Gymnázium Uničov

Gymnázium Uničov je všeobecné gymnázium poskytující osmileté a čtyřleté vzdělávací programy zakončené maturitní zkouškou.

Historie

Uničovské reálné gymnázium bylo zřízeno ministerským výnosem v říjnu 1870 a stalo se tak jednou z prvních škol tohoto typu na území Moravy. Jejím prvním ředitelem se stal Johann Dassenbacher, avšak již v roce 1875 se vedení školy ujal František Otakar Novotný. +more Tento klasický filolog předtím působil na gymnáziu v Praze na Malé Straně, poté v Sučavě na Bukovině, odkud se vrátil do Prahy, načež roku 1875 požádal o ředitelský post v Uničově. Za Novotného direktoriátu škola rychle vzkvétala, jeho zásluhou byla pro gymnázium vystavěna nová budova v sousedství uničovského kostela, do níž se gymnázium přestěhovalo roku 1880. alt=Německé reálné gymnázium bylo založeno v Uničově roku 1870, v této budově na dnešním Kostelním náměstí škola sídlila od roku 1880. Až do roku 1894 byla škola tvořena pouze nižším gymnáziem, takže následující čtyři ročníky studia i závěrečnou maturitní zkoušku museli do té doby zdejší studenti absolvovat jinde. Po rozšíření o vyšší stupeň proběhly v Uničově první maturity v roce 1898. Škola tehdy nesla název Zemské nižší a komunální vyšší gymnázium v Uničově; to znamenalo, že zřizovatelem nižšího stupně byla Moravská země, zatímco vyšší stupeň náležel do správy obce. Od prosince 1908 převzal celé gymnázium do své správy stát.

Studenti a absolventi školy vytvořili feriální (prázdninový) spolek Marsignia, který udržoval vzájemné vazby mezi všemi, kdo v Uničově prošli gymnaziálním studiem. Ve válečném roce 1915 abiturienti založili fond na výstavbu tělocvičny. +more Během první světové války počet studentů klesl na polovinu, takže ve škole v průměru studovalo okolo 110-120 žáků. Učitelský sbor tvořilo cca dvanáct kantorů a maturity se v těchto letech většinou skládaly předčasně, aby oktaváni mohli co nejdříve narukovat a posílit frontové útvary. Do války byli povoláni i někteří z profesorů, několik z nich se už do školy nevrátilo.

Po vyhlášení samostatného Československa se počet studentů dále výrazně snížil. Ministerstvo školství a národní osvěty proto rozhodlo, že od roku 1919 bude gymnázium postupně rušeno; obsazené ročníky měly dokončit studium, ale nové ročníky už nebyly otevírány. +more Pro obyvatelstvo města i blízkého okolí to představovalo velký problém, neboť zdejší mládež by musela za středoškolským studiem dojíždět do jiných měst. Městské zastupitelstvo společně s rodiči studentů a zástupci okolních vesnic prosadilo i přes nesouhlas ministerstva školství zřízení komunálního gymnázia, které postupně nahradilo zanikající gymnázium státní. Škola pod novým názvem existovala dál a od roku 1928 v ní byly opět skládány maturity. Provoz školy financovalo město a okolní obce, část nákladů hradili i studenti, kteří tak museli platit školné. Celé Uničovsko školu podporovalo: zámožnější rodiče dobrovolně platili vyšší školné, než bylo stanoveno, byl založen Spolek pro udržení německé střední školy v Uničově, chudým studentům pomáhal Studentský podpůrný spolek a několik nadací, soukromníci dokonce darovali potřebným studentům obědy.

Po obsazení Uničova wehrmachtem a začlenění města do Velkoněmecké říše v říjnu 1938 se gymnázium přeměnilo na Oberschule für Jungen, tj. vyšší školu pro chlapce. +more Uničovští maturanti (nyní však téměř výhradně Němci, neboť naprostá většina českého obyvatelstva byla po Mnichovu vyhnána) opět rukovali k frontovým útvarům a mnozí zahynuli na bojištích. Během války byl pověřen řízením školy profesor matematiky a deskriptivy Franz Siegel, jenž byl od roku 1944 též uničovským starostou. Z titulu své funkce byl nucen počátkem května 1945 vyjednávat s generálem Schörnerem o osudu města. Schörner ustupující před Rudou armádou chtěl Uničov opevnit a bránit proti útoku Sovětů, což by pro město mělo ničivé důsledky. Siegel tento požadavek odmítl, čímž velmi pravděpodobně zachránil město před totální devastací, a jednotky wehrmachtu ihned pokračovaly dál na západ. Starosta si však byl vědom, že přicházející Rusové s ním jakožto s Němcem nebudou mít zřejmě slitování, a po návratu z radnice proto nejprve zastřelil svoji manželku a pak se sám oběsil.

