Gruzínská vojenská cesta

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Pohled ze stanice ISS od severu na cestu procházející sídlem Stepancminda. Vpravo je hora Kazbek. Gruzínská vojenská cesta ( [Sakartvelos samchedro gza], [Vojenno-Gruzinskaja doroga]) je historický název hlavní cesty přes Velký Kavkaz spojující město Tbilisi v Gruzii a město Vladikavkaz v Severní Osetii (Rusku). Alternativními cestami přes Kavkaz západně od Gruzínské vojenské cesty jsou Transkavkazská magistrála (Rokským tunelem nedaleko Rokského průsmyku do Cchinvali) a Osetská vojenská silnice (přes Mamisonský průsmyk do Kutaisi).

+more images (1)

Popis

náhled| Gruzínská vojenská cesta je dlouhá 213 km. +more Od Vladikavkazu stoupá údolím řeky Terek do Darialského průsmyku, tunely křižuje boční kavkazský hřbet, vstupuje na území Gruzie a po úpatí hory Kazbek prochází městečkem Stepancminda (dříve Kazbegi). U vesnice Almassiani se silnice stáčí do rokle řeky Baidarka (pravého přítoku řeky Terek). Na jejím jižním konci překonává hlavní hřeben Velkého Kavkazu (též zvaném Mtiuleti hřeben) Křížovým průsmykem v nadmořské výšce 2 395 m. Za průsmykem začíná klesat kolem bývalé poštovní stanice Gudauri (výška 2 196 m) a serpentinami dolů do údolí řeky Bílá Aragvi. Tuto řeku pak sleduje až k soutoku s jejím ramenem Černá Aragvi (též Gudamaqri Aragvi), míjí Žinvalskou přehradu a podél Aragvi probíhá až k jejímu soutoku s Kurou u Mcchety nedaleko Tbilisi.

V současnosti je ve výstavbě necelých 10 km dlouhý tunel pod lyžařským střediskem Gudauri.

Historie

Trasa byla známá již ve starověku. Od samého začátku byla využívána různými vojsky (např. +more římské, perské, mongolské), kupci a celými národy putujícími mezi Evropou a Asií.

Název se váže k první rekonstrukci v devatenáctém století, která zvýšila její vojenský význam. Zásluhu na tom měli ruští vládcové, kteří ji rozšířili a zpevnili tak, aby tudy mohli transportovat vojenskou techniku a mužstvo do oblasti válek s Tureckem a kavkazskými národy.

Vybudována byla po roce 1783, kdy se Kartli-kachetijské carství (dnešní východní Gruzie) stalo na vlastní žádost ruským protektorátem. Současně byla založena i pevnost Vladikavkaz v Severní Osetii, výchozí bod cesty. +more Výstavba byla dokončena roku 1799. Poté, co byla východní Gruzie roku 1801 připojena k ruskému impériu, začala rekonstrukce povrchu silnice, která trvala do roku 1863. Cesta sehrála významnou roli v rozvoji hospodářských vztahů mezi Ruskem a Zakavkazskem.

I v 21. století je významnou dopravní trasou spojující Rusko nejenom s Gruzií, ale i s Arménií, blokovanou z východu nepřátelským Ázerbájdžánem. +more Od 11. července 2006 byla cesta Ruskem uzavřena. Formálním důvodem byla rekonstrukce pohraničního přechodu Vrchní Lars ( [Věrchnij Lars]). Průjezd byl opět možný od 1. března 2010, avšak pouze pro občany Společenství nezávislých států a Gruzie, tj. turisté ze zemí EU, včetně České republiky, jej využívat nemohli. Od srpna 2012 byl přechod otevřen i pro občany třetích zemí.

Cminda Sameba na úpatí hory Kazbek

Pozoruhodnosti

K pozoruhodnostem podél cesty patří

* Darialská soutěska s pevností Darialskoe postaveného v roce 1804 na obranu cesty * Zřícenina Darialské tvrze a věznice v Darialské soutěsce (zámek královny Tamary) * Hora Kazbek (5033 m n. m. +more), třetí nejvyšší hora Gruzie a šestá nejvyšší hora Kavkazu * Kostel Nejsvětější Trojice, zvaný též Cminda Sameba, nad městečkem Stepancminda (dříve Kazbegi) v nadmořské výšce přes 2170 m * Kostel v Garbani z 9. - 10. století ve vesnici Garbani, 8 km od Stepancmindy a pevnůstka v sousední Sioni * Historické město Mccheta (přijaté na Seznam světového dědictví UNESCO), bývalé hlavní město Gruzie, u přítoku řeky Aragvi do řeky Kury, založené ve druhé polovině prvního tisíciletí před naším letopočtem * Klášter Džvari, v překladu "Chrám Kříže" ze 6. století * Katedrála "životodárných sloupů" Sveticchoveli z 11. století v Mcchetě * Středověká pevnost Ananuri ze 17. století * Hydroelektrárna Zahesi na řece Kura u města Mccheta.

Lyžařský areál Gudauri v nadmořské výšce 2196 m Výhledy na horské panoráma podél cesty jsou úchvatné. +more V místech, kde je vozovka vytesána do skalního masívu se z jedné strany tyčí do závratné výše skály, které z druhé strany cesty padají do hlubokého údolí.

Nedaleko bývalé poštovní stanice v Gudauri postavili rakouští a švédští investoři v nadmořské výšce 2196 m čtyřhvězdičkový sportovní hotel s tenisovou halou a lyžařskými vleky. Areál zahrnuje i chatky pro lyžařské svazy provozující heliskiing (sjezdové lyžování mimo rekreační areály používající vrtulník místo lyžařského vleku).

Spisovatelé Alexandr Sergejevič Puškin, Michail Jurjevič Lermontov a Alexandre Dumas starší cestu procestovali a zvěčnili ve svých povídkách.