Gravettien
Author
Albert FloresGravettien je z období mladého paleolitu a je nazýván po místě nálezu u Gravety v Dordogni ve Francii. Časové zařazení tohoto období se pohybuje přibližně od 29 000 do 22 000 před naším letopočtem. Během gravettienu se v Evropě objevují nové techniky zpracování kamene, například štípaní mikrolity, které byly následně vkládány do drátěných rámů na hroty, špičky nebo naběrače. Tento osudový krok umožnil nástup lovce a skladatele a zároveň učinil z gravettienistů jedny z prvních umělců v historii lidstva. Dochované výrobky této doby zahrnují nejen nástroje, ale také zdobené předměty, jako jsou šperky z kostí či zubů, figurky či nástroje z uměle vytvarované hlíny. Typická pro gravettien jsou také tzv. venusky (figurky ženských postav s předimenzovanými pohlavními znaky), které se našly například u Dolních Věstonic, Willendorfu, Lespugue, a dalších lokalit. Gravetienská kultura se rozšířila do velké části Evropy, kromě Skandinávie. Důraz je kladen na lov a sběrplodů a rekonstrukce teploty prostředí (někde bylo ). Na konci gravettien vymírají mamuti a ze severu sem zasahuje poslední dobou ledovou moskevská kultura.
Gravetský hrot Gravetský hrot s řapem typu Font-Robert Gravettien je archeologická kultura, která zaujímala střední část mladého paleolitu (přibližně 30-20 tisíc let BP, těžiště zhruba 27-24 tisíc let BP). Období je pojmenováno podle lokality La Gravette v departementu Dordogne ve Francii.
Rozšíření a rozdělení
Gravettien je znám z širokého geografického prostoru od Portugalska k Německu, od Belgie k Rusku. Můžeme jej rozdělit na dvě facie, které souvisí mimo jiné s jeho sídlení dynamikou. +more Starší, zvaná pavlovien (zhruba 30-25 tisíc let BP), je charakterizována osídlením centrálních oblastí (střední Podunají). Mladší willendorf-kostěnkien (přibližně 25-20 tisíc let BP) zaujímá širší geografický prostor.
Klima
Glaciální (würmské) období je v tomto období charakteristické častými klimatickými výkyvy, přičemž obecně jej můžeme označit za studené a suché (vrchol studeného klimatu byl cca 24-18 tisíc let BP). Letní období bylo krátké, ale relativně teplé, což způsobovalo tání permafrostu a následný půdotok.
Hmotná kultura
Nejčastějším archeologickým pramenem (platí pro celý paleolit) je kamenná štípaná industrie. Pro gravettien je typická retušovaná čepelová industrie. +more Mezi nástroji se hojně vyskytují rydla, škrabadla, hroty s otupeným bokem (zastoupení či podoba nástrojů může být regionálně specifická). Dalším pramenem je četná a značně vyspělá kostěná a parohová industrie. Je doloženo i mletí obilí.
Umění gravettienu
Umění gravettienu je vysoce rozvinuté. Patří sem zejména ženské plastiky (tzv. +more venuše), které mohou být i silně stylizované. K nejznámějším plastikám patří Věstonická venuše (pavlovien), dále venuše z Moravan nad Váhom (Slovensko), venuše z Lespugue, hlavička z Brassempouy (Francie), venuše z Grimaldi (Itálie), Willendorfská venuše (Rakousko) či venuše z lokality Kostěnki (Rusko). Četné jsou i plastiky zvířat a skalní umění. Ke skalnímu umění patří například malby v podobě negativních otisků rukou z francouzské jeskyně Pech Merle či stovky rytin zvířat na lokalitě Foz Côa v Portugalsku).
image:Venus of Brassempouy.jpg|Venuše z Brassempouy image:Pech_Merle_main.jpg|Jeskyně Pech Merle
image:VenusWillendorf.jpg|Willendorfská venuše image:Rock Art Foz Coa 01.jpg|Skalní rytiny v Foz Côa