplotní amplitudy (rozdílu mezi minimální a maximální teplotou) o 1 °C. (Hodnoty byly měřeny z více než 5000 míst po celém území USA, analýzu provedl David Trevis. ) Tento nárůst nebyl pozorován nikdy v předchozích 30 letech.

Srovnávací měření na severních a jižních Maledivách ukázalo rozdíl v poklesu slunečního záření - na severních ostrovech, které jsou ovlivněny znečištěním vzduchu z Indie a nad nimiž je mezinárodní letecký koridor, byl zaznamenán pokles dopadajícího záření o 10 %. Do té doby se vědci domnívali, že vliv znečištění a letecké dopravy na intenzitu záření je 0,5 až 1 procento.

Vypařování vody

Dva australští meteorologové z měření výparu vody, prováděného po desetiletí stejnou metodou na mnoha místech světa, zjistili, že množství vypařené vody se v posledních letech snížilo. Teplota však zůstávala stejná. +more Výpar přitom nejvíce závisí na příkonu záření, neboť vypařená voda nese vlastně energii dopadajícího záření, transformovanou na latentní teplo. Pozdější výpočet úbytku výparu na základě zjištěného úbytku slunečního záření korespondoval s úbytkem výparu podle měření ve všech oblastech, kde se toto měření provádělo.

Monzuny

Globální stmívání též pravděpodobně bylo příčinou selhání pohybu úrodných dešťů (monzunů) nad oblastí afrického Sahelu posledních zhruba 20 let 20. století. +more Podmínkou pro jejich posun z rovníkové oblasti je zahřívání povrchu Země v subtropickém pásmu, který vlivem globálního stmívání zřejmě nebyl dostatečný. Důsledkem tohoto selhání byla rozsáhlá sucha a hladomor milionů lidí žijící v této oblasti.

Další projevy

Po roce 2000 ukazují některá meteorologická data na možné zintenzivnění procesu globálního oteplování, v souvislosti s poklesem produkce znečišťujících látek v Evropě. Důsledkem mohly být např. +more extrémní vedra a sucha v roce 2003 a 2005.

Konstatování globálního stmívání

Rozsáhlý výzkum mnoha nezávislými metodami, s mezinárodní účastí a za 26 milionů dolarů došel k závěru, že za poslední čtyři desítky let došlo k poklesu záření globálně asi o 10 %, lokální pokles závisí na poloze. Nejvyšší pokles, související s nejvyšší mírou atmosférického znečištění, je odhadován pro střední severní šířky (kde je koncentrována většina nejvyspělejších států) a je udáván kolem 22 %.

Důsledek objevu

Pro mnoho klimatologů a vědců příbuzných oborů znamenalo objevení globálního stmívání zevrubné přepracování klimatických modelů. Obecně však tento objev s velkou pravděpodobností znamená podcenění našich představ o míře globálního oteplování, neboť tyto dva jevy, působící proti sobě, se do jisté míry neutralizují.

Určité pochybnosti

Srovnáváním velkého množství dat o zemědělské produkci (včetně lokálně působících místních rolníků, u nichž nelze očekávat výrazné rozdíly v intenzifikaci zemědělství), neukázalo žádný signifikantní pokles výnosů. Ovšem produkce lanýžů jasně vykazuje velké ztráty pouze kvůli zhoršování životního prostředí. +more Francie za posledních 100 let vykazuje v produkci lanýžů ztráty z 2000 tun ročně na dnešních 20 tun ročně. Primární produkce se významně neliší ani v jiných typech ekosystémů, včetně otevřených oceánů.

Dle některých informačních zdrojů nebyl zaznamenán významný rozdíl v odrazu slunečního záření od mraků. Z toho plyne, že záření musí být pohlcováno přímo v atmosféře. +more Toto pohlcení by mohly zajistit tmavé partikule, ovšem jejich pokles by zákonitě vedl spíše k ochlazení (nedocházelo by k pohlcování části záření atmosférou a toto záření by se po jeho proniknutí až na povrch zčásti odráželo pryč do vesmíru).