V září 1945 byla ve škole obnovena výuka pod vedením ředitele Josefa Pokorného; vyučovacím jazykem nyní samozřejmě byla čeština. Naprostá většina uničovských Němců byla z města v následujících měsících odsunuta. +more Reálné gymnázium v dosavadní podobě fungovalo jen do roku 1948. Po únorovém převratu byli žáci prvních tří ročníků převedeni na měšťanské školy a v následujících letech počet studentů natolik klesl, že škola byla roku 1952 zrušena. Právě v té době však začali do města hromadně přicházet noví obyvatelé, kteří zde našli zaměstnání v nově otevřeném strojírenském podniku. Brzy se proto objevila potřeba střední školu obnovit, k čemuž došlo již roku 1954, kdy byla otevřena Jedenáctiletá střední škola v Uničově. Jejím ředitelem se stal Rudolf Malina. V následujícím roce byla dokončena stavba nové moderní školní budovy na třídě Pionýrů a jedenáctiletka se sem v září 1955 přestěhovala. 289x289pixelů.

Od září 1960 získala škola nové vedení v osobě ředitele Dr. Jana Březiny, který zde již dříve působil jako učitel češtiny a filozofie. +more Za jeho působení potkala školu roku 1963 další školská reforma, v jejímž důsledku se nejvyšší tři ročníky oddělily jako Střední všeobecně vzdělávací škola a přesídlily do budovy prvorepublikové české měšťanské školy v Nemocniční ulici. Další změna přišla s rokem 1968, kdy se škola stala čtyřletým gymnáziem. Dr. Březina si svou erudicí i charakterem získával obdiv a sympatie mezi svými kolegy i studenty. Roku 1968 se aktivně zapojil do obrodného procesu, což po srpnové okupaci a nástupu normalizace znamenalo jeho suspendování a odchod na šternberské gymnázium, kde v 70. a 80. letech působil jako řadový učitel.

V letech normalizace vedl školu Jiří Drvota, pod jehož vedením si škola stále držela vysoký kredit. Jeho dvacetileté působení přineslo škole výraznou modernizaci a areál školy byl rozšířen o druhou, novou budovu. +more Roku 1990 se ředitelkou stala Mgr. Hana Šipulová. Polistopadové změny umožnily rozšířit gymnázium o sedmileté a později osmileté studium, které škola zajišťuje dosud. V této době školu navštěvovalo přibližně 450 studentů v šestnácti třídách, učily je čtyři desítky pedagogů (včetně několika externistů), chod školy zajišťovalo deset správních zaměstnanců. Jazykovou výuku zčásti zajišťovali zahraniční lektoři. V roce 1993 zahájil svou činnost pěvecký sbor, velkou popularitu si v 90. letech získal taneční soubor Styl. V téže době zde také začal fungovat smyčcový orchestr. Další zájmové aktivity představovaly kroužky volejbalu, tenisu, kulturistiky, basketbalu, zdravotního tělocviku a tenisu, kroužky programování, regionální historie, výtvarné výchovy a kroužky cizích jazyků. Ve školním roce 1995/96 dosáhl počet studentů školy svého maxima: v 16 třídách jich tehdy bylo 482; vyučovalo zde 39 pedagogů a dva externí učitelé.

Od 90. let začala škola intenzivně rozvíjet mezinárodní kontakty, zejména s Collège André Bauchant ve francouzském městě Château-Renault, s nímž se podařilo navázat spolupráci ve formě střídavých výměnných pobytů. +more Pevnou součástí studijního programu se staly také pravidelné jazykově zaměřené zájezdy do Velké Británie. Od konce 90. let se škola zapojuje do evropských vzdělávacích projektů, např. Socrates Comenius.

V roce 2000 byla ve škole vybudována studovna a ve spolupráci s městem Uničovem vyrostla o rok později v areálu školy moderní sportovní hala. V květnu 2002 studenti obnovili někdejší gymnaziální majálesovou tradici. +more Majáles se od té doby koná každoročně, vždy v první květnové dekádě. Králi či královnami se stávají pedagogové školy, regionální politici případně sami studenti. Dalšími školními akcemi se stal Festival studentských úspěchů či studentské vědecké konference s mezinárodní účastí.

Od roku 2008 vede školu ředitel Mgr. Roman Riedl. +more Mezi aktivity školy se nově zařadilo rozvíjení partnerské spolupráce s Pedagogickým lyceem „Tvorčestvo“ v ukrajinském Melitopolu, zahrnující výměnné pobyty studentů a pedagogů a spolupráci na společných projektech. Oboustranná spolupráce se uzavřela ve školním roce 2012/13. Mezinárodní kontakty rozvíjely i projekty Partnerství škol Comenius. Žáci nižšího stupně osmiletého gymnázia se zapojili do sítě mezinárodních projektů E-twinning. Hudební výchova a německý jazyk se propojily v projektu Hudba bez hranic, spočívajícím v periodických výměnných pobytech žáků Gymnázia Uničov a Gymnázia Alberta Schweitzera v jihoněmeckém Laichingenu.