Ukazuje se také, že albedo Země, měřené jako množství záření dopadajícího na přivrácený povrch Měsíce, bylo v období 1984-2003 výrazně nejnižší v období 1999-2001.

Množství odpařené vody z volného povrchu kromě intenzity slunečního záření také závisí na relativní vlhkosti a větru. Ukazuje se ovšem, že tyto veličiny prochází rovněž dlouhodobými změnami a s ohledem na to, že tyto změny dosud nejsou uspokojivě zmapovány, sráží to údernost závěru získaného z tohoto poznatku.

Asi 2/3 planety jsou pokryty mořem a data o bilanci záření nad oceánem neexistují v potřebné míře.

Možné důsledky, vazba na globální oteplování

Vzhledem k snaze snižovat znečišťování atmosféry lze očekávat, že procesy související s globálním stmíváním budou do budoucna intenzivnější (vzroste-li propustnost čistších mraků vůči slunečnímu záření, víc jej na povrch Země dopadne). To by mohlo vést k dalekosáhlým změnám v celosvětovém klimatu. +more V jistém smyslu se mohou znásobit důsledky omezení globálního stmívání a pokračujícího nárůstů koncentrace skleníkových plynů. Extrémní odhady počítají s nárůstem průměrných teplot vzduchu až o 10 °C do konce století. Navíc by se v souvislosti s táním grónského ledovce mohly změnit směry hlavních mořských proudů a v souvislosti s roztáváním permafrostu na Sibiři by se mohly uvolnit zdejší zásoby metanu, silného skleníkového plynu. Tato katastrofa by mohla být podobná změnám klimatu v období velkých vymírání v minulosti.

Uvedené důsledky jsou samozřejmě silně spekulativní. Je potřeba si uvědomit, že počítačové modely klimatu pracují s velmi malým množstvím vstupních dat (ve srovnáním s tím, jak je klima komplikovaný proces) a že představy vědců o budoucím vývoji klimatu se výrazně mění, jak jsou popisovány a kvantifikovány další procesy probíhající na Zemi.

Odkazy

Reference

Literatura

Ohmura, A. , Gilgen, H. +more, Wild, M. : Global Energy Balance Archive GEBA, World Climate Program-Water Project A7, Report 1: Introduction, Zuercher Geografische Schriften Nr. 34, Verlag der Fach-vereine, Zuerich, 1989, str 62. * Stanhill, G. , Cohen, S. : Global Dimming: a review of the evidence for a widespread and significant reduction in global radiation with discussion of its probable causes and possible agricultural consequences. Agricultural and Forest Meteorology, 2001, str. 107, 255-278.

Související články

Globální oteplování * Smog * Chemtrail * Kyselý déšť

Externí odkazy

[url=://www. bbc. +moreco. uk/sn/tvradio/programmes/horizon/dimming_prog_summary. shtml * [url=http://www. oteplovani. cz/]url=https://web. archive. org/web/20050120084546/http://blisty. cz/2005/1/17/art21551. html]Globální stmívání[/url] na Britských listech * pořad BBC:[/url]Oteplování. cz[/url] - problematika globálního stmívání v kontextu změny klimatu * [url=http://www. youtube. com/watch. v=XkEys3PeseA]A Surprising idea for "solving" climate change[/url] - environmentalista David Keith na setkání TEDtalks představuje veřejnosti metodu zamezení globálního oteplování prostřednictvím globálního stmívání * [url=https://www. euro. cz/udalosti/umele-ochlazeni-zeme-americti-vedci-1443237]Umělé ochlazení Země může fungovat, tvrdí američtí geoinženýři[/url] * [url=https://www. osel. cz/12501-geoinzenyri-navrhuji-zchlazeni-polu-aerosoly-je-proveditelne-a-levne. html]Plán pro geoinženýry: Zchlazení pólů aerosoly je proveditelné a levné[/url].

Kategorie:Klimatické změny Kategorie:Ochrana přírody Kategorie:Znečištění ovzduší