Studenti školy opakovaně dosahují úspěchů ve Středoškolské odborné činnosti (SOČ), národní soutěžní přehlídce studentských odborných prací. Mezi úspěšnými byli např. +more Hana Peschková a Jana Zmeltyová (Mírovské peklo a jeho oběť, 2007, 2. místo v krajském kole), Petr Kunc a Martin Novák (ALBIREO - první český svobodný redakční systém, 2008, 2. místo v krajském kole), Tomáš Vojáček (Osudy židovských rodin na Úsovsku a Mohelnicku za holocaustu, 2010, 2. místo v krajském kole), Zuzana Kropáčová (Archimédova tělesa, 2011, 5. místo v celostátním kole) a Jan Vidlař (Návrhy managementu ochrany avifauny v přírodní památce Chomoutovské jezero, 2011, 5. místo v celostátním kole). Mimořádného úspěchu dosáhla v roce 2012 Dobromila Malíková, jejíž práce Sociální chování vlků arktických napsaná pod vedením profesorky Daniely Stonové získala v celostátním kole v oboru biologie 2. místo; práce byla mj. publikována v časopise Živa a studentka za ni byla oceněna také v rámci ankety Talent Olomouckého kraje. Další skvělý výsledek pro školu získali v roce 2018 s prací S částicovou kamerou nejen v letadle Jan Poštulka a Daniel Staník (práci vedl profesor Komsa), kteří v celostátním kole obsadili v oboru fyziky celkové 3. místo; oba studenti též získali druhé místo v soutěži České hlavičky.

Ve školním roce 2009/10 ve škole vznikl Studentský parlament Gymnázia Uničov. Cílem tohoto orgánu bylo vytvořit demokratickou platformu pro komunikaci mezi pedagogickým sborem a studenty a oživit všední život školy různými akcemi. +more Studentská participace napomáhala k vytváření otevřenějšího a demokratického klimatu školy. Parlament vydával časopis EROR, organizoval tzv. maškarní dny, sportovní a kulturní akce, na schodišti nové budovy zřídil školní galerii Dobrý den.

S rokem 2012 začaly i na uničovské gymnázium dopadat negativní demografické trendy. V návaznosti na pokles přirozeného přírůstku obyvatelstva začal klesat i počet studentů. +more Od září 2012 se škola zmenšila o jednu třídu a počet žáků se snížil na 314. Pokles pokračoval i v dalších letech až na 281 studentů na konci školního roku 2018/19. V následujícím školním roce se početní stav mírně zvýšil na 297 studentů.

Velkou stavební rekonstrukci prodělala škola od října 2013 do září 2014, bylo provedeno celkové zateplení budov, výměna oken a vchodových dveří, zateplení půdy a další související práce celkovým nákladem necelých 14 milionů korun. Další velké investice škola realizovala v roce 2017. +more Nákladem 3,5 milionu Kč byla vybudována moderní kotelna s úspornými kondenzačními kotli a dalších 5,7 milionu Kč bylo vynaloženo na pořízení vzduchotechniky, klimatizace, nového vytápění haly a také nového povrchu hlavní hrací plochy.

Škola se zapojuje do množství nejrůznějších projektů: Modernizace výuky na gymnáziu prostřednictvím ICT, Roboti místo laboratoře - Experimenty k rozvoji fyzikálního myšlení, Labyrint, Věda je zábava, Badatel, FYKOSí Fyziklání, Zlatý list, Eurorebus, Pythagoriáda atd.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. digitalniknihovna. +morecz/mzk/periodical/uuid:7e0f3120-2471-11e9-b427-005056827e51]Jahresbericht des Landes-Realgymnasiums in Mährisch-Neustadt (1871-1938)[/url] *[url=http://www. digitalniknihovna. cz/mzk/periodical/uuid:63a29ec0-253f-11e9-90cf-5ef3fc9bb22f]Státní reálné gymnasium v Uničově - výroční zprávy (1947-1949)[/url] *.

Kategorie:Gymnázia v Olomouckém kraji Kategorie:Příspěvkové organizace Olomouckého kraje Kategorie:Školy v okrese Olomouc Kategorie:Kultura v Uničově Kategorie:Organizace v Uničově Kategorie:Stavby v Uničově Kategorie:Školy založené roku 1870 Kategorie:Postaveno v Česku 1